Sdílet
30. září 2022
Proběhl 7. ročník publikační soutěže o nejlepší práce publikované v impaktovaných časopisech za rok 2021, které byly vyhlášeny Purkyňovým nadačním fondem. Mezi oceněnými byl i Václav Šeda ze Středoevropského technologického institutu CEITEC Masarykovy univerzity (MU) a Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a Lékařské Fakulty MU. Hodnotící komise vybrala nejlepší práce v každé kategorii (teoretické, interní a chirurgické obory) s přihlédnutím nejen k výši impact factoru (IF), ale i celkové kvalitě přihlášených prací. V oceněné publikaci Václav Šeda popsal zásadní poznatek o biologii chronické lymfatické leukémie (CLL), která je nejčastější leukémií u dospělých. Václav Šeda a jeho kolegové z laboratoře doc. Mráze objevili, jakým způsobem rakovinové buňky regulují svoji migraci v těle pacienta, a především jakým způsobem přežívají terapii léky ze skupiny tzv. BCR inhibitorů.
Přečtěte si rozhovor s talentovaným molekulárním biologem Václavem Šedou. Za jakou publikaci získal ocenění a co vlastně zkoumá? Jaké jsou jeho další plány do budoucna a čeho by chtěl ve své kariéře dosáhnout?
Ocenění jste získal v rámci soutěže o nejlepší práce publikované v impaktovaných časopisech v roce 2021. Za jakou konkrétní publikaci jste toto ocenění získal? Můžete zjednodušeně popsat váš objev?
Ocenění si odnesla naše práce s názvem: FoxO1-GAB1 axis regulates homing capacity and tonic AKT activity in chronic lymphocytic leukemia, která byla publikována v časopise Blood. Jak již název napovídá, v práci ukazujeme, že protein GAB1 je zodpovědný za migraci a přežívání maligních B buněk, a jejich adaptaci na léčbu tzv. BCR inhibitory.
V první části studie objasňujeme dlouho neznámý mechanismus na základě kterého se buňky chronické lymfatické leukemie (CLL) „rozhodují“ o tom, jestli již nastal ten vhodný čas opustit periferní krev a vcestovat zpátky do lymfatických orgánů. Tento na první pohled poměrně obyčejný proces je pro CLL buňky zcela klíčový. Právě uvnitř lymfatických orgánů totiž získávají signály důležité jednak pro jejich přežívání, ale především pro zahájení jejich množení. Je tak nasnadě, že zastavení procesu migrace má poměrně zajímavý klinický potenciál. Námi popsaný mechanismus ukazuje, že u CLL buněk v periferní krvi dochází k postupné produkci a akumulaci proteinu GAB1, který od určitého množství začne CLL buňkám výrazně usnadňovat migraci zpět do lymfatických orgánů.
A právě graduální produkce proteinu GAB1 stojí i za druhým mechanismem, který u CLL buněk vede k postupnému zesilování aktivity molekuly AKT a tím k posílení jejich přežívání v periferní krvi. To je důležité především v kontextu léčby pomocí tzv. BCR inhibitorů, jejichž podání zvyšuje hladinu GAB1, který následně napomáhá kompenzačně aktivovat molekulu AKT, díky čemuž jsou maligní buňky schopné léčbu dlouhodobě přežívat. V práci jsme vůbec poprvé ukázali, že tento adaptační mechanismus můžeme blokovat pomocí nových inhibitorů GAB1.
Kdybych to měl odlehčit, tak celý druhý mechanismus mi tak trochu rýpavě připomíná brněnskou automobilovou dopravu v létě. Silničáři uzavřou jednu dopravní tepnu (podání BCR inhibitoru), nicméně šikovní řidiči si hned najdou objížďku (vznik adaptace CLL buněk na terapii). Pro kolaps dopravy tedy není nic snazšího než danou objížďku objevit a uzavřít ji (podání GAB1 inhibitoru).
Co pro vás toto ocenění znamená?
Udělení ocenění vnímám jako velkou poctu, které si nesmírně vážím. Do soutěže se přihlásily desítky velmi kvalitních publikací, ale právě ta naše zaujala hodnotící komisi natolik, aby ji pasovali na první místo. Osobně to beru i jako vzkaz, že otázky, které jsme s kolegy v publikaci řešili jsou aktuální, zajímavé a že má smysl na nich dále pracovat. Další rozměr je samozřejmě ten osobní, protože převzetím ceny udělám radost i celé rodině.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
V první řadě bych velmi rád dokončil projekty, na kterých v současnosti pracuji a které částečně navazují na oceněnou publikaci – například práce na přípravě nové generace GAB1 inhibitoru. Jednak v nich vidím docela zajímavý potenciál a jednak tento typ projektů nikdy nenechá člověka zapadnout do rutiny. S tím, jak projekt postupuje, člověk neustále stojí před novými výzvami, potřebou učit se novým věcem a navozovat nové spolupráce. Navíc málokdy se v základním až aplikovaném výzkumu stane, že by člověk měl tu možnost si vyzkoušet spolupracovat na podstatné části „cesty vývoje“ nějakého slibného inhibitoru.
V delším časovém horizontu si netroufám říci, kam mě věda zavede. Rád bych na nějakou dobu vycestoval, vyzkoušel si jiný styl práce, zkusil navázat spolupráce a třeba i získal jiný úhel pohledu na výzkum jako takový. V jednom mám ale jasno - nepatřím mezi lidi, kteří by dali přednost práci v prestižní laboratoři na úrok zajímavosti tématu. Mé budoucí kroky tak budou nevíce ovlivňovat nabízená témata projektů a samozřejmě i názor a přání mého partnera.
Čeho byste chtěl ve své kariéře ještě dosáhnout?
Pokud otázkou narážíte na klasickou cestu vědce „doktorát – postdoktorální stáž – vedoucí výzkumné skupiny“, tak se obávám, že poslednímu ze zmiňovaných se pokusím vyhnout. Přestože pozice vedoucího výzkumné skupiny je symbolem vědecké svobody, často taky znamená změnit pracovní styl – výrazně se zvýší podíl kancelářské práce na úkor té zábavnější laboratorní. Za mě osobně by bylo ideální být takový postdoc forever – neboli věčný výzkumný pracovník.
Pokud je otázka myšlena mnohem více obecně, pak počítám, že nebudu patřit mezi vědecké výjimky, když řeknu, že bych byl moc rád, kdyby se všechno to úsilí a práce zúročili v něco lidem prospěšného. Ať už třeba teoretické popsání důležitého mechanismu nebo něco hmatatelnějšího například ve formě léčiva či terapeutického postupu.
Václav Šeda
Václav Šeda vystudoval Experimentální biologii živočichů a imunologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (MU). Od roku 2014 působí jako juniorní výzkumný pracovním na Středoevropském technologickém institutu CEITEC ve výzkumné skupině Marka Mráze. V roce 2021 úspěšně dokončil doktorské studium Experimentální onkologie a nádorové biologie na Lékařské fakultě MU a CEITEC MU. Absolvoval zahraniční výzkumné stáže v Centre Esther Koplowitz v Barceloně a v European Molecular Biology Laboratory (EMBL) v Heidelbergu. Na svém kontě má rok po absolvování doktorského studia již 9 impaktovaných publikací, 284 citací a jednu patentovou přihlášku. V roce 2021 získal ocenění za nejlepší prezentaci na mezinárodním workshopu CLL pro mladé výzkumné pracovníky v Krakově a v roce 2022 mu bylo uděleno ocenění Purkyňova nadačního fondu za nejlepší publikaci v interním oboru. Mezi jeho koníčky patří knihy, divadlo, jóga, dálkové pochody, příroda a cestování.
Odborný kontakt
