5. září 2023
Strukturní biolog Petr Těšina nastoupil na CEITEC Masarykovy univerzity na začátku července 2023. Jeho výzkum se zaměřuje na kontrolu translace, konkrétně na kontrolu kvality reakce na aberantní translaci pomocí kryogenní elektronové mikroskopie (cryo-EM). Petr nastoupil na CEITEC MUNI po více než šestiletém postdoktorandském pobytu na Ludwig-Maximilian University v Mnichově.
Jakým vědeckým otázkám se chcete na CEITEC MUNI věnovat?
Zaměřím se na dvě hlavní oblasti, obě se týkají kontroly translace. Na jednu z nich se zaměřuje můj výzkumný projekt ERC, v němž chci zkoumat, jak a proč mutace ve faktorech kontroly kvality souvisejících s ribozomy vedou k neurodegeneraci. Cílem tohoto výzkumu je odhalit základní mechanismy, které tyto mutace spojují s tak kritickými zdravotními následky. Druhou hlavní oblastí je výzkum mechanismů, které viry využívají k ovlivnění lidské translace a kontroly translace, aby podpořily svou replikaci. Tato část má dvojí motivaci, protože může potenciálně odhalit nové terapeutické strategie pro řešení virových infekcí, ale také nám pomůže zachytit a pochopit některé hostitelské komplexy, které nám dosud unikaly.
Jaké byly Vaše hlavní důvody, proč jste se připojil k CEITEC MUNI?
CEITEC Masarykovy univerzity je TO místo, kde se v Česku dělá kryogenní elektronová mikroskopie (cryo-EM). Cryo-EM je základní metoda pro studium makromolekulárních komplexů podílejících se na řízení translace a CEITEC zde nabízí skutečně špičkovou infrastrukturu a odborné znalosti. Mimo to mě také zaujal jeho profesionální a ambiciózní přístup. CEITEC zkrátka ví, čím se chce stát, a jde si za tím znalostmi a profesionalitou etablované západní instituce. Není to rigidní sebestředné prostředí, které by člověk od české univerzity očekával, a myslím si, že je to jedno z nejlepších míst pro vědu v České republice.
Jaké nejdůležitější dovednosti či zkušenosti jste během své dosavadní kariéry získal?
Kromě dovedností potřebných pro výzkum v oblasti strukturní biologie si nejvíce cením zkušeností z práce v několika evropských zemích (Anglie, Belgie a Německo) v multikulturním prostředí. Orientace v různých komunikačních stylech, přístupech k řešení problémů a dynamice spolupráce mi poskytla skvělé lekce přizpůsobivosti a kreativity. Začínal jsem s manuálními pracemi a během letních prázdnin na střední a vysoké škole jsem se několikrát vydal do Anglie pracovat na farmách, ve skladech a podobně. To byla hotová studnice životních lekcí a dovedností. Mezi ty nejdůležitější bych asi zařadil houževnatost, soběstačnost a schopnost vážit si fyzické práce a toho luxusu mít kreativní práci s velkou mírou svobody. Naučilo mě to pokoře, čehož si při zpětném pohledu velmi cením.
Co dalšího byste se chtěl na CEITEC MUNI naučit a poznat?
Zatím prozkoumávám rozlehlost samotného kampusu a seznamuji se s interními systémy univerzity a jejich specifiky. Velmi doufám, že si rozšířím kompetence v manažerské části své práce. To je pro mě trochu neprobádané území, protože jako doktorandovi nebo postdoktorandskému výzkumnému pracovníku se vám v této oblasti moc školení nedostane. Rád bych získal vhled do profesionálních manažerských postupů, protože jsem přesvědčen, že by mi to pomohlo efektivněji řídit projekty a usnadnit hladší týmovou práci a spolupráci.
Jak si představujete ideální pracoviště?
Byl by to mix těch nejlepších aspektů pracovišť, kde jsem dříve pracoval – profesionální komunikace, kterou jsem si užíval v západní Evropě, v kombinaci s přátelskou a uvolněnou atmosférou, která je vlastní české kultuře. Klíčovým aspektem je dostat se současně nad kritickou úroveň znalostí a dovedností v týmu. Koneckonců, vše je o lidech v týmu, kteří skutečně definují pracoviště. A protože vybudování správného týmu se zdá být dostatečně velkou výzvou, doufám, že nás nebudou omezovat žádné vnější faktory, jako například vládou plánované škrty ve financování vědy.
Plánujete sestavit nový tým? Jaké typy lidí nebo dovedností budete hledat?
Rozhodně. Výzkum nemůže být dílem jednoho člověka; je to společné úsilí, které vyžaduje nadšené a zvídavé lidi. A jak jsem právě zmínil, vytvořit soudržný tým je pro mě priorita. V současné době nabírám kolegy na všech úrovních, takže pokud má někdo zájem připojit se k mému výzkumnému týmu, neváhejte se ozvat. Hledám zájemce o translaci se zkušenostmi v oblasti molekulární biologie, biochemie, lidských buněčných kultur nebo strukturní biologie. Zde bych měl zdůraznit, že předchozí zkušenosti v kterékoli z těchto oblastí budou považovány za výhodu, nejedná se o seznam striktních požadavků. To, co vám pomůže vyniknout, je upřímné nadšení a jasná představa, jak chcete přispět k našemu snažení.
Jak se vám zatím v Brně líbí?
Brno je pro mě a mou rodinu novou životní kapitolou a musím říct, že jsem zatím docela příjemně překvapen. S rodinou si užíváme míst, které Brno nabízí pro letní vyžití, co se týče sportu, koupání a atrakcí pro děti. Zaujala mě také kvalita veřejné dopravy s pohodlným systémem placení kartou, který jsem zatím viděl jen během svého pobytu v Londýně. Velmi se také těším, až budu moci objevovat některé přírodní krásy v okolí, například Moravský kras. Brno navíc nabízí skvělé pivo a je to z něj kousek do Vídně nebo do Prahy.
Jak dobíjíte energii po práci?
Jsem nadšeným obdivovatelem krásy ve všech jejích podobách, od moderního umění a street artu přes hudbu a architekturu až po přírodu a její výtvory. Rád cestuji a poznávám nové věci, zejména jihovýchodní Asii, která má pro mě zvláštní kouzlo. To mi okamžitě připomíná skvělá asijská jídla, která rád vařím. Jsem velkým fanouškem sci-fi, zejména kyberpunkového subžánru, rád sleduji dobré sci-fi seriály a čtu knihy nebo grafické romány (graphic novels) a japonské mangy. Cvičím jógu, abych se udržoval fit a doufám, že obnovím i své začátečnické pokusy v boulderingu, které přerušila pandemie Covidu.
O Petrovi Těšinovi
Petr Těšina získal doktorát v oboru strukturní biologie na Univerzitě Karlově v Praze se specializací na molekulární a buněčnou biologii, genetiku a virologii.
Jako postdoktorand profesně významně přispěl k výzkumu na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově. Výsledky jeho výzkumných projektů pod vedením uznávaného profesora Rolanda Beckmanna byly klíčové pro rozvoj našeho chápání kotranslačních procesů. V září 2023 získal Petr Těšina ERC grant (ERC Starting Grant) na výzkum role ko-translační kontroly v nervové tkáni.