Sdílet
Věda, nebo rodina? CEITEC hledá, jak skloubit soukromý a pracovní života mladých vědců a vědkyň.
26. listopadu 2014
Věda, nebo rodina? Skoro hamletovská otázka trápí velmi často mladé vědkyně i vědce, potažmo jejich zaměstnavatele. Vědecká práce je náročná na čas, mnohdy navíc vyžaduje cestování i dlouhodobé pobyty v zahraničí, což znamená pro rodinu s malými dětmi velké komplikace. Především pro ženu, která je na začátku své vědecké dráhy, může dlouhodobější rodičovská znamenat třeba absolutní konec úspěšné kariéry. Vedení CEITECu však považuje mladé vědecké talenty za velmi důležité, a proto má zájem nastavovat a měnit karierní systém tak, aby o ně Česká republika nepřicházela. Odpovědi na ožehavé otázky, jak podporovat ze strany zaměstnavatelů PhD studenty a tzv. „postdoky“, bude proto hledat ve čtvrtek 27. listopadu mezinárodní konference na téma „Balancování mladých vědců: kariéra i rodina“.
Ukázkovým příkladem současného problému, který řeší nejen moderní výzkumná centra jako CEITEC, jsou především mladé vědkyně, které se po ukončení PhD studia přestávají věnovat vědě a odcházejí, v lepším případě do administrativních pozic ve svých oborech. Důvodem je často velmi problematické slaďování osobního a rodinného života. „Chceme najít systémová řešení a cesty, jak je zavést, protože si nemůžeme dovolit v české vědě o tyto lidi přijít,“ zdůrazňuje organizátorka konference Eliška Pudová. Přestože obecně je podíl žen a mužů na stupni PhD studia vyrovnaný, čím vyšší pozice ve vědě, tím nižší je zastoupení žen. Na otázky, kam tyto ženy z vědy mizí a jak tuto situaci řešit, budou v rámci mezinárodní konference odpovídat spolu s českými i zahraniční odborníci.
Jedním z témat konference se však stanou i mladí muži a jejich rodiny. „Běžným příkladem je pětatřicetiletý vědec, který v rámci aktuálně řešeného projektu potřebuje odjet na půl roku na zahraniční vědeckou instituci. Má však manželku a malé dítě,“ přiblížila Pudová typickou situaci.
Námětem k diskusi se stane i délka rodičovské dovolené. „Pokud žena pracující ve vědě odejde na tři roky na rodičovskou dovolenou, je velmi nepravděpodobné, že bude schopna se do systému opět zařadit a pokračovat tam, kde skončila,“ poukazuje na další úskalí Pudová. Věda a výzkum se za tři roky posunou tak významným způsobem, že bývá takřka nemožné ztrátu dohnat. Navíc mezinárodní spolupráce, cestování a nepravidelná pracovní doba, spojená s pokusy běžícími třeba přes noc, ženě-matce pozici ženy-vědkyně zásadním způsobem komplikuje.
V české vědě v roce 2012 mezi výzkumníky pracovalo jen 27,4 % žen. Zatímco od roku 2001 zastoupení žen výrazně stouplo mezi studenty a absolventy Mgr. a PhD studia, podíl žen mezi výzkumníky to nijak neovlivnilo. Podíl žen mezi studujícími Mgr. studia byl v roce 2012 60,4 % (nárůst o 12,3 procentního bodu oproti roku 2001). Podíl žen mezi studujícími PhD studia byl v roce 2012 44,0 % (nárůst o 7,6 procentního bodu oproti roku 2001). Oproti tomu v roce 2012 je podíl žen mezi výzkumníky pouhých 27,4 %, což je o 1,4 procentního bodu méně než v roce 2001.
CEITEC má nyní přibližně 10 % žen na pozicích vedoucí výzkumné skupiny a je připraven systematicky pracovat a toto číslo postupně navyšovat. Kromě pořádané konference tak například letos v říjnu podal grantovou žádost o Evropské dotace na aktivity směřující na podporu rovných příležitostí ve vědeckém prostředí.
Kontakt:
