Sdílet
10. března 2021
Na materiálech, které umožňují rychlejší regeneraci poškozených tkání a orgánů, zlomenin a poranění kostí, pracuje na CEITEC VUT Edgar B. Montufar. Ačkoliv je původně z Mexika, do Česka zamířil z místa svého působení na Technické univerzitě v Katalánsku. CEITEC považuje za špičkové vědecké pracoviště a Česko si spolu s rodinou velmi oblíbil. Přiznává ale, že neznalost jazyka je někdy překážkou, kterou se nyní snaží překonat. Zejména kvůli možné spolupráci s místními nemocnicemi a firmami.
Edgar B. Montufar se na CEITEC VUT věnuje vývoji takzvaných skafoldů pro tkáňové inženýrství. Obrazně řečeno lešení, která jsou následně podporou buněk během regenerace tkání a orgánů. „Aditivní výroba, na kterou se zaměřujeme, má velkou výhodu v tom, že můžeme rychleji vytvářet komplikovanější struktury, kterých bychom pomocí běžných metod nedosáhli,“ vysvětluje Montufar s tím, že aditivní výroba je proces, při kterém vytváří trojrozměrné objekty přidáváním vrstev bez potřeby forem a nástrojů. Spolu s kolegy hledá Montufar, který je členem výzkumné skupiny Pokročilé povlaky, vhodné kombinace materiálů a struktur podporující rychlejší, bezpečnější a méně invazivní léčbu. „Hledáme materiály, které pomohou tělu v regeneraci poškozených tkání a orgánů namísto jejich nahrazování implantáty nebo protetikou,“ potvrdil Montufar.
Momentálně pracuje například s titanem, který je mechanicky pevný. „Kombinujeme ho ale s fosforečnany vápenatými, které sice podporují růst kostí, ale jsou velmi křehké a snadno se lámou. Námi vytvořený kompozitní materiál je dostatečně pevný a dodává oporu, ale zároveň podporuje hojení kostí,“ popsal Edgar Montufar. Kromě toho ve své práci experimentuje například i s hydrogely a tiskem živých buněk. Snaží se tak obejít nutnost osídlit skafold buňkami až poté, co je vyroben. Jelikož řada projektů, na kterých Edgar Montufar pracuje, má přesah do medicíny, rád by spolupracoval s českými lékaři. Neznalost jazyka je ale mnohdy překážkou. „To je teď jedna z hlavních výzev. Jak navázat kontakty s českými doktory a podnikateli. V Česku je řada špičkových odborníků, ale komunikace v angličtině je někdy obtížná a vyžaduje to více úsilí, než dosáhneme dohody,“ přiznal Montufar.
Přesto se už podařilo navázat několik spoluprací. Například na projektu, který by měl řešit materiály bránící rozvoji bakteriální infekce při umisťování zmíněných skafoldů či implantátů. Edgar Montufar, který je v České republice od roku 2015, se spolu se svou rodinou učí česky. „Nemůžeme čekat, že se budou Češi přizpůsobovat nám. My tu žijeme, tak se musíme naučit jazyk. Zejména v profesním životě je to důležité,“ podotkl. Jinak si ale život v Brně pochvaluje. „CEITEC je jako vědecké pracoviště velmi dobře vybavené. S kolegy mám dobré vztahy a úspěšné byly i veškeré spolupráce, které jsem měl doposud s ostatními výzkumnými skupinami. V Česku mám dnes i řadu dobrých přátel,“ dodal Montufar. Hlavní rozdíl pak spatřuje ve vytíženosti laboratoří. „Ve Španělsku jsme čekali na každou volnou minutu v laboratoři. Tady se stane, že laboratoře jsou občas i prázdné, což je de facto výhoda,“ uvedl. A přidal ještě druhý rozdíl. „Čas mezi dohodnutým experimentem a samotným uskutečněním je někdy velmi dlouhý. Ale výsledky jsou na druhou stranu velmi profesionální,“ popsal Montufar. Podle něj byla tato zkušenost zpočátku výzvou. „Dnes už mám ale vybudovanou síť kontaktů, kolegů a přátel, se kterými je jednoduché a příjemné pracovat,“ uzavírá.
Zdroj: zvut.cz
Fotogalerie
