Sdílet
1. března 2024
Získat finance bývá Achillovou patou většiny vědeckých projektů – obzvláště těch, které propojují různé výzkumné oblasti. Ovšem právě interdisciplinarita často přináší překvapivé a inovativní výsledky. To si uvědomoval i Jaroslav Koča, jeden ze zakladatelů konsorcia CEITEC, který se zasloužil o zřízení interního stipendijního fondu určeného doktorandům z CEITEC s cílem podporovat jejich projekty na pomezí materiálových a živých věd. Co mohou úspěšní žadatelé v rámci Jaroslav Koča Bridge fondu získat a jaké novinky si fond připravil pro letošní výzvu, která je již nyní otevřená do 31. května?
Fond, který nese jméno Jaroslava Koči, poskytuje úspěšným žadatelům z řad doktorandů konsorcia CEITEC měsíční stipendium ve výši 10 000 Kč na jejich společný projekt. Tato částka dříve náležela v celé výši výzkumníkovi, který o finance na projekt zažádal. Nově však mají výzkumníci možnost podat projekt i společně a v takovém případě se tato částka dělí rovným dílem mezi obě zapojené strany. Paušál na spotřební materiál ve výši 50 000 Kč ročně zůstává zachován. Ocenění také mají stejně jako v předchozích výzvách možnost požádat o dodatečné prodloužení s vysvětlením, proč by měl být zrovna jejich projekt financován ještě o rok déle.
Abyste nemuseli pátrat po podrobnostech, jak můžete o peníze z fondu zažádat, zeptali jsme se za vás úspěšného žadatele z loňské výzvy. Peter Pajtinka z výzkumné skupiny Roberta Váchy na CEITEC MUNI, se pustil spolu s Michalem Urbánkem, vedoucím laboratoře CEITEC Nano na CEITEC VUT v technologickém parku, do projektu, který se zabývá studiem proteinů a jejich interakcí s buněčnými membránami.
K čemu je dobré vědět, jak si proteiny „osahávají“ buněčné membrány? Na co se soustředil váš projekt?
Buněčné membrány, které jsou v učebnicích zobrazovány jako statické, rovinné struktury, jsou ve skutečnosti velmi dynamické a neustále mění svůj tvar. Některé proteiny jsou citlivé na typ zakřivení membrán, a tyto proteiny hrají klíčovou roli v organizaci a regulaci mnoha buněčných procesů jako jsou membránový transport a buněčná signalizace. Absence nebo špatná funkce těchto proteinů je spojena například s různými neurodegenerativními onemocněními. Můj výzkum se zaměřuje na odhalení mechanismů, jimiž specifický typ peptidů, amfifilní šroubovice, reaguje na zakřivení membrán. Porozumění těmto mechanismům nejenže posunuje naše základní chápání buněčné biologie, ale má také potenciální důsledky pro vývoj nových terapeutických strategií proti neurodegenerativním poruchám.
Bylo vám od začátku jasné, že do svého projektu budete muset zapojit kolegu z materiálového oboru nebo jste k tomuto rozhodnutí dospěl v průběhu výzkumu?
Na začátku výzkumu jsme měli výsledky simulací, díky kterým jsme zjistili, že některé peptidy preferují negativní zakřivení buněčné membrány. Bohužel, experimentální ověření není jednoduché a naše pokusy spolupracovat se zahraničními kolegy ztroskotaly na absenci předběžných experimentálních dat. Pak ale určitou roli sehrála náhoda, protože v té době se vedoucí naší výzkumné skupiny potkal s Michalem Urbánkem a zjistil, že na CEITEC VUT umí vyrobit přesně ten typ povrchu, který jsme potřebovali k experimentálnímu otestování našich výsledků. A nápad na spolupráci byl na světě.
Proč jste si k financování vybrali právě Jaroslav Koča Bridge Fund?
Když jsme se s Michalem začali domlouvat na společném projektu a hledali zdroje, narazili jsme na tuto možnost interního financování na našem webu, kde byly veškeré potřebné informace.
Co žádost o financování obnášela? Museli jste se s Michalem při podání žádosti koordinovat?
Samotné podání žádosti o grant bylo velmi jednoduché. Musel jsem předtím jen sestavit návrh vědeckého projektu, včetně zhodnocení případných rizik, a popsat případný aplikační potenciál. Z webu fondu jsem si pak stáhl formulář, který jsem vyplnil a informace ladil společně s Michalem. Finální verzi našeho záměru jsem pak nechal podepsat svým supervizorem, tj. Robertem Váchou, a poté projektovým partnerem, tedy Michalem, a sken dokumentu jsem odeslal na e-mail koordinátorky fondu.
Co všechno jste pomocí fondu financovali?
Náš projekt byl relativně nenáročný na materiál, zato ale náročný na přístrojovou část. Naštěstí je core facilita CEITEC Nano skvěle vybavená, nicméně poplatek za její využití se z fondu hradit nedal, to jsme museli řešit přímo s danou facilitou, která nám vyšla vstříc. Penězi z Jaroslav Koča Bridge Fund jsme financovali workshop, na kterém jsem se učil zacházet v laboratoři CEITEC Nano s přístroji pro analýzu našich vzorků, a také část pomůcek jako např. laboratorní sklíčka. Lipidy, které byly pro výzkum nezbytné, jsme měli naštěstí zakoupené již v rámci běžných zásob naší laboratoře. Byl jsem rád, že mi v core facilitě na CEITEC VUT se vším pomohl Tomáš Šamořil, který byl do projektu zapojen přímo na místě.
Co vám projekt přinesl v rovině osobního rozvoje? Museli jste se popasovat s něčím nepříjemným?
Jsem v podstatě teoretik, který sedí především u počítače, a provádí různé simulace, takže potkat se s laboratorním světem a pohybovat se v čistých prostorách pro mě byla nová zkušenost. Zjistil jsem, že ne vše funguje tak, jak si člověk představuje na základě teorie. Také mě zaskočilo, jak některé věci trvají – například nedostupnost laboratorního materiálu nebo dlouhé dodací lhůty, s tím se v simulacích prostě nepotkáte.
Jaroslav Koča Bridge Fund nejen podporuje výzkum spojující materiálové a živé vědy, ale také vytváří prostředí pro osobní a mezioborový rozvoj mladých vědců. S aktuální výzvou otevřenou do 31. května 2024 nabízí doktorandům jedinečnou příležitost získat finanční podporu a zapojit se do projektů, které mohou posunout hranice vědy a přinést inovace do různých oblastí. Jaroslav Koča Bridge Fund tak nadále plní svou roli v posouvání CEITEC k vyšším metám vytváření interdisciplinárního prostředí pro excelenci ve výzkumu.
Autor/ka
