Vedoucí tématu
Genová terapie, léčba která zní jako ze scifi-filmů už se dnes stává realitou. A to díky CRISPRu za jehož oběv byla v roce 2020 udělena Nobelova cena. CRISPR funguje jako molekulární nůžky které stříhají geny s nukleotidovou přesností. Pomocí CRISPRu mohou vědci upravovat geny v rámci genové terapie různých genetických onemocnění. Během Letní školy si vyzkoušíte kultivaci buněk akutní lymfoblastické leukémie a poté CRISPRem vyřadíte z provozu gen CXCR4. K tomuto účelu si vyzkoušíte nukleofekci- moderní metodu dopravování CRISPRu přímo do jádra buněk. CXCR4 je gen kódující receptor na povrchu buněk. Tento receptor se při rakovině podílí na vzniku metastáz a jeho vyřazení z provozu by mohlo zastavit rakovinné buňky od vytváření nových ložisek. Bezpečná genová terapie by v léčbě rakoviny mohla znamenat velkou revoluci. Je to ale správé a etické? I o tom se spolu pobavíme. Zamyslíme se nad tím, jak by mohl vypadat svět kdyby se lidé mohli geneticky upravovat k lepšímu nebo kdyby si lidé mohli na přání designovat dokonalá lidská embrya.
Téma v bodech
- kultivace buněk ALL
- knock- out CXCR4 genu pomocí nukleofekce CRISPR/Cas9 do buněk ALL
- evaluace knock-outu pomocí průtokové cytometrie
- diskuze nad etikou genove manipulace
Krátce o Alžbětě
Alžběta na CEITEC VUT studuje v programu Pokročilé nanomateriály a mikrotechnologie. Přestože dělá PhD na VUT, veškeré její předchozí vzdělání je medicínsko-biologické. Vystudovala Molekulární medicínu na Humboldtově univerzitě v Berlíně kde se zabývala hlavně genovou terapií. Do Brna přišla aby aplikovala své znalosti a dovednosti v oblasti nanomateriálů. Používá různé nanomateriály pro dopravu biologicky aktivních molekul do buněk. Biologicky aktivní látky mohou být například léčiva, a nebo také nástroj genové editace - CRISPR. Cílem její práce je zkoumat využití nanomateriálů pro medicínské účely, které by mohly zlepšit léčbu různých onemocnění, především rakoviny.