Sdílet
3. března 2020
Marek Mráz se zabývá mimo jiné možnostem cílené léčby u leukémií a lymfomů. Za svou činnost získal v roce 2008 cenu Alberta Schweitzera v oboru lékařství. Proč vnímá Brexit jako oslabení celé Evropy? A co rozhodlo o jeho setrvání ve vědě?
Marek Mráz vystudoval obor Molekulární biologie a genetika a Všeobecné lékařství na Přírodovědecké, respektive Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracoval jako post-doktorský pracovník na Mayo Clinic v laboratoři profesora Nowakowského a na UC San Diego v laboratoři profesora Kippse. V roce 2015 získal prestižní grant Evropské hematologické asociace, která podpořila jeho návrat na Masarykovu univerzitu, kde působí jako vedoucí laboratoře v CEITEC MU (Laboratoř Mikroprostředí imunitních buněk) a na Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno a LF MU. Je autorem více než 35 vědeckých publikací, v loňském roce získal prestižní ERC Starting grant a za svou práci dostal několik ocenění včetně Ceny Neuron, Ceny České onkologické společnosti a Ceny Discovery Award. V laboratoři se věnuje především studiu molekulárních mechanismů patogeneze B buněčných malignit a možnostem cílené léčby u leukémií a lymfomů. Ve volném čase rád cestuje, poslouchá psychedelic rock a jazz a maluje.
Co se změnilo v oblasti vědy, které se věnujete, od chvíle, kdy jste obdržel naši cenu?
Co se dramaticky změnilo, je pochopení, že u B buněčných leukémií a lymfomů lze terapeuticky cílit aktivaci dráhy, které se říká B-buněčná signalizace a jejíž nesprávná aktivace může vést v lidském těle k přeměně B-lymfocytů na zmíněné nádory. Před několika lety byla zavedena nová léčiva na bázi inhibice BCR signalizace, která mají skvělý efekt a u mnoha pacientů je možné relativně dobře kontrolovat chorobu. Bohužel, tyto léky nevedou k vyléčení a choroba se pacientům vrací, což vyžaduje hledání dalších léčebných možností.
Dalším posunem je dostupnost technologie, která nám umožnuje relativně snadno sekvenovat celý genom nebo specifické geny u každého pacienta, a lépe tak chápat vznik choroby a podstatu její agresivity.
Třetím obrovským posunem, který nám usnadňuje studium nádorů, je zavedení technologie umožňující editaci genomu, tzv. Crispr/Cas9 systému.
Celý rozhovor najdete na portálu vedavyzkum.cz.