Sdílet
18. října 2021
Tisková zpráva;
Cytogenetička Terezie Mandáková, která působí na brněnském institutu CEITEC Masarykovy univerzity a na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, se stala vítězkou letošní soutěže L´Oreal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Terezie Mandáková je mezinárodně uznávanou vědkyní v oboru cytogenetiky rostlin. Zabývá se studiem rostlinných chromozomů a genomů. Snaží se odhalit jejich strukturu a pochopit, jak vznikly a jak se v průběhu času vyvíjely. Její výsledky významně přispívají k pochopení vývoje chromozomů a genomů rostlin a díky dlouhé řadě kvalitních vědeckých publikací je často zvána, aby přednášela na mezinárodních konferencích, kde skvěle reprezentuje českou vědu jako takovou. Cenu Pro ženy ve vědě získala za svůj projekt o struktuře genomu rostlinného rodu Boechera.
Podle Boston Consulting Group představují ženy pouhých 30 % ze všech vědců na světě. Hlavním cílem celosvětového projektu For Women in Science (Pro ženy ve vědě) je podpořit ženy vědkyně v jejich vědeckém bádání a pomoci jim vytvořit lepší podmínky pro jejich práci. Soutěž, kterou od roku 2006 pořádá v České republice společnost L'Oréal, oceňuje nadějné vědkyně vybrané odbornou porotou složenou ze zástupců Akademie věd ČR a České komise pro UNESCO.
Putování za svatým grálem molekulární biologie rostlin: struktura genomu v rodu Boechera
Apomixie je nepohlavní způsob rozmnožování semeny, při kterém nový jedinec vzniká bez splynutí samčích a samičích pohlavních buněk. Ideálním modelovým systémem pro studium apomixie je rostlinný rod Boechera, který zahrnuje sexuálně se rozmnožující druhy, ale i apomikticky se rozmnožující druhy. Rostliny v rodu Boechera jsou navíc diploidní a mají velmi malý genom. V neposlední řadě je rod Boechera blízce příbuzný ikonickému rostlinnému modelu huseníčku rolnímu (Arabidopsis thaliana), což umožňuje využívat celou škálu genetických a molekulárně biologických technik již dříve zoptimalizovaných u huseníčku. Terezie Mandáková ve svém projektu využívá kombinaci nejmodernějších genomických přístupů k rekonstrukci a porovnání struktury genomů sexuálních a apomiktických druhů rostlin z rodu Boechera. Tento přístup jí umožní objasnit vznik chromozomů spojených s apomixií a jejich evoluční roli. Její projekt tedy představuje vzrušující cestu k odhalení podstaty nepohlavního rozmnožování rostlin.
Proč je studium rostlin pro naši společnost tak zásadní?
„Poslední rok našeho života byl výrazně ovlivněn koronavirovou pandemií, která zastínila jiné globální problémy. Ale skutečnost, že ty ostatní zmizely z předních stránek novin, neznamená, že přestaly existovat nebo že jsou méně důležité. Jedním z největších současných problémů lidstva je růst světové populace. Je téměř jisté, že kolem roku 2050 nás bude 10 miliard, což je o 2,5 miliardy lidí více než v současné době. Přitom už teď trpí každý sedmý člověk na planetě chronickou podvýživou. A při současné produkci potravin bude za 30 let trpět hladem polovina lidstva. Je potřeba si uvědomit, že veškerá naše strava pochází přímo nebo nepřímo z rostlin, protože rostliny jsou základem našeho potravního řetězce. Velkým úkolem nás vědců je tedy zvýšit výnos a kvalitu zemědělských plodin,“ vysvětluje Terezie Mandáková.
„Klasické metody šlechtění plodin a jejich potenciál jsme už po staletích, ba tisíciletích, zemědělské praxe téměř vyčerpali. Jaká řešení se tedy nabízejí? Dnes mají vědci k dispozici molekulárně biologické techniky, které umožňují měnit genetickou informaci rostlin velice přesně. Takovéto cílené změny rostlinné DNA by nám měly pomoci získat rostliny s novými vlastnostmi (např. větší plody, lepší odolnost vůči suchu nebo patogenům, schopnost lépe využívat hnojiva nebo fixovat vzdušný dusík). Ale pokud chceme měnit text, musíme ho nejdříve přečíst. Tzn. pokud chceme měnit strukturu genomu, musíme daný genom nejdříve osekvenovat a jeho strukturu pochopit. A finálně, když uděláme nějakou cílenou změnu, bylo by skvělé mít možnost zafixovat tuto nově získanou vlastnost v populaci změnou způsobu rozmnožování z pohlavního na nepohlavní (na tzv. apomixii). Při pohlavním rozmnožování nese potomek polovinu dědičné informace od matky a druhou polovinu od otce. V případě apomixie produkuje mateřská rostlina neredukovaná vajíčka a výsledný potomek je geneticky identický s matkou. A to, aby se v dalších generacích nemíchala dědičná informace a neztrácely se žádané znaky, je snem každého zemědělce. Možnost indukovat apomixii v kulturních plodinách by způsobila revoluci v zemědělství, a proto bývá často označována za svatý grál molekulární biologie rostlin. Pokud se nám podaří apomixii porozumět, budeme moci naše poznatky přenést i na zemědělské plodiny, a využívat tak vědu ve prospěch celé společnosti,“ přibližuje důležitost svého výzkumu oceněná Terezie Mandáková.
Rozhovor s Terezií Mandákovou: Vědecký projekt je jako dobrý román
Terezie Mandáková je nejen uznávanou odbornicí ve svém oboru, ale také vzorem pro mnoho dalších žen. Její kolegové a kolegyně obdivují její vášeň pro vědu, angažovanost a přátelský přístup. Proč se rozhodla pro vědeckou kariéru? Proč je ženský element ve vědě důležitý? Co ji motivuje? A proč by ženy ve vědě neměly chybět? To vše se dozvíte v následujícím rozhovoru!
Jak jste se dostala ke svému vědnímu oboru? Co na něm máte ráda/co vás na něm fascinuje?
Lidé se mě často ptají, k čemu je dobré studovat rostliny a jestli by nebylo lepší zabývat se něčím užitečnějším. Je potřeba si uvědomit, že rostliny ovlivňují veškeré aspekty našeho života: od jídla, které jíme, přes materiály, které používáme, oblečení, které nosíme, léky, které užíváme, až po kyslík, který dýcháme. Rostliny jsou tedy zcela nezbytné pro existenci člověka na Zemi – bez rostlin by na Zemi neexistoval život.
Kdy jste se rozhodla, že se budete věnovat vědě?
Mě, stejně jako asi každého vědce, již od středoškolských let pohání silná touha po poznání. Já osobně vnímám každý vědecký projekt jako dobrý román. Když ho začínáte číst, jsou pro vás všechny postavy i prostředí nové. S každou dočtenou kapitolou však pronikáte hlouběji do podstaty příběhu. Čím dále jste v dějové lince pokročili, s tím větším zaujetím a nasazením čtete. Nenecháváte se odradit tím, že kniha je opravdu tlustá a dočíst ji do konce bude stát hodně času. Protože víte, že na konci dojdete k rozuzlení příběhu, pochopíte zápletku. Ve vědě to funguje stejně.
Jak důležitý je podle vás ženský element ve vědeckém prostředí? Přinášejí ženy ve vědě jiný úhel pohledu na danou problematiku?
Ženský a mužský element ve vědeckém prostředí je velice těžké zobecňovat, protože ne všechny ženy, a ne všichni muži jsou stejní. Přesto se o to pokusím: Ženy mají k vědě jiný přístup než muži. Ženy přeskakují lehce z jednoho tématu na druhé, což je naše výhoda. Ale není pravda, že nejdeme do hloubky. Ani to, že muži uvažují víc logicky. Muž si vytyčí trasu a po ní jde přímou cestou, co nejrychleji k cíli, zatímco žena si víc všímá postranních cest a dalších řešení. Je to dané původně odlišnými rolemi žen a mužů ve společnosti, každý mozek se vyvíjel pro něco jiného. Žena musela chránit děti, muž ulovit potravu. Krása je v tom, že pro vědeckou práci je potřebné obojí. Ženy a muži mohou přistupovat k řešení problémů různě. Muž a žena se doplňují. Proto týmy různého složení jsou podle mého názoru tvořivější a nezapadají do zajetých myšlenkových kolejí.
Jak se vám daří kloubit děti/rodinu/volný čas s pracovní kariérou? Vychází vám okolí vstříc?
Zvládnout kombinovat rodinný život a špičkovou vědeckou práci není pro ženu jednoduché. Já mám to obrovské štěstí, že jsem obklopena úžasnými lidmi. Mám velkou podporu a oporu ve svém partnerovi, který už si zvykl, že nestíhám vařit teplé večeře a že často sedím ve své pracovně dlouho do noci :-) Stejně tak v práci mám obrovské štěstí na báječné kolegy, které mám tu čest nazývat zároveň svými přáteli.
Čemu se ráda věnujete ve volném čase?
Moje práce je zároveň můj největší koníček. Vědecká činnost mě velice naplňuje a nikdy jsem nelitovala času, který bádáním trávím. Nicméně, čím jsem starší, tím více chápu úsloví „ve zdravém těle zdravý duch“ a svůj rozvrh si pečlivě plánuji tak, aby v něm byl čas na pravidelné sportovní aktivity, cvičím každý den. A občasný únik od exaktního světa vědy nacházím v umělecké fotografii. Navíc věda a fotografie mají mnoho společného – pro obojí je potřeba fantazie, hravost a smysl pro detail :-)
Měla jste někdy během své kariéry chuť se vším „praštit“? Pokud ano, co Vás nakonec přimělo zůstat?
Kariéra ve vědě sice není jednoduchá, ale rozhodně stojí za to. Ve vědě se často experiment nepovede nebo nevyjde grant nebo je člověk přepracovaný a konkurence je obrovská. Každý vědec se musí naučit dobře zvládat tyto těžké chvíle – žádný pokrok není možný bez vystoupení z komfortní zóny.
Jaké je vaše motto, kterým se ve svém životě řídíte?
Líbí se mi jeden z citátů Steva Jobse, který souvisí nejen s prací, ale životem samotným: „Pouze ti, kteří byli natolik naivní, že si mysleli že dokážou změnit svět, ho dokázali opravdu změnit.” :-)
Proč je dle vašeho názoru kariéra vědkyně pro ženy perspektivní?
Věda je tak fascinující, že prostě stojí za to! Navíc, co může být perspektivnějšího než zkoumat věci, které budou ovlivňovat budoucnost dalších generací. A ženy by u toho rozhodně neměly chybět!
Děkujeme za rozhovor a přejeme oceněné Terezii Mandákové mnoho dalších úspěchů v profesním i osobním životě!
Autorka