Sdílet
11. listopadu 2021
Tisková zpráva;
Sedmnáct vědců z Masarykovy univerzity (MU) dnes získalo ocenění MUNI Innovation Award. Ocenění jednotlivých studentů a zaměstnanců Masarykovy univerzity, jejichž výstupy se podařilo úspěšně zavést do praxe, napomohly ke zdokonalení výrobků či služeb nebo jakkoli jinak přispěly ke zvýšení společenské relevance výzkumu Masarykovy univerzity. Mezi oceněnými je i Karel Lacina a Ondřej Slabý z výzkumného centra CEITEC.
Cena byla vědcům udělena za výstupy za posledních pět let. O vítězích rozhodla nezávislá komise složená z řad odborné univerzitní i mimouniverzitní veřejnosti, Rada pro transfer technologií a komerční spolupráci MU, vedení MU a představitelé fakult nebo dalších zainteresovaných hospodářských středisek MU. Při slavnostním ceremoniálu tradiční akce Masarykovy univerzity Business Research Forum si ocenění vědci převzali věcné dary a finanční obnos v celkové výši 1 700 000 Kč.
Karel Lacina vyvíjí biosenzory s multidisciplinárním aplikačním potenciálem
Mezi oceněnými je i Karel Lacina z výzkumné skupiny Nanobiotechnologie Petra Skládala z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity. Karel Lacina se zabývá vývojem biosenzorů. Vynalézavý biochemik s vášní pro elektrochemii je autorem několika prototypů a analytických nástrojů, z nichž tři jsou patentované. Jeden z patentů popisuje způsob stanovení přítomnosti konkrétní látky v kapalných vzorcích a jeho použití. Tento univerzální biosenzor by se dal využít ke stanovení proteinových markerů (protilátek) v kapce krve, tzn. k diagnostice určitých onemocnění. Karel Lacina se podílel také na vývoji senzoru umožňujícímu předběžnou diagnostiku lymské boreliózy, která je v Česku nejčastějším onemocněním přenášeným klíšťaty.
Dalším patentovaným vynálezem Karla Laciny je soustava galvanických článků. Zde Lacina popsal způsob navýšení výstupního napětí tohoto systému. Lacinův galvanický systém je cenný pro všechny typy chemických zdrojů energie využívající elektrolyt, jako jsou například galvanické články, baterie, (bio)paliva a mikrobiální články.
Kromě výše zmíněných patentů se Lacinovi podařilo vyvinout také zařízení pro automatizované měření komplementární DNA v kapalném vzorku, které je využitelné například pro orientační stanovení přítomnosti patogenu v těle pacienta při zdravotním vyšetření.
Od laboratorních experimentů k finálnímu produktu a zákazníkovi je velmi daleká cesta, ale Karel Lacina se nevzdává a rád dotahuje svůj výzkum až do praxe. Některé z jeho vynálezů již vzbudily zájem komerčních firem a ty jsou dále rozvíjeny. Karel Lacina úzce spolupracuje s firmami SEANT a VELZA na vývoji několika prototypů. Podílel se na smluvním výzkumu pro společnost GeneProof a neformálně spolupracuje se společností BioVendor. V současné době také pracuje na smluvním výzkumu pro společnost Umana Medical. Karel Lacina je skvělým příkladem multidisciplinárního vědce, který dokáže rozpoznat aplikační potenciál svých vědeckých výsledků a který systematicky orientuje své bádání směrem ke společensky relevantním aplikacím.
Ondřej Slabý posunuje hranice včasné diagnostiky v onkologii
Dalším oceněným vědcem byl Ondřej Slabý, který vede výzkumnou skupinu Molekulární onkologie ve výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity. Profesor Slabý působí také jako přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty MU a vedoucí Laboratoře molekulární patologie FN Brno. V roce 2020 byl jmenován vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Zasloužil se o více než 150 vědeckých prací s více než 6 000 citacemi a v minulosti již dvakrát získal Cenu ministra zdravotnictví za výzkum a vývoj, Cenu České onkologické společnosti nebo cenu Novartis Discovery Award.
Ondřej Slabý je vynálezcem nebo spoluvynálezcem mnoha diagnostických metod v klinické medicíně a onkologii. Jeho patentovaná metoda diagnostiky kolorektálního karcinomu vyústila v licenční smlouvu s firmou Biovendor a Masarykovým onkologickým ústavem a bude již brzy k dispozici pro onkologickou praxi. Diagnostická sada vyvinutá týmem Ondřeje Slabého funguje na principu cirkulujících mikroRNA, které využívá pro neinvazivní časnou diagnostiku a sledování pacientů s kolorektálním karcinomem. Tato nová metoda umožní včas diagnostikovat nádory tlustého střeva a konečníku a také sledovat vývoj tohoto onemocnění jen ze vzorku krve, což může být pro diagnostiku a léčbu pacientů trpících touto chorobou klíčová změna. V současnosti se bohužel příliš nedaří zachytit pacienty se zhoubným nádorem v časném stádiu, tedy ve fázi, kdy je kolorektální karcinom plně vyléčitelný. Tento negativní trend v prevenci tohoto závažného onemocnění se v době koronavirové pandemie ještě zhoršil.
Nový test by mohl v budoucnu umožnit záchyt většího počtu pacientů v raném stádiu choroby. Kolorektální karcinom momentálně patří v Česku mezi nejčastější typy nádorových onemocnění a země se dlouhodobě pohybuje na špici těch s nejvyšším výskytem této nemoci. Každoročně je v tuzemsku diagnostikováno na 8 000 nových případů a téměř 4 000 lidí ročně na tuto nemoc umírají. Tým Ondřeje Slabého vyvinul také novou metodu, která dokáže predikovat odpověď pacientů na léčivo cetuximab, které se používá k léčbě metastatického kolorektálního karcinomu, ale které bohužel u více než poloviny pacientů nezabírá.
Mezi další vynálezy patří i nová metoda pro neinvazivní diagnostiku karcinomu močového měchýře na základě močových mikroRNA. Karcinom močového měchýře se řadí mezi nejčastější uroonkologická onemocnění. Vzhledem k tomu, že doposud nebyl k dispozici dostatečně senzitivní biomarker, který by umožnil časnou a neinvazivní detekci relapsu, který nastává až u 70 % povrchového karcinomu, zkoumal tým Ondřeje Slabého močové mikroRNA, které vykazují velmi vysokou stabilitu a dobré analytické vlastnosti. Cystoskopie zůstává hlavní technikou v detekci a sledování pacientů s karcinomem močového měchýře, jedná se ovšem o vyšetření velice invazivní. Data získaná týmem Ondřeje Slabého ukázala, že močové mikroRNA skutečně mohou sloužit jako senzitivní a specifický biomarker karcinomu močového měchýře. Tato diagnostická metoda umožňuje navýšit senzitivitu standardního cytologického vyšetření moči a do budoucna nahradit nebo snížit frekvenci invazivních cystoskopických vyšetření.
Ondřej Slabý je z pohledu transferu technologií vědcem, kterému se opakovaně daří výsledky výzkumu posouvat z laboratoře směrem k průmyslu a klinické aplikaci.
Laureáti MUNI Innovation Award 2021
1. doc. Mgr. Kamil Paruch, Ph.D. prof. Mgr. Vítězslav Bryja, Ph.D. Mgr. Pavlína Janovská, Ph.D.
2. prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.
3. doc. RNDr. Aleš Horák, Ph.D.
4. doc. RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
5. doc. RNDr. Petr Švenda, Ph.D.
6. doc. Mgr. Radek Pelánek, Ph.D.
7. PharmDr. Jiří Zeman, Ph.D.
8. doc. RNDr. Tomáš Homola, Ph.D.
9. doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D.
10. Mgr. Čeněk Šašinka, Ph.D.
11. prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr. prof. RNDr. Zbyněk Prokop, Ph.D.
12. doc. Dr. phil. Peter Milo
13. Mgr. Karel Lacina, Ph.D.
14. Mgr. Miriam Kalichová, Ph.D. Mgr. Petr Hedbávný, Ph.D.
15. Ing. Milan Brož, Ph.D. Mgr. Mikuláš Patočka, Ph.D.prof. RNDr. Václav Matyáš, M.Sc., Ph.D.
16. Mgr. Ondřej Nečas, Mgr. Petr Červenka
17. Mgr. Miroslav Jurčík