Sdílet
8. října 2020
Tisková zpráva;
Molekulární bioložka Kateřina Litzmanová (rozená Musilová) z laboratoře Marka Mráze z institutu CEITEC MU obdržela Cenu rektora Masarykovy univerzity. Mladá vědkyně byla oceněna za svou disertační práci a publikace, které vytvořila během svého působení na Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno, Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (IHOK FN Brno a LF MU) a na výzkumném institutu CEITEC MU. Kateřina Litzmanová se ve svém výzkumu zaměřila především na doposud nepříliš probádanou oblast úlohy krátkých regulačních molekul microRNA ve vývoji folikulárního lymfomu. Její nové poznatky o roli mikroRNA miR-150 mohou pomoci včas identifikovat pacienty s nejagresivnějším průběhem této nemoci. Předání ocenění proběhlo při slavnostním akademickém obřadu u příležitosti zahájení akademického roku dne 8. října 2020 na Rektorátě Masarykovy univerzity.
Lymfomy patří do skupiny nádorových onemocnění postihujících lymfocyty, tedy buňky imunitního systému. Folikulární lymfom je nejčastějším nízce agresivním lymfomem dospělých a vzniká nádorovou přeměnou jednoho druhu bílých krvinek, tzv. B lymfocytů, které za normálních okolností chrání člověka před infekcí tím, že produkují protilátky. Hlavním příznakem tohoto onemocnění je dlouhotrvající zvětšení mízních uzlin obvykle bez dalších potíží, později se může objevit také únava, hubnutí a jinak nevysvětlitelná horečka zvláštního charakteru. Ačkoliv tento typ lymfomu dobře reaguje na léčbu, stále zůstává nevyléčitelným onemocněním. V průběhu nemoci dochází k opakovaným relapsům (návratům nemoci), které vedou k vývoji rezistentního nádoru či k jeho transformaci do agresivnějšího typu lymfomu, což pro pacienty často představuje fatální problém. Mladá vědkyně se ve svém výzkumu snažila pochopit, co vede k této agresivní přeměně s cílem predikovat nepříznivý vývoj folikulárního lymfomu. Zaměřila se především na doposud nepříliš probádanou oblast úlohy krátkých regulačních molekul microRNA ve vývoji folikulárního lymfomu. Právě pochopení mechanismů zodpovědných za agresivní chování lymfomu je nezbytné pro vývoj nových léčebných strategií, které mohou mít pro vysoce rizikové pacienty zásadní přínos.
„Podařilo se nám poprvé identifikovat molekuly microRNA zapojené do procesu transformace nízce agresivního folikulárního lymfomu do vysoce agresivního difuzního velkobuněčného B lymfomu a objasnit klíčovou roli specifické microRNA zvané miR-150 v tomto procesu a obecně v agresivním chování tohoto lymfomu,“ vysvětluje Kateřina Litzmanová. Výsledky Litzmanové a jejích kolegů významně prohlubují poznatky o molekulární podstatě tohoto nádorového onemocnění, a kromě samotného přínosu k pochopení vývoje folikulárního lymfomu umožňují i potenciální přenos do klinické praxe. „Molekuly microRNA jsou totiž stabilní i v běžně dostupné tkáni, a tak by kvantifikace molekul miR-150 mohla sloužit v klinické praxi jako snadno detekovatelný biomarker, a tím by pomohla včas identifikovat pacienty s nejagresivnějším průběhem nemoci,“ doplňuje Litzmanová. Vědkyně prokázala, že hladiny miR-150 při transformaci folikulárního lymfomu klesají a v důsledku toho dochází ke zvýšení hladin proteinu FOXP1 i rychlejšímu dělení nádorových buněk, zvýšenému riziku dalšího postupu choroby a k celkově zkrácenému přežití pacientů.
Výzkumný tým používal metody v laboratoři běžné, ale i velmi specifické moderní metody. Pro potenciální klinické využití je však důležitá právě možnost jednoduché detekce hladin miR-150 v FFPE tkáni (tkáň fixovaná formalinem a zalitá do parafinových bloků), která je snadno dostupná na pracovištích v rámci rutinního histologického vyšetření. Studovaná molekula miR-150 by tak mohla sloužit jako dostupný a snadno detekovatelný prognostický biomarker u pacientů s folikulárním lymfomem. Výzkum probíhal ve spolupráci s mnoha tuzemskými i zahraničními institucemi a trval více než 6 let. Na úplném počátku zahájila laboratoř Marka Mráze klíčovou spolupráci s docentkou Janíkovou z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU a postupně vznikaly další a další spolupráce, například s Ústavem patologie FN Brno, Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady, Fakultní nemocnicí Olomouc, Rochesterskou univerzitou v New Yorku (USA), Vídeňskou univerzitou v Rakousku, ale také se slavnou Mayo Clinic v Rochesteru (USA). „Důležitá byla rovněž pomoc a podpora všech členů našeho výzkumného týmu a dalších kolegů z CEITEC a Centra molekulární biologie a genové terapie IHOK FN Brno a LF MU,“ dodává oceněná vědkyně.
Již loni získala Kateřina Litzmanová za výsledky svého výzkumu publikované v prestižním odborném časopise Blood ocenění Purkyňova nadačního fondu za publikaci s nejvyšším impakt faktorem (IF) za rok 2018. Stejnou cenu obdržela Litzmanová a korespondenční autor Marek Mráz již v roce 2015 za Review publikaci v prestižním časopise Nature Leukemia. V roce 2018 získala mladá molekulární bioložka a její kolegyně z výzkumné skupiny Marka Mráze ocenění České hematologické společnosti za nejlepší původní vědeckou práci v oboru hematologie. Kateřina Litzmanová se zabývá studiem lymfomů již od bakalářského studia a prvních zajímavých výsledků dosáhla během magisterského studia. Výzkum „rakoviny“ zaujal mladou vědkyni i vzhledem k rodinným zkušenostem s onkologickými onemocněními. Více informací o výsledcích výzkumu naleznete ve stěžejním článku Kateřiny Litzmanové v odborném časopise Blood nebo v Review článku v časopise Leukemia vydávaného nejprestižnějším vědeckým nakladatelstvím Nature Publishing Group.