Sdílet
6. února 2020
Mezinárodní výzkumní pracovníci a vědci vracející se zpět do ČR po dlouhodobé mezinárodní zkušenosti, kteří přichází na CEITEC prostřednictvím takzvaných mobilitních projektů, jsou velmi cennou součástí vědecké komunity. Jedná se o zkušené, postdoktorální výzkumníky, kteří dostali grant v rámci Výzvy Mezinárodní mobility výzkumných pracovníků – MSCA – IF financované MŠMT prostřednictvím programu OP VVV. Tato mobilita jim umožňuje věnovat se svým výzkumným projektům na CEITEC, a získat tak nové odborné znalosti.Tito výzkumní pracovníci stráví na CEITEC obvykle dva až tři roky a tento grant jim pokrývá mzdu, příspěvky na mobilitu, náklady na výzkum a režijní náklady pro hostitelskou instituci. Dnes bychom vám rádi představili paní doktorku Eriku Lattovou, držitelku grantu MSCAfellow@MUNI, z výzkumné skupiny Zbyňka Zdráhala. Erice jsme položili několik otázek:
Co je hlavním cílem vašeho výzkumu?
Hlavním cílem mého výzkumu je studium glykosylace v různých biologických systémech, hlavně ve spojení s chorobnými procesy, a to za použití různých analytických metod. Abych to vysvětlila co nejjednodušeji, glykosylace je proces, při kterém dochází k navázaní cukru na bílkovinu nebo lipid, a to přímo v buňkách. Jednoduché cukry mohou vytvářet řetězec „oligosacharid“, který se v živých systémech běžně nazývá „glykan“. Glykany zastávají mnoho významných funkcí, jsou zdrojem energie, účastní se na stabilizaci biomolekul, při rozpoznávání funkcí a na komunikaci mezi buňkami, důležitá je jejich strukturální role atd.
Jaký bude mít váš výzkum význam pro společnost?
Bylo prokázáno, že glykany se účastní řady biologických procesů, buď ve volném stavu, nebo když jsou navázány na proteiny nebo lipidy. Ke změnám v glykanech dochází také během transformace maligních buněk a tyto změny úzce souvisejí s progresí nádoru. Přesná role glykosylace není však dosud úplně prostudovaná, protože glykany jsou strukturálně velmi složité molekuly. Získání nových poznatků v této oblasti proto může přispět k lepšímu pochopení role glykosylace a může tak pomoci například při výzkumu léčby rakoviny nebo pro využití jako diagnostické metody.
Na jakých zajímavých objevech jste se již podílela?
Rostoucí zájem o porozumění glykanů a jejich funkcí stimuloval vývoj různých metod pro jejich analýzu. V tomto ohledu jsem vyvinula jednoduchou a efektivní metodiku na detekci glykanů pomocí hmotnostní spektrometrie. Použitím této metody jsem přispěla do oblasti glykomiky také novými informacemi, které jsou zásadní pro strukturální diskriminaci glykanů, a následně pro identifikaci nových izomerních struktur. Nedávno jsem tuto metodologii rozšířila o jednokrokovou detekci i složitých glykanů kde se vyžaduje přesné určení polohy fukózy, která hraje zásadní roli v patologických procesech. Naposledy jsem ve spolupráci s lékaři demonstrovala praktickou použitelnost na profilování N-glykanu plicního adenokarcinomu u pacientů v různých stádiích onemocnění.
Co vás inspirovalo pro vaše zaměření?
Stručně řečeno, inspiroval mě právě fakt, že víme velmi málo o tom, jakou mají cukry roli v biologických systémech, a také věřím, že to bude opravdu přínosné, jelikož glykany se všeobecně nacházejí v přírodě, zejména pak v živých organizmech.
Co vás přivedlo k rozhodnutí stát se vědkyní?
Baví mě výzkumná práce, zkoušet nové věci a snažit se rozlousknout to, co bylo dosud velkou neznámou. Z tohoto hlediska tedy nelituji svého rozhodnutí stát se vědkyní.
Který moment byl ve vaší vědecké kariéře nejnáročnější?
To bylo tehdy, když jsem přišla do Kanady a začala pracovat na univerzitě na Oddělení Analytických metod. Velkým „otazníkem“ pro mě tenkrát bylo, zda dokáži zkombinovat výzkum s péčí o své dvě malé děti.
Co vás překvapilo nejvíce, když jste nastoupila na CEITEC?
Velice příjemně mě překvapilo moderní vybavení laboratoří. Měla jsem tedy možnost provádět výzkum na stejné úrovni jako třeba v Kanadě. Co mě nemile překvapilo, byla obrovská administrativní zátěž spojená s granty, a ne velmi transparentním přidělováním. Dle mého názoru je toto rozsáhlé administrativní papírování na úkor kvality výzkumu.
