Sdílet
1. dubna 2020
Neurovědkyně Klára Marečková z výzkumné skupiny Milana Brázdila zjistila, že příznaky deprese u matek během těhotenství jsou spojeny s atypickým stárnutím mozku jejich potomků, které se pojí s většími úzkostmi a náladovostí v rané dospělosti. Tato zajímavá studie vznikla jako spolupráce mezi českými vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně a kanadskými vědci z Centra pro závislost a duševní zdraví v Torontu a byla publikována v únorovém čísle časopisu Cerebral Cortex.
Výzkumný tým ukázal, že vyšší míra depresivních symptomů u matky souvisí se zrychleným stárnutím mozku u potomstva. Vědci dále demonstrovali, že jak vysoký, tak nízký věk mozku je u dospívajících spojen se zvýšeným výskytem příznaků úzkosti a deprese. Ke vzniku deprese by tedy mohlo přispívat jak rychlejší, tak pomalejší zrání mozku. Výzkumný tým také ukázal, že zrychlené stárnutí mozku může vysvětlit vztah mezi mírou depresivních symptomů u matek během těhotenství a depresivní symptomatologií u jejich potomků v rané dospělosti.
Tato zjištění jsou velmi zásadní, protože až 40 % žen se během těhotenství potýká s příznaky deprese, což depresivní symptomatologii během těhotenství činí jednu z nejčastějších prenatálních komplikací. Prenatální vývoj mozku je stěžejní pro formování jeho struktury i funkčních spojení, které ovlivňují riziko výskytu neuropsychiatrických poruch. Lepší porozumění dopadu depresivních příznaků u těhotných matek na jejich potomky je proto jednou ze zásadních otázek.
Výsledky Kláry Marečkové a jejích kolegů potvrzují, že dopad depresivních příznaků u matky během těhotenství na zdraví potomků může být dlouhodobý, a zároveň poodhalují mechanismus, který by mohl tento jev vysvětlit. Závěry tohoto výzkumu mohou být cenným vodítkem pro lepší porozumění tomu, jak se vystavení rizikovým faktorům v prenatálním období může odrazit ve vyšší náchylnosti k neuropsychiatrickým onemocněním v dospělosti. Tento nový pohled by mohl stimulovat další výzkum na toto téma, stejně jako podpořit již probíhající úsilí o včasnou intervenci a prevenci.
Cesta k objevu
Deprese matky během těhotenství je spojena s příznaky úzkosti a deprese u potomků, ale mechanismy, které se za tímto spojení skrývají, nebyly dosud dobře známy. "Na základě předchozího výzkumu, který popisuje sdílené biologické mechanismy mezi depresí a stárnutím, který prokázal, že deprese může souviset se zrychleným molekulárním stárnutím, jsme predikovali, že spojení mezi depresí matek během těhotenství a úzkostí a depresivními příznaky u potomků by mohlo být, přinejmenším částečně, vysvětlené odchylkami od normativních vývojových trajektorií mozku,“ vysvětlila Klara Marečková, první autorka studie.
Protože se struktura mozku mění s věkem, bylo potřeba nejprve tyto změny namodelovat pomocí velkého souboru dat. Vědci použili model takzvané Neuroatomatomické predikce věku (NAPR), který je založen na datech magnetické rezonance mozku od tisíců jedinců ve věku 6-89 let, k odhadu věku mozku dospělých jedinců z české prenatální kohorty. Členové této kohorty se narodili v letech 1991-1992 a vědci je sledovali více než 20 let, včetně vyšetření magnetickou resonancí ve věku 23 - 24 let.
Vědci se přesvědčili o tom, že ne každý mozek stárne stejnou rychlostí. Zatímco někteří jedinci zažívají opožděné dozrávání mozku, může mozek jiných jedinců naopak dozrávat předčasně. "Když jsme vypočítali věk mozku našich účastníků, všimli jsme si, že zatímco jejich chronologický věk byl 23 až 24 let, věk jejich mozku se pohyboval v rozpětí od 14 do 41 let. Rozdíl mezi věkem mozku a chronologickým věkem se tedy pohyboval od -10 do +20 let,“ vysvětlila Marečková.
Vědci proto posoudili vztah mezi depresivními symptomy matek během těhotenství, rozdílem věku mozku a chronologickým věkem, a symptomatologií v mladé dospělosti. To ukázalo, že u jedinců s většími odchylkami od normativního vývoje mozku, pozitivních i negativních, dochází k více příznakům úzkosti a deprese. Složitější modelování pak odhalilo, že u jedinců jejichž věk mozku byl vyšší než chronologický věk dokonce zrychlené zrání mozku vysvětlovalo vztah mezi mírou deprese u matek během těhotenství a mírou symptomů úzkostí a deprese u jejich potomků v rané dospělosti.
Vědci by rádi poděkovali všem účastníkům studie ELSPAC za jejich dlouhodobou spolupráci a jejich zájem o neurozobrazování probíhající na CEITEC MU. Tyto průlomové objevy by bez nich nebyly možné.
Odborný článek uveřejněný v časopise Cerebral Cortex si můžete přečíst ZDE.
DOI: 10.1093/cercor/bhaa014
Fotogalerie
