Sdílet
25. září 2020
Evropská unie riskuje implementaci nižšího rozpočtu na vědu a výzkum. Podle laureáta Nobelovy ceny za chemii profesora Bena Feringa bude mít kompromitující rozpočet Evropské rady pro výzkum katastrofální dopad na budoucnost Evropy. Dosud podepsalo petici na ochranu nezávislého výzkumu v rozpočtu EU více než 23 000 výzkumných pracovníků ze 113 zemí včetně 14 laureátů Nobelovy ceny. Předsedovi Evropské komise byl adresován otevřený dopis, v němž vědci vyzvali EU, aby upustila ze současných finančních návrhů, které by podle nich mohly vést k negativnímu fenoménu odlivu lidského kapitálu ve vědě známého z angličtiny jako “brain drain”. Vědci především chtějí, aby byla chráněna Evropská rada pro výzkum (ERV). Níže podepsaní akademici jsou přesvědčeni, že mnoho skvělých myšlenek, které již existují, by za současných rozpočtových omezení finanční prostředky nezískalo. Naopak se zvýšeným financováním by bylo s vysokou mírou jistoty možné realizovat vědeckých průlomů mnohem více.
Evropská unie se připravuje na svůj příští sedmiletý víceletý finanční rámec (VFR), který by měl začít platit od ledna. Původní návrh Evropské komise (řídící orgán EU) ve výši 94 miliard EUR byl odmítnut Evropskou radou (hlavy vlád členských států), která navrhuje nižší částku 86 miliard EUR. Návrh Evropské rady poskytuje první náhled na to, jak budou peníze v programu Horizont Evropa rozděleny mezi její různé složky. Vzhledem k tomu, že počítají s částkou o 758 milionů EUR méně, než Evropská komise původně plánovala, budou muset všechny oblasti kromě jaderného výzkumu čelit škrtům. Pokud by byl tento návrh schválen, znamenalo by to v podstatě nižší rozpočet na výzkum, přičemž pozice Evropské rady pro výzkum v tomto rámci by byla podobně omezená.
„Žijeme ve světě, který svírá ekonomická nejistota a otazníky kolem dalšího vývoje pandemie nemoci COVID-19. Odpovědi mohou přinést inovace a výzkum, který k tomu však potřebuje odpovídající rozpočet. Evropští politici udělají chybu, pokud jej nepodpoří,“ komentuje situaci Martina Dlabajová, poslankyně Evropského parlamentu, místopředsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a členka Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).
Evropská rada pro výzkum je považována za jeden z největších úspěchů EU za poslední desetiletí. Především díky jedinečné kombinaci faktorů (například nezávislost na politické intervenci), odvážným výzkumným nápadům, přístupu zdola nahoru a jedinečnému zaměření na vědeckou excelenci se granty Evropské rady pro výzkum staly jedněmi z nejprestižnějších výzkumných grantů na světě. Vědci tak vyzývají k ochraně a zlepšení rozpočtu Evropské rady pro výzkum a tvrdí, že je zcela zásadní pro pokračující investice do výzkumu, který posouvá hranice našich znalostí a nadále silně podporuje Evropu v její roli dynamické společnosti, ve které je vědění klíčovou hodnotou.
Data potvrzují, že Evropská rada pro výzkum je hlavním důvodem rostoucí síly Evropy v této oblasti. 75 % dokončených projektů vedlo k vědeckým průlomům nebo významnému pokroku. Generovaný výzkum vedl k více než 100 000 publikovaným článkům, přičemž více než 5 500 článků bylo v prvním procentu nejvíce citovaných mezinárodních vědeckých časopisů. Projekty Evropské rady pro výzkum vedly k více než 1 200 patentovým přihláškám a k založení více než 100 nových podniků. Od svého vzniku rada financovala více než 9 500 špičkových vědců a dvě třetiny z nich měly méně než 40 let. V jejich týmech pracovalo více než 70 000 výzkumníků, převážně doktorandů a postdoktorandských výzkumných pracovníků, ze kterých byla vyškolena nová generace excelentních vědců. Přestože Evropská unie tvoří jen 7 % světové populace, produkuje celou jednu třetinu vysoce kvalitních vědeckých publikací světa. Je proto nanejvýš důležité, aby se tento úspěch mohl i nadále rozvíjet a posiloval svůj význam v programu Horizont Evropa.
Vědecký institut CEITEC rovněž podpořil výše popsanou iniciativu vědců zvanou ERC Friends a informoval své zaměstnance o jednáních o rozpočtu programu Horizont a vyzval je, aby se připojili k signatářům této petice. Společně s dalšími členskými instituty Alliance4Life označil CEITEC vynikající vědu za základní kámen Evropského výzkumného prostoru (ERA) a za první bod v pozičním dokumentu nazvaném Alliance4Life Recommendations for Future of the European Research Area.
Aliance EU-LIFE, jejímž členem je i CEITEC, podporuje výzkum založený na objevech a také Evropskou radu pro výzkum, Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) a celý program Horizont Evropa od roku 2017. Aliance doposud zveřejnila čtyři poziční dokumenty, několik prohlášení o programu Horizont Evropa a uskutečnilo se několik setkání s předními osobnostmi vytvářejícími politiku v Bruselu a také s vládami členských států. Aliance EU-LIFE napsala více než 20 dopisů příslušným poslancům Evropského parlamentu a otevřené dopisy dalším předním politikům. Proběhlo několik akcí na sociálních sítích a byly zveřejněny články v celostátních mainstreamových i bruselských médiích zaměřujících se na tematiku vědy a výzkumu. EU-LIFE věrně zastává vědu v politické debatě, a plní tak své poslání, v čemž bude věrně pokračovat až do samého konce jednání. Nyní nastal čas vyjádřit se k přeuspořádání rozpočtu programu Horizont Evropa tak, aby vynikající věda nemusela čelit největším škrtům. Vyzýváme všechny výzkumné pracovníky, aby se k nám připojili, a věříme, že jejich názor bude vyslyšen! Petici můžete podepsat ZDE.
Autor: Ester Jarour