Sdílet
29. května 2019
Tisková zpráva, 28. 5. 2019;
CEITEC Masarykovy univerzity se zapojil do hned do tří ojedinělých projektů poprvé řešených v Česku.
Téměř šest desítek publikací, desítky workshopů a především stáže na partnerských institucích přinesly hned tři projekty evropského programu Twinning, které v uplynulých třech letech koordinoval institut CEITEC Masarykovy univerzity. Spolupráce se špičkovými evropskými institucemi se rozvíjela v oborech strukturní biologie, molekulární genetiky a nanomateriálů.
Šlo o vůbec první projekty Twinning, které se řešily v Česku. „Podmínky Twinningu sice neumožňovaly financovat výzkum přímo, přesto už nyní vidíme jejich pozitivní dopad. Přispěly k růstu počtu publikací a výzkumných aktivit i projektů, které jsou s partnery realizovány,“ uvedla koordinátorka strategických partnerství centra CEITEC MU Zlatuše Novotná.
Konkrétně strukturní biologové mohli díky téměř 18 milionům podpory v projektu BISON vyslat 45 výzkumníků na partnerské univerzity ve Vídni, Grenoblu či britském Norwichi a tři desítky odborníků pozvali přednášet do Brna. Nešlo jen o možnost vyzkoušet si, jak se pracuje v jiných laboratořích, ale stáže přinesly i nové vědecké spolupráce nebo prohloubení těch stávajících. Například skupina Lukáše Žídka využila projekt k užší spolupráci s laboratoří Martina Blackledge z Grenoblu při studiu dynamiky nestrukturovaných bílkovin, což napomáhá k lepšímu pochopení jejich funkce například v nervových buňkách. Skupina Michaely Wimmerové chce se stejnou institucí usilovat o společný projekt zabývající se studiem specifických sloučenin, které by se mohly využívat jako antibakteriální látky.
Na lékařskou genomiku se soustředil projekt MEDGENET s dotací přes 16 milionů korun. Kromě stáží byly jeho součástí i vědecké workshopy, letní školy, kvalitní odborné kurzy a školení posilující dovednosti jako vědecké psaní či vedení týmu. I v tomto případě se partnerství se špičkovými institucemi v Německu, Švédsku či v Řecku odrazilo také v publikacích, které většinou souvisely s diagnostikou chronické lymfocytární leukémie, a přispělo i k patentování několika diagnostických metod a setů u dalších typů rakoviny. Úspěchem je i navazující vědecký projekt podporující paliativní péči o pacienty s rakovinou, na němž se spolupracuje právě s řeckým Centre for Research and Technology Hellas (CERTH).
Posledním projekt s názvem TWINFUSYON se věnoval rozvoji výzkumné spolupráce v oblasti nanosystémů pro biosenzory. Brněnští vědci spolupracovali s výzkumnými organizacemi v Itálii, Francii a s univerzitou v rakouském Linci. Kromě vzájemné pomoci při výzkumu vlastností různých materiálů se podíleli také na vytvoření studijních materiálů věnujících se biosensingu.
Zdroj: Věda.muni.cz