Sdílet
16. června 2020
Uklidnění epidemiologické situace v České republice umožnilo, aby se vedení českých vysokých škol a Akademie věd ČR rozhodlo pozastavit testování na koronavirus.
Akademické instituce v době koronavirové krize pomohly s řešením nedostatečné přístrojové a lidské kapacity pro analyzování odebraných vzorků, aktuálně už to ale není potřeba. Iniciativa akademických pracovišť proto dnes k ukončení testování vydala společné prohlášení (najdete ho níže). Jen na institutu CEITEC Masarykovy univerzity provedli dobrovolníci od poloviny března na 1600 testů. Do prací se zde zapojilo 35 vědců a dalších pracovníků.
Vedle Masarykovy univerzity se na testování podílela také Univerzita Karlova, Univerzita Palackého a Akademie věd ĆR. Na 250 odborníků zanalyzovalo desetitisíce vzorků. "České vysoké školy v krizi prokázaly schopnost rychle přeorientovat činnost vědeckých laboratoří nebo nasadit dobrovolníky do pomoci potřebným, a ukázaly tak, že jsou důležitou součástí života společnosti nejen v časech dobrých, ale i v těch zlých," uvedl rektor Masarykovy univerzita Martin Bareš.
Masarykova univerzita zároveň v době krize zprovoznila databázi, která pomáhala s řešením nedostatku chemikálií na testování. Propojily se v ní totiž akademické laboratoře a firmy, které mohly nabídnout své zásoby těm, kterým se něco nedostávalo. Nedostatek materiálu řešili odborníci také tím, že začali testovat a zavádět diagnostické metody, které nebyly závislé na komerčních produktech.
Další aktivity vědců v souvislosti s koronavirem ale aktuálním zastavením testování nekončí. Kromě toho, že akademická pracoviště zůstávají v pohotovosti pro případnou další vlnu epidemie, vyvíjejí konkrétně vědci z institutu CEITEC MU nové rychlejší testování na koronavirus za pomocí metody zvané RT-LAMP. Ta umí určit přítomnost genetické informace konkrétního viru či jiného mikroorganismu ve vzorku. Její výhodou oproti rozšířené PCR metodě je to, že není příliš náročná na čistotu vstupního materiálu a je méně náročná na přístrojové vybavení a odborné znalosti těch, kteří budou testy dělat.
Celé prohlášení Iniciativy akademických pracovišť
V březnu tohoto roku se v reakci na koronavirovou krizi a kritický nedostatek přístrojových a lidských kapacit na testování nového koronaviru ustanovila Iniciativa akademických pracovišť, neformální skupina laboratoří a ústavů vysokých škol a Akademie věd ČR, která nabídla své odborné a přístrojové kapacity Vládě a krizovému štábu ČR k testování na přítomnost koronavirové infekce v naší zemi. K této iniciativě se připojily laboratoře řady pracovišť vysokých škol a Akademie věd ČR: na Masarykově univerzitě – CEITECu v Brně, na Ústavu molekulární a translační medicíny při LF UP a FNOL v Olomouci (ÚMTM), v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů v Olomouci, na Parazitologickém ústavu AV ČR a na Přírodovědecké fakultě JU v Českých Budějovicích, na Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Třeboni, na 1. LF Uiversity Karlovy v Praze, ve společném ústavu AV ČR a UK BIOCEV, v areálu ústavů Akademie věd v Krči (ÚMG a MBÚ), na ÚOCHB AV ČR a na dalších místech.
Během uplynulých třech měsíců se díky nadšenému úsilí více než 250 dobrovolníků a velké podpoře jak vedení jednotlivých institucí tak i soukromých nadací a sponzorů a ve spolupráci s řadou fakultních i oblastních nemocnic podařilo v rekordně krátkém čase zavést diagnostickou metodu testování infektivity vzorků, validovat ji a získat pro její provozování schválení Státního zdravotního ústavu. Laboratoře pracovaly v situaci takřka naprostého nedostatku ochranných pomůcek, příslušných přístrojů a hlavně reagencií pro testování, které jsou jinak běžně dováženy ze zahraničí. Díky mimořádnému úsilí kolegů z ÚOCHB AV ČR, z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Olomouci, CEITECu v Brně, UMTM v Olomouci a řady klinických pracovišť byl během několika týdnů vyvinut originální postup izolace virové RNA a zajištěna výroba a distribuce potřebných reagencií. V nejkritičtějším období této velké epidemické krize se podařilo otestovat desetitisíce vzorků od občanů, klientů domů pro seniory, pacientů v nemocnicích a dalších ohrožených skupin. Naše laboratoře byly připraveny dělat ještě mnohem víc, ale vinou neujasněné národní koncepce a koordinace testování nebyly jejich velké kapacity plně využity.
Vzhledem k nynějšímu výraznému zlepšení epidemické situace většina našich laboratoří ukončuje v pondělí 15. 6. tuto mimořádnou akci a vrací se k běžnému provozu, s výjimkou několika pracovišť přímo spojených s klinikami, která budou i nadále testovat podle potřeby. Nicméně, naše iniciativa nekončí, zůstáváme v záloze a pokud bude potřeba a kritická situace se vrátí, jsme opět připraveni k nasazení.
Rádi bychom nyní poděkovali stovkám našich vědců, učitelů a studentů za zcela mimořádné nasazení ve velmi obtížných podmínkách nouzového stavu, za jejich nadšení, vynalézavost a houževnatost. Velké díky patří také velkorysým sponzorům jako IOCB Tech, Nadace Experientia manželů Dvořákových, firmě Volvo Car ČR a dalším, kteří velkorysými dary v kritickém období pomohli tuto akci nastartovat. Významně pomohlo i nové grantové schéma Technologické agentury ČR.
Jsme přesvědčeni, že naše university i Akademie věd v této krizi jednoznačně obstály a jasně ukázaly, jak velký lidský a technologický kapitál v nich naše země má. Budování výzkumné infrastruktury a podpora vědeckého výzkumu se jednoznačně vyplácí a je i nejlepší investicí do naší budoucnosti. Tato země se může na svá akademická pracoviště spolehnout.
Za Iniciativu akademických pracovišť
doc. Jan Konvalinka (koordinátor)
prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. předsedkyně AV ČR
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy
prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., rektor Masarykovy univerzity
prof. Mgr. Jaroslav Miller, Ph.D., rektor Palackého univerzity
Autor: Ema Wiesnerová
Zdroj: em.muni.cz