Sdílet
16. března 2023
Vedla R&D oddělení jedné z nejznámějších firem v Íránu, měla mnoho příležitostí a zdánlivě naplánovanou cestu spokojeného a úspěšného života. Přesto se rozhodla v pracovním světě o „krok zpátky“. Podala přihlášku na doktorské studium, a navíc do zahraničí. V brněnském CEITEC VUT působí už přes čtyři roky. Na deset měsíců se ještě vydala na stáž do Kanady.
Co jste dělala před příchodem do ČR?
Po dokončení magisterského studia materiálového inženýrství jsem se rozhodla pracovat v oboru. Vedla jsem oddělení výzkumu a vývoje v jedné z nejznámějších íránských keramických společností. Jako mladá inženýrka jsem měla skvělou práci a otevřené dveře možností.
Proč jste se tedy rozhodla od toho všeho odejít?
Vysokoškolské vzdělání je v Íránu velmi populární a vždy jsem měla v plánu najít si vysněnou práci v akademické sféře. Dvakrát jsem měla možnost nastoupit na velmi prestižní íránské univerzity. Bavilo mě řešit problémy, ale měla jsem pocit, že se z mé práce stává rutina. Potřebovala jsem změnu v profesním životě, abych si naplánovala vyšší cíl. Bez výzev podle mě nemá život smysl, byl by nudný. Doktorát v zahraničí je jedním z nejlepších rozhodnutí, které jsem v životě udělala.
Věděla jste, jakou cestou se vydat?
Od roku 2013 jsem se zabývala nanomateriály oxidu titaničitého (TiO2). TiO2 mě vždy zajímal, takže jsem věděla, co chci dále studovat. Poslala jsem životopis svému současnému vedoucímu doktorovi Janu Macákovi, jednomu z kapacit oboru. Ten mi dal příležitost pracovat na nanotrubicích TiO2. Tehdy jsem o České republice ani o CEITEC vlastně nic nevěděla.
Co jste říkala na CEITEC VUT, když jste sem přijela?
Byla jsem první Íránka na CEITEC VUT. Bylo by pro mě jednodušší, kdybych na začátku nebyla jediná. Hlavně co se týkalo zpracování potřebných dokumentů, to byl velmi pomalý proces. Pro doktorské studium je nicméně CEITEC jedním z nejlepších institutů v Evropě, a to nejen možností pracovat se špičkovými mezinárodními vědci z celého světa, ale také moderním vybavením a zařízením. Systém výuky na CEITEC je úžasný. Cokoli jako doktorand potřebujete, máte. Mám více než 8 000 snímků SEM, což je neuvěřitelné! Během magisterské práce jsem za každý musela platit, a ani jsem je nemohla dělat sama.
Jací jsou podle Vás Češi?
Mám Čechy ráda, všichni jste milí a vstřícní. Mám mezi vámi skvělé přátele. Jediná věc, kterou bych mohla zmínit, je jazyková bariéra. Na začátku mého pobytu byl problém s nedostatkem anglicky mluvících lidí třeba na úřadech. V poslední době se to ale změnilo, všude je alespoň někdo, kdo umí mluvit plynule, což pochopitelně vše usnadňuje.
Pojďme teď k Vašemu studiu. K čemu můžou sloužit TiO₂ nanotrubice a v čem je tato struktura výhodná?
V rámci doktorského studia se zaměřuji na nanotrubice TiO2 (TNT) s vysokým poměrem stran a jejich membránu pomocí elektrochemie. TNT jsou jednorozměrné materiály, protože jeden rozměr (jejich délka) je mimo nanoměřítko. Představte si miliardy trubiček (třeba brčka), které tvoří dobře uspořádané vrstvy. Velmi symetrickou strukturu s jedinečnou dutou geometrií, která poskytuje velký povrch a vnitřní kapacitu. Tyto trubičky jsou nejslibnějším materiálem pro širokou škálu aplikací v oblastech, jako je fotovoltaika, degradace znečišťujících látek, výroba vodíku, katalýza, baterie, solární články citlivé na barvivo, plynové senzory a biologické aplikace.
Proč jste si vybrala ke stáži Univerzitu v Britské Kolumbii?
Na základě mých předchozích článků mě kontaktoval profesor Mohammad H. Zarifi, abych s ním prodiskutovala jeho myšlenku využití viditelného světla pro mikrovlnné snímací aplikace. Rozhovor byl velmi poutavý. Poslouchala jsem o jeho nápadech, které se zcela shodovaly s aplikací našich nanotrubic. Když jsem se o tom zmínila svému vedoucímu, zahájili jsme spolupráci a zaslali jsme několik našich vzorků do Kanady. Na základě toho jsem získala dvouletý juniorský výzkumný projekt, jehož součástí byla i stáž v Kanadě.
O čem byl?
Během mé stáže v laboratoři OMEGA jsme zkoumali zlepšení snímacího výkonu pomocí TNT s vysokým poměrem stran a vrstev TNT potažených atomovou vrstvou při vystavení viditelnému světlu a UV světlu s různými rezonátory pomocí mikrovlnné technologie. A to za účelem snímací a bezdrátové vesmírné komunikační aplikace.
Jak byste zpětně zhodnotila Vaši stáž v Kanadě?
Byla to výzva. Výzkumníci v Kanadě totiž nebyli z mého oboru, byli to elektroinženýři. A najednou jste ve skupině lidí, která mluví jiným vědeckým jazykem. Naštěstí jsem měla plnou podporu profesora Zarifiho a jeho týmu, bez jejich podpory bych i při usilovné práci nedokázala nic. Školil mě jako své vlastní studenty. Jsem ráda, že jsem si pro stáž vybrala právě jeho. Navíc tam byla vcelku početná íránská komunita, v jednu chvíli jsem si řekla, že jsem zpátky doma (smích).
Mohla byste porovnat studentské prostředí v Kanadě s českým?
Mnohé evropské univerzity jsou více zaměřeny na výzkum s několika málo kurzy a zkouška může být i formou diskuze s profesorem. Studenti doktorského studia CEITEC obvykle vypracovávají propracovaný návrh výzkumu před zahájením aktivní fáze výzkumu. V amerických zemích se klade větší důraz na práci v kurzech a výukovou činnost doktorandů. Rozdíl je i ve financování. V Česku je studium podporováno vládními organizacemi, ale na kanadských univerzitách většinou přímo školitelem. Taky životní a vzdělávací náklady v Kanadě jsou pro studenty podstatně dražší než v Česku.
Letos už byste měla Vaši disertační práci obhajovat?
Doufám, že na jaře. Poslední měsíce byly vyčerpávající. Po stáži jsem si myslela, že je čas na obhajobu, ale můj vedoucí práce byl jiného názoru. V laboratoři jsem musela řešit různé výzvy, často jsem tam trávila víc než 10 hodin denně. Naštěstí se úsilí vyplatilo a výsledky dopadly skvěle. Nikdy však nebudu stoprocentně spokojená. Nejspíš jsem perfekcionista.
Už víte, kam se vydáte po dokončení doktorátu?
Miluju výzkum, proto bych do něj chtěla stále, a ještě víc přispívat a taky pokračovat v akademické práci. Nebylo by pro mě snadné opustit CEITEC. Mým dlouhodobým cílem je dostat se k vlastnímu grantovému projektu a ráda bych založila novou výzkumnou laboratoř, kde bych vyvíjela nové materiály.
Autor/ka
Odborný kontakt
