Sdílet
21. března 2019
Masarykova univerzita letos slaví 100 let od svého založení. CEITEC Masarykovy univerzity přitom patří mezi jednu z jejích nejmladších, ale zároveň nejvýraznějších součástí. A to zejména díky excelentnímu výzkumu a špičkové infrastruktuře. K příležitosti výročí univerzita připomíná 100 tematických příběhů, které dokázaly spojit a navždy proměnit naši společnost. Poznejte příběhy CEITEC, které charakterizuje věda světové úrovně a významné vědecké osobnosti.
MUNI spojuje
CEITEC získal díky společné vědecké práci mezinárodní renomé
Středoevropský technologický institut (CEITEC) vznikl jako společný projekt dvou brněnských výzkumných institucí a čtyř vysokých škol v čele s Masarykovou univerzitou. Projekt vznikl již v roce 2011 a dnes CEITEC patří mezi nejlepší středoevropská výzkumná centra a konkuruje těm nejlepším evropským i světovým vědeckým týmům.
Naši vědci hledají například cesty, jak diagnostikovat a léčit některé typy nádorových onemocnění, zkoumají funkce mozku včetně Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby, poznávají detailní strukturu buněk či virů, studují genom a vývoj rostlin s cílem přispět k udržitelnému zemědělství nebo se zaměřují na nano- a mikrotechnologie. Zájem veřejnosti v posledních letech vzbudily třeba úspěchy přispívající k léčbě leukémie či studie o virech ohrožujících včely.
Centrum nabízí vědcům moderní technologické vybavení, mezi které patří výkonné spektrometry či elektronové mikroskopy, magnetické rezonance, skleníky či fytotrony – růstové klimatické komory, a celou řadu dalších přístrojů a zařízení. Aktuálně je využívají více než tři stovky vědců pracujících ve 36 výzkumných skupinách. Téměř třetinu z nich tvoří zahraniční pracovníci.
MUNI má talent
Mladý vědec hledá příčiny vzniku leukémie
Imunitní systém chrání člověka před nepřeberným množstvím nemocí. Občas se ale některé jeho části začnou chovat nestandardně a škodí. To je i případ chronické lymfocytární leukémie, nejčastějšího leukemického onemocnění dospělých lidí. Už řadu let zkoumá příčiny jejího vzniku Marek Mráz, čerstvý nositel prestižního výzkumného grantu ERC Starting grant. Přečtěte si více zde.
MUNI objevuje
Struktura organismů ovlivňuje jejich funkci
Jak vlastně vypadají konkrétní bílkoviny, buněčné organely nebo viry? Jak se množí a jak spolu interagují a jak to všechno ovlivňuje jejich struktura? To jsou otázky, které řeší strukturní biologie. Třeba Richard Štefl z institutu CEITEC, který před čtyřmi lety získal prestižní grant od Evropské výzkumné rady, se snaží proniknout do tajů temné hmoty genomu, což je hlavní oblast genomu, která jako taková nekóduje žádné bílkoviny. Dlouhou dobu si vědci mysleli, že nemá téměř žádnou roli, ale nyní se ukazuje, že zřejmě řídí a reguluje většinu procesů, a má tak vliv na fungování lidského organismu i vznik nemocí. Více zjistíte zde.
Výzkum mozku pomáhá pochopit závažné nemoci i emoce
Parkinsonova či Alzheimerova choroba stále častěji ohrožují stárnoucí populace. Proces zániku mozkových buněk, který je způsobuje, neumíme zatím zastavit, ale je možné zmírňovat projevy nemocí. Problém je v tom, že příčiny jejich vzniku nejsou zatím příliš známé. Procesy, které vedou k jejich příznakům spolu s možnostmi, jak oddalovat jejich progresi proto zkoumají vědci z Centra neurověd institutu CEITEC. Neurovědci navíc odhalují i další tajemství lidského mozku. Přečtěte si také o výzkumu vedoucího centra neurověd Ivana Rektora zaměřeného na výzkum holokaustu a mezigeneračního přenosu stresu zde.
S různými typy rakoviny bojují vědci na úrovni molekul
Lepší diagnostika chronické lymfocytární leukémie nebo snaha najít účinnější terapii pro tento nejčastější typ leukémie u dospělých, příprava nových diagnostických i léčebných postupů pro další typy hematologických i solidních nádorů nebo vrozených poruch krvetvorby. To je jen část toho, čím se zabývají výzkumníci v oblasti molekulární medicíny v institutu CEITEC a na Lékařské fakultě MU. Lepší diagnostiku i léčbu umožňuje snaha lépe poznat, jak tyto nemocni vznikají a vyvíjejí se na molekulární úrovni, nebo jak na ně reaguje imunitní systém. Výzkumné centrum molekulární medicíny vede Šárka Pospíšilová, která se dlouhodobě věnuje výzkumu v oblasti nádorové genomiky a jejího využití u chronické lymfocytární leukémie i dalších typů onemocnění. Více informací najdete zde.
Genomika a proteomika: vědy, které zajistí potravu i léky
Na Masarykově 
univerzitě se genetice věnuje celá řada výzkumníků včetně laboratoří spadajících pod Mendelovo centrum genomiky a proteomiky rostlin v ústavu CEITEC. Odborníci zde studují geny a soubory bílkovin, které ovlivňují růst a vývoj rostlin. Jejich poznatky pak mimo jiné slouží k rozvoji zemědělských, biotechnologických a biomedicínských aplikací, ale také k poznání, jak vznikala velká druhová rozmanitost rostlin. Díky základnímu výzkumu toho, co se dělo a děje v rostlinách, pak mohou v budoucnu vzniknout například plodiny odolnější vůči suchu. Mendelovo centrum vede Jiří Fajkus, který se s kolegy věnuje zejména studiu telomer. Podrobnější informace najdete zde.
Zdroj: MUNI 100