Sdílet
18. července 2022
Za rozšířením svého vědeckého obzoru jezdila na četné zahraniční stáže a konference. V rámci doktorátu v Laboratoři rentgenové mikro a nano tomografie na CEITEC VUT pracovala na vývoji algoritmu na zpracování dat. Výsledky její práce aplikoval mezinárodní gigant v oboru rentgenových technologií, korporace se sídlem v Japonsku Rigaku. Po studiu jí hned nabídli pracovní místo. Za svoji mimořádnou vědeckou činnost byla oceněna i prestižní cenou Josefa Hlávky. Jedním z jejích posledních radostí je devítiměsíční dcera, které se plně věnuje. V mezičase ale sleduje práci bývalých kolegů na CEITEC.
Co bylo tématem vaší dizertační práce?
Výzkum fázového kontrastu v rentgenové počítačové tomografii, což je speciální technika, která se zaměřuje na zobrazování biologických vzorků měkkých tkání a využívá se na synchrotronech. Mou prací bylo zkoumat, jak se ta technika dá použít i v laboratorních podmínkách. Laicky řečeno, do přístroje v laboratoři vložíme vzorek, který je ozářený rentgenovým zářením ze všech úhlů, a z těchto projekcí v počítači vytvoříme 3D obraz předmětu. Takže se můžeme koukat dovnitř, jak to tam vypadá, jakou to má strukturu. To znáte třeba v lékařství, kde se zkoumá člověk. My ale zkoumáme vzorky – průmyslové, biologické jako například myší embrya, kosti, léky. A já jsem se věnovala nanotomografii, což je skenování s vysokým rozlišením. Využívala jsem techniku fázového kontrastu na přístroji od Rigaku, což se nakonec ukázalo jako úspěšné. Výstupem byl algoritmus, který se aplikuje na naměřená data, díky němuž se zlepší kontrast a zobrazí se struktury vzorku, které by tam jinak vidět nebyly.
Na základě toho vás společnost Rigaku přizvala ke spolupráci?
Ano, o tuto techniku měli velký zájem. Mým cílem bylo, aby se výsledky mojí práce, tedy konkrétní metodika a vybraný algoritmus, dostaly do jejich softwaru a potom i k zákazníkům.
Jak zdlouhavý proces to byl?
Na tomto tématu jsem začala dělat už v rámci diplomky, asi rok, pak tři roky doktorát. Tak odhaduju tak čtyři roky práce na tomto tématu. Samozřejmě toho doktorand dělá spoustu, tohle byla nicméně hlavní linka, které jsem se věnovala.
Co tedy díky vašemu způsobu zpracování dat získá zákazník?
Může si zobrazit a naměřit věci, které by bez toho byly obtížně pozorovatelné. Týká se to biologických vzorků měkkých tkání, plastů, polymerů, polymerních struktur, skafoldů, kompozitů, léků apod.
Co jsou skafoldy?
Skafoldy jsou biodegradabilní struktury, které si můžeme představit jako lešení pro růst buněk. Mohou se využívat například jako pomocný krok při nápravě chybějící kosti. Díky 3D tomografickému měření můžeme vidět, jak tyto struktury vypadají uvnitř, měřit jejich parametry a tím kontrolovat a optimalizovat výrobní proces. Jako další zajímavost bych zmínila třeba skenování meteoritů, které byly nalezeny po analýze záznamů světelných stop na obloze. Zde jsme studovali objemy jednotlivých materiálů uvnitř meteoritů a jejich porozitu.
Získala jste cenu Josefa Hlávky pro mimořádné studenty. V jednom z článků jste to přisuzovala tomu, že se zajímáte o nové trendy, neustále rozšiřujete obzory, cestujete, důležité pro vás bylo neustrnout. To byl podle vás klíč k úspěchu. Ovlivňuje tento pohled mateřská? Máte pocit, že vám něco utíká?
S tím pořád souhlasím. Já jsem z té vědy tak trochu uhnula konkrétním úkolem pro Rigaku. Na mateřské nevyhledávám články a necestuju pracovně. Myslím, že pokud se člověk vrátí do fungujícího kolektivu, tak to pak rychle dožene. I teď se snažím zpovzdálí sledovat, co se ve firmě děje. Zvědavost mi nedá, jak ten projekt pokračuje (smích). Tím, že jsem během studia využívala všechno, co šlo, že jsem stihla spoustu věcí, tak mi to na nějakou dobu stačí a teď si užívám mateřskou. Ono často je to tak, že když má muž-vědec dítě, tak odjede na několik let na zahraniční stáž a jeho manželka jede s ním a stará se o děti. Tenhle model by u nás nefungoval. Takže jsem ráda, že jsem si to mohla užít během studia, takto jsem to plánovala. Chtěla jsem a chci si každou etapu života užít naplno.
To je inspirativní přístup, převážně pro studentky-vědkyně. Jak vzpomínáte na studium na CEITEC?
Já jsem ráda, že jsem studovala doktorát na CEITEC, že jsem byla v dobré skupině, kde nám vedoucí skupiny poskytoval spoustu možností. CEITEC se o studenty dost stará, jednak finančně, pak taky umožňuje cestovat do zahraničí na stáže a konference. V rámci Erasmu jsme byli dokonce povinni vycestovat. A já jsem všechny tyhle možnosti hojně a ráda využívala. To mi přišlo super. Taky mě bavila různorodost, když mě třeba jeden projekt zrovna v tu chvíli nebavil, tak jsem se věnovala jinému. Navíc CEITEC spolupracuje s laboratořemi z různých koutů Česka i zahraničí. Taky mi vyhovoval tlak na průběžné výsledky, díky kterému jsem studium ukončila s mírným předstihem oproti běžné době studia.
Kromě dcerky, co považujete za své největší úspěchy?
Úspěšné dokončení doktorátu a to, že některé mé články vydaly impaktované časopisy. Pak některé příspěvky na mezinárodních konferencích, kde si člověk naživo ověří, zda je jeho práce správně a zda dává smysl. A taky to, že můj akademický výstup měl využití v praxi, ve firmě Rigaku, kde jsem dostala i zaměstnání.
A co Cena Josefa Hlávky?
Tato cena je určená pro aktivní studenty, kteří píší články, granty, jezdí na konference, věnují se té vědě a mají výsledky. To, že jsem ji dostala, bylo pro mě vlastně potvrzení toho, že jdu správnou cestou. Já mám spíš radost z dobře odvedené práce, což pro mě byly právě třeba ty články. To, nad čím jsem strávila nějaký čas, když jsem něco vymyslela nebo přišla s neotřelou myšlenkou.
Zmínila jste, že jste po studiu uhnula od vědecké činnosti. Jakou máte tedy ve firmě pozici?
Vědecký pracovník.
:) To přeci je stále věda?
Samotná činnost je podobná. Vnímám v tom rozdíl v tom, co se stane s výsledky práce. Nejezdím na konference, kde bych prezentovala výsledky své vědecké činnosti a nesepisuju je do článků do vědeckých časopisů. Prezentuji je šéfovi. Ale uvidíme, co bude dál. Teď nemám žádné jasné pracovní vize. Soustředím se na dceru a rodinu.
Fotogalerie
Autor/ka
