Sdílet
21. dubna 2020
Ukázka týmové práce a schopnost využít dostupné možnosti. Když přibližně před více než měsícem začala v České republice platit opatření, která měla bránit v šíření koronaviru, spojilo se dohromady několik brněnských institucí, firem, vědců, techniků a dobrovolníků, aby pomohli se zásobením ochranných pomůcek tam, kde to nestíhal stát. Nejprve 3D tiskem ochranných štítů v počtu asi dvě stě denně ve FabLab, poté se jim podařilo výrobu zvýšit na dva tisíce denně. Luděk Žalud z CEITEC VUT, který byl ve výrobě štítů od začátku, popsal vznik této iniciativy, komu všemu ochranné štíty už pomohly i budoucnost jejich výroby.
Pane profesore, jak vlastně celá tato iniciativa vznikla?
Nejprve jsme přemýšleli o tom, že bychom začali vyvíjet plicní ventilátory. Zjistili jsme ale, že problém není až tak v nedostatku těchto přístrojů, ale spíše v omezených kapacitách personálu, který je schopen je ovládat. Potom jsme také zvažovali variantu 3D tisku masek, ale tato varianta pro 3D tisk nedávala smysl a pro ostatní technologie byla příliš drahá a náročná. Nakonec jsme se spojili s Tomášem Mejzlíkem z FabLab, který v Brně inicioval 3D tisk ochranných štítů navržených firmou Prusa Research.
Popíšete počátky této spolupráce?
S FabLab spolupracujeme už dlouhodobě, a to zejména v oblasti robotiky. S Tomášem Mejzlíkem se znám docela dobře a to, že se do něčeho takového pustil byla pro mě záruka toho, že to má smysl. Hlavním cílem bylo tentokrát zastřešit výrobu štítů především pro Brno a okolí. FabLab k výrobě vyhradil svoje 3D tiskárny, a také oslovil komunitu 3D tiskařů, kteří dodávali vytištěné části. My zase zajistili 3D tiskárny z fakult VUT, několik dobrovolníků a především zřídili na CEITEC VUT logistické místo, kde jsou hotové štíty vydávány a distribuovány. Za celou logistiku zodpovídá kolega Adam Chromý, který optimalizoval i samotný objednávkový systém.
S vysokou poptávkou bylo ale potřeba zvýšit výrobu…
Tisk jednoho štítu na 3D tiskárně trval přibližně jeden a půl hodiny. Navíc začal v podstatě v celé Evropě docházet i materiál PETG, ze kterého se tiskne. Napadlo nás tedy přesunout výrobu na vstřikolis, který mají na FCH VUT. Díky rychlé domluvě s Františkem Kučerou a Tomášem Opravilem jsme věděli, že výrobu bude možné realizovat hned jakmile budeme mít formu. Díky firmě ACAM Solutions (kterou shodou okolností vede bývalý student VUT) se nám podařilo sehnat šikovného konstruktéra, Romana Malihu a firmu Nejkov s.r.o., kteří nám pomohli s výrobou formy v rekordně krátkém čase. Díky tomu jsme produkci štítů zvýšili z dvou set na dva tisíce kusů denně takřka během dvou týdnů. Štíty jsou navíc kvalitnější a mnohem lépe se dezinfikují.
Samotná objednávka štítů probíhá jak? Kdo všechno si může o štíty zažádat?
Objednávkový formulář je veřejně dostupný na webových stránkách FabLab. Od začátku bylo vše zamýšleno tak, abychom pomohli ochránit opravdu všechny, kteří se cítí pandemií jakkoliv ohroženi. To znamená, že o štíty si může zažádat v podstatě kdokoliv. Je ale pravda, že požadavky prioritizujeme a přednost ve výrobě dostávají například zdravotnická zařízení a lékaři. Každý může online sledovat stav své objednávky od výroby až po fázi, kdy jsou štíty připraveny k odběru. Máme i dobrovolné kurýry, kteří štíty mohou dodat, ale většina objednávajících si je vyzvedává osobně (to samozřejmě celý proces urychluje). K dnešnímu dni se nám podařilo distribuovat na potřebná místa přibližně patnáct tisíc ochranných štítů.
Do výroby štítů je zapojeno mnoho institucí, firem i dobrovolníků. Můžeme si popsat kolečko, které ochranný štít v procesu výroby absolvuje?
Vše probíhá paralelně. FabLab pomáhá vyřezáváním plexi fólií. Ty od něj každé ráno přebírají dobrovolníci z Technického muzea v Brně, kde štíty očišťují. Výroba na vstřikolisu je zřízena na FCH VUT pod dohledem Františka Kučery. Tam také asi šest dobrovolníků ve dvou směnách stříhá gumičky, balí vše do sáčku s návodem a dezinfikuje balíček ozónem – mají tam tedy na chodbě jakousi kompletační linku. Tuto část má má pod palcem Tomáš Opravil. Hotové a zabalené štíty se pak shromažďují ve zmíněném logistickém centru na CEITEC VUT, kde si je zadavatelé objednávek vyzvedávají.
Daří se vám uspokojit poptávku? Kolik štítů ještě plánujete vyrobit?
V tomhle je trochu problém, protože vlastně úplně nevíme... Chybí nám nějaká koordinace na vyšší úrovni, která by v jednotlivých regionech zjistila, kde a v jakém počtu jsou štíty potřeba. Navíc ani nemáme informaci, kolik vstřikolisů po České republice aktuálně ochranné štíty produkuje. Naším počátečním cílem bylo vyrobit přibližně deset tisíc ochranných štítů a spíše pokrýt potřeby menších ordinací, obchodů a jednotlivců, protože jsme si mysleli, že nemocnice a zdravotnická zařízení budou zásobena státem. Už v tomto okamžiku jsme ale vyprodukovali patnáct tisíc kusů a minimálně dalších deset až patnáct tisíc plánujeme vyrobit. Poptávka je zatím dostatečná. Další kusy jsou otázkou – vyrobit bychom je zvládli, ale jednak je to ekonomický problém, a také blokujeme (především na FCH VUT) značný počet lidí.
Štíty se poskytují zdarma. Kdo výrobu financuje?
Mimo to, že CEITEC VUT koordinuje celou akci, poskytl i finanční prostředky na výrobu formy a na materiál. Z VUT přispěl například i FEKT VUT a FCH VUT. Jednáme také o podpoře Magistrátu města Brna a plánuje se veřejná sbírka, abychom mohli štíty vyrábět dokud bude potřeba. Všechno z toho by samozřejmě nebylo možné bez dobrovolníků, kteří s výrobou pomáhají i o víkendech. Je neuvěřitelné, kolik lidí se dokázalo spojit a přispělo k dobré věci.
Máte už nějakou zpětnou vazbu od těch, kteří štíty nosí?
Musím říct, že ohlasy jsou velmi pozitivní a většina oceňuje zejména kvalitu štítů. Dokonce jsme od zdravotníků z Masarykova onkologického ústavu dostali i jako poděkování za štíty složenou básničku.
Mimo výroby ochranných štítů jste také poskytli termovizní kameru do brněnské Dětské nemocnice…
To je pravda. Byli jsme rádi, že i další naše vybavení mohlo někde pomoci. Vyhodnotit správně obraz z termokamery sice není úplně jednoduché ani jednoznačné, ale v Dětské nemocnici mají pro tyto účely několik mediků, se kterými se výborně spolupracovalo – dal jsem jim instruktáž o výhodách, ale i úskalích použité metody. Bylo skvělé vidět, že studenti i vedení nemocnice skutečně chápe, že termokamera není žadný kouzelný prostředek a je třeba její měření brát v kontextu okolních teplot apod. Myslím, že v takto pojatém využití dává i termokamera u vstupu nemocnice smysl.
Autor: Kateřina Vlková
Fotogalerie
