7. dubna 2020
Už od 12. března je Česko v nouzovém stavu. Denně můžete sledovat počty provedených testů, počty SARS-CoV-2 pozitivních nebo počet zemřelých a uzdravených. Co nám ta čísla ale vlastně říkají? O tom mluvil v Interview Plus virolog Pavel Plevka.
Podle virologa Výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity Pavla Plevky ale z čísla o potvrzených nemocných nevíte o skutečně nemocných téměř nic.
„Až počet lidí v nemocnicích vám velmi dobře řekne, jak se epidemie vyvíjí. K hospitalizaci dochází zhruba za dva týdny po infekci, takže znáte vývoj epidemie před dvěma týdny… U počtu zemřelých je to zpoždění ještě větší, a to zhruba 30 dní. Pomocí těchto indikátorů můžete usuzovat, jak se se zpožděním epidemie vyvíjí, což je důležité v souvislosti se zaváděním karantény,“ říká virolog v Interview Plus.
Ani počet provedených testů, tedy čísla, která má veřejnost denně k dispozici, podle virologa nic moc neukazují. „Kontrolují se totiž taky ti, kteří se už uzdravují, takže tak může procento negativních testů narůstat… Taky se testují ti, co mají symptomy, ale nezjišťujeme promořenost populace. V tuto chvíli totiž máme až 80% korelaci mezi množstvím provedených testů a počtem infikovaných.“
Musíme mít test promořenosti
O testu promořenosti už hovořil i epidemiolog Roman Prymula a potvrzuje to i virolog Masarykovy univerzity Plevka. „Naplánovaný je test u pěti tisíc lidí v Praze a další na Olomoucku. Výsledky budou mít vypovídající hodnotu hlavně lokálně, protože teď se promořenost v krajích dost liší… Alespoň nám to dá nějaký odhad.“
Podobná studie už probíhala u dvou tisíc lidí z celého Rakouska, kde by výsledky mohly být k dispozici během pár dní. Podobné plošné testování plánují i na Islandu.
„Kdyby se ukázalo, že promořenost populace je vysoká, tak by to byla vynikající zpráva. Ukázalo by se, že virus není procentuálně tak nebezpečný… a třeba i to, že by se náš zdravotní systém nemusel vypořádávat s tak velkým počtem nemocných najednou. Taková očekávání jsou ale málo pravděpodobná. Třeba na Islandu se ukazuje, že množství asymptomatických nemocných je 50 %, tedy jednou tolik oproti těm, co mají symptomy,“ vysvětluje.
„Dokud neprovedeme testování náhodného vzorku populace, tak to číslo pro Českou republiku vědět nemůžeme,“ odpovídá na otázku, kolik je u nás nakažených, kteří o tom ale vůbec nevědí a nemají ani příznaky. „Bez testování nemůžeme vědět, kolik je asymptomatických přenašečů.“ Dalším důležitým číslem je pak procento rezistentních lidí, tedy těch, co se jsou schopni viru bránit přirozeně, což pak snižuje množství potenciálně nemocných.
Čtěte více zde.
Autoři: Jan Burda, Věra Luptáková
Zdroj: irozhlas.cz