Sdílet
17. dubna 2019
Téměř tříletá spolupráce vědců z francouzského Institut Pasteur a brněnského CEITEC VUT přinesla už několik konkrétních výsledků a je typickým příkladem propojení práce biologů a výzkumníků pohybujících se spíše v oblasti neživých věd. Francouzští biologové myší embrya určená k analýze zasílají do Brna zejména z důvodu, že jsou vědci z Laboratoře počítačové tomografie schopni nabídnout multioborový přístup a mají zkušenost se zpracováním tohoto typu dat. Aktuálně se jim díky tomu podařilo odhalit formování krčních svalů u obratlovců.
Kombinací experimentů s geneticky modifikovanými myšími embryi a jejich 3D analýzou za pomocí metody počítačové tomografie vědci docílili zmapování svalů v kosterních vazbách a vytvořili tak detailní mapu morfogeneze (tedy vývoje tvaru) krční tkáně, čímž odhalili některé neočekávané rysy týkající se nejen svalové sítě, ale také jejich provázání na takzvanou pojivovou tkáň.
„Na výzkumu spolupracujeme od roku 2016, kdy vedoucího francouzské výzkumné skupiny vývojových biologů Shahragima Tajbakhshe zaujaly naše výsledky 3D vizualizace měkkých tkání za pomoci rentgenové počitačové mikrotomografie. Následně jsme zjistili, že za pomocí naší nedestruktivní zobrazovací metody dokážeme odlišit i embryonální původ různých svalových skupin. O rok později jsme spolupráci ještě prohloubili díky francouzsko-českému workshopu organizovaným v Brně na CEITEC. To byl i velký impulz pro naše další společné projekty,“ uvedl Jozef Kaiser, vedoucí výzkumné skupiny Charakterizace materiálů a pokročilé povlaky na CEITEC VUT.
Spolupráce mezi laboratořemi je nastavena tak, že ve Francii jsou připraveny vzorky myších embryí, která jsou následně odeslána na CEITEC do Brna a zde jsou podrobena rentgenovému záření. „Naším úkolem je pak připravit vzorek a samotný přístroj tak, abychom mohli pomocí rentgenového záření zobrazovat i měkké tkáně, přičemž nejzásadnějším úkolem zůstává samotné zpracování dat, které například zahrnuje odsegmentování vybraných struktur, jejich 3D vizualizaci nebo například kvantifikaci objemů či úhlů,“ vysvětlila Markéta Tesařová, která je spoluautorkou první společné publikace s Institut Pasteur.
Vědcům se společnými silami podařilo vybudovat i metodologii týkající se zobrazování svalové tkáně pomocí rentgenové počítačové mikrotomografie, kterou nyní chtějí aplikovat v dalších projektech, kde se budou věnovat například zkoumání vývoje oka a očních svalů, kde je 3D zobrazování nepostradatelné, přičemž každá metoda využívá jiných přístupů, takže je stále co vyvíjet a zlepšovat.
Autor: Kateřina Vlková
Odkaz na publikaci:
Heude, Eglantine & Tesařová, Markéta & Sefton, Elizabeth & Jullian, Estelle & Adachi, Noritaka & Grimaldi, Alexandre & Zikmund, Tomas & Kaiser, Jozef & Kardon, Gabrielle & G Kelly, Robert & Tajbakhsh, Shahragim. (2018). Unique morphogenetic signatures define mammalian neck muscles and associated connective tissues. eLife. 7. 10.7554/eLife.40179.
Fotogalerie
