O tématu: 


Historie magnetického zápisu je plná zásadních momentů, které formovaly naši digitální éru. Začalo to již v roce 1898 vynálezem magnetofonu, který umožňoval záznam zvuku pomocí magnetických pásek. Tento první krok otevřel dveře k masivnímu vývoji, který nás dovedl přes diskety až k moderním pevným diskům a cloudovým úložištím, které dnes běžně používáme k uchování našich dat.

Díky magnetickým technologiím jsme schopni uchovávat a sdílet velké množství informací s úžasnou rychlostí a efektivitou. Navíc, s rozvojem spintroniky – oboru fyziky, který se snaží využít nejen náboje elektronu, jako v konvenční elektronice, ale navíc i další jeho vrozené vlastnosti, spinu – se otevírají nové možnosti v oblasti magnetických technologií, které slibují ještě zářivější budoucnost.

Jedním z nadějných kandidátů, které mají potenciál posunout naše současné magnetické technologie na další úroveň jsou antiferomagnetika. Antiferomagnetické materiály mají specifickou vnitřní strukturu, díky které nevyzařují žádné magnetické pole, zdánlivě se tedy jeví jako by nebyly vůbec magnetické. Nicméně, toto jejich specifické magnetické uspořádání poskytuje perspektivní možnosti pro velmi dobrou stabilitu magnetické informace, a několikanásobné vylepšení kapacity a rychlosti přenosu informace oproti současným technologiím.

Společně se podíváme na to, jak se dají studovat magnetické vlastnosti materiálů a jak se dá zobrazovat jejich magnetická struktura. Vyzkoušíme si zobrazit magnetické struktury klasických magnetických materiálů ve formě tenkých vrstev, pokusíme se také zobrazit strukturu některých dříve běžných magnetických nosičů záznamu, a nakonec nahlédneme pod pokličku antiferomagnetickým materiálům.

 

Kapacita:


  • 2 studenti

 

Vedoucí tématu: 


Ing. Tomáš Molnár
Ing. Tomáš Molnár Výzkumný asistent - student Ph.D.
E-mail:

Osobní profil