Sdílet
6. dubna 2021
O průmyslové revoluci se učí děti na základní škole. Pokud jste o ní slyšeli naposledy právě tam, budete možná překvapeni, že žijeme v éře už čtvrté průmyslové revoluce. Ta znamená těsnější propojení digitálního a reálného světa, což povede k plné automatizaci výroby mnoha produktů. Technologie využívající umělou inteligenci a roboty se budou brzy testovat v Brně – ve výzkumném centru CEITEC VUT vzniká „pískoviště“ pro vývojáře v tzv. průmyslu 4.0 za přibližně 450 milionů korun. Více o něm prozradí koordinátor výzkumného programu zaměřeného na technickou kybernetiku Pavel Václavek.
Vaše výzkumná skupina Kybernetika a robotika působí v centru CEITEC od počátku, tedy 10 let. Který z vašich pro- jektů nebo výsledků výzkumu považujete za nejzajímavější?
Výsledků je poměrně hodně. Máme tři oblasti, do kterých míříme. Jedna jsou technologie pro automobilový průmysl, zabýváme se elektromobilitou a autonomními automobily, vyvinuli jsme společně s partnery z Evropy jeden z prvních konceptů nového pohonu pro elektromobily, který je odolný proti selhání. U aut, která budou jezdit bez řidiče, je potřeba zajistit, aby byla stejně spolehlivá jako letadla. Pokud takové auto poveze třeba dítě do školy, je neakceptovatelné, aby někde uprostřed tunelu nebo na dálnici zastavilo a prohlásilo, že pro poruchu dál nejede. Druhá velká oblast je robotika, kde má skupina výsledky v oblasti mobilních robotů pro různé aplikace ve vojenství, monitorování životního prostředí, zdravotnictví a podobně. Například před dvěma lety nám končil velký mezinárodní projekt, jehož výsledkem na naší straně byl robotický systém pro 3D skenování částí lidského těla. A třetí oblast, která nás teď hodně táhne, jsou technologie pro plně automatizované výrobní systémy. Této oblasti se týká testbed, který se teď buduje v CEITEC pro zkoušení technologií pro průmysl 4.0.
Co znamená testbed?
Myslíme tím pracoviště, kde se dají testovat vyvinutá řešení v prostředí, které je blízké skutečnému. Jednak tam budeme prová- dět výzkum nových technologií a testovat vlastní řešení my, jednak by to mělo být i takové „pískoviště” pro firmy, kde by si mohly vyzkoušet, jestli lze dobře robotizovat nějakou operaci, zajistit dopravu výrobků v továrně pomocí robotů a podobně. V běžném provozu si některé experimenty nemůžete dovolit, aby jejich neúspěch nezpůsobil materiální škody nebo zastavení výrobní linky.
Co bude váš testbed vývojářům nabízet?
Bude to smart factory s výrobní linkou se stávající z obráběcích center, CNC soustruhu, budeme tam mít 3D tisk včetně 3D tisku z kovů, sadu různých robotů. Kromě této automatizované linky budeme mít k dispozici technologie pro virtuální a rozšířenou realitu, zařízení pro přesné 3D skenování rozměrů, pracoviště pro testování speciálních pohonů. Uvidíme, kam dál se bude testbed rozvíjet. Momentálně máme kompletně dokončenou halu a začínáme s instalací vybavení. Ucelenější provoz se rozjede koncem letošního roku.
Zmínil jste, že se věnujete i autonomním automobilům. Auta bez řidiče se v zahraničí už nějaký čas testují, v San Francisku dokonce v běžném provozu v zástavbě. Jak technologicky náročné je reagovat na lidskou nevyzpytatelnost?
Reagovat na nevyzpytatelnost člověka i celého prostředí je velká technologická výzva. V této oblasti bych trochu krotil očekávání, která byla před pár lety velká. Dnes jsme ve fázi vystřízlivění, kdy je zřejmé, že to zdaleka pravda nebude. Určitě jsou experimenty, kdy se autonomní vozidla dostávají do provozu, ale většinou je to v dobře definovaných oblastech. Mezi zónou dobře značených cest v San Francisku a naší rozkopanou dálnicí D1 je zásadní rozdíl. Určitě v blízké době uvidíme vozidla, která budou schopná na vymezených úsecích komunikací opravdu jezdit automaticky. Mohl by to být kus dálnice, který je dobře značený a v dobrém stavu. Z hlediska přístupu k řízení to bude odpovídat stupni 3, což znamená, že automobil je schopen automaticky řídit, ale řidič musí být připraven převzít řízení v případě, že ho stroj vyzve. Obávám se, že o vyšších stupních (4 a nejvyšší 5 – pozn. red.) se budeme bavit v horizontu desítek let. Objevují se totiž stále problémy i u stupňů nižších, kde se očekává, že řidič převezme řízení v krátkém časovém úseku. Ukazuje se ale, že člověk není schopen tak rychle reagovat. Zvlášť o městském provozu panují pochybnosti, zda taková varianta bude vůbec možná.
Podle vašeho názoru by umělá inteligen- ce mohla lidem umožnit, aby se věnovali kreativním činnostem. To ale asi předpokládá určité vzdělání. Jak se na trhu práce uplatní ti, kteří ho mít nebudou?
Opravdu nemůžeme předpokládat, že ze všech lidí budou programátoři nebo vědci. Velkou příležitost vidím v rozvoji služeb, kde bude mít uplatnění mnohem víc lidí než ve výrobě. Oblíbená debata se vede nad tím, zda lidé kvůli čtvrté průmyslové revoluci nepřijdou o práci. Jak kde, řekl bych. Zvykli jsme si přesouvat výrobu do zemí, kde je levná pracovní síla. Průmysl 4.0 přináší sériovou výrobu individualizovaných výrobků. Když si ale objednáte třeba boty na míru, chcete je mít doma za dva dny, ne čekat 14 dní, až doputují v kontejneru z Asie. Důsledkem výroby hodně přizpůsobené zákazníkovi je tedy to, že se továrny zase stěhují zpátky do míst spotřeby. Dopad automatizace a robotizace na pracovní místa v Evropě tak bude myslím spíše neutrální.
Zdroj: Brněnský metropolitan