Sdílet
3. dubna 2023
JAROSLAV KOČA BRIDGE FUND je interní stipendijní fond určený doktorandům z CEITECu. Jeho cílem je podpora mezioborových projektů propojujících vědy o živé přírodě a materiálové vědy. Již šestým rokem by CEITEC rád ocenil studenty a jejich zajímavé multidisciplinárním výzkumné projekty propojující dva hlavní obory v nichž institut vyniká. Vybraní studenti budou mít možnost strávit čas ve dvou laboratořích a propojit nejnovější poznatky z oblasti věd o živé přírodě a materiálových věd. Bridge fund je pojmenován po zesnulém profesoru Jaroslavu Kočovi, který byl vizionářským výpočetním chemikem a jedním ze zakládajících členů konsorcia CEITEC. Pod jeho vedením CEITEC úspěšně realizoval svou vizi stát se mezinárodním multidisciplinárním výzkumným centrem.
Výzva byla otevřena 1. dubna 2023. Zájemci z řad doktorandů mohou své návrhy předkládat do 31. května 2023. V letošním roce budou uchazeči kromě písemných návrhů prezentovat své návrhy v krátkém čtyřminutovém vystoupení před multidisciplinárním vědeckým výborem. Studenti, jejichž projekty budou vybrány, získají navíc měsíční stipendium ve výši 10 000 Kč a paušál na spotřební materiál ve výši 50 000 Kč ročně. Stipendium studenti získávají na dobu jednoho roku (září 2023 - srpen 2024). Ocenění mají možnost požádat v další výzvě o dodatečné prodloužení s vysvětlením, proč by měl být zrovna jejich projekt financován ještě o rok déle. Uzávěrka pro podávání žádostí je 31. května 2023.
V loňské výzvě byly oceněny čtyři projekty. Peter Pajtinka z laboratoře Roberta Váchy spolupracoval s Michalem Urbánkem ze sdílené laboratoře CEITEC NANO na vývoji strukturovaného substrátu pro snímání zakřivení proteinů pomocí korelativní mikroskopie na lipidových membránách. Hlavním cílem tohoto projektu bylo vyvinout novou techniku pro stanovení schopnosti proteinů vnímat lokální zakřivení lipidových membrán. Výzkumný tým se snažil porozumět nitrobuněčné lokalizaci proteinů na základě interakce se zakřivenými membránami. Podstatou projektu byla kombinace nejmodernějšího nano-potahování pevných substrátů sloužících jako šablony pro membrány a korelativní mikroskopie (kombinace mikroskopie atomárních sil a fluorescenční mikroskopie).
Eva Černá z laboratoře Lucy Vojtové spolupracovala s laboratoří Pavla Plevky na vývoji hydrogelu na bázi gumy Karaya pro fágovou terapii chronických ran. Bakteriální rezistence ovlivňuje léčbu chronických ran, protože postihuje více než 1-2 % lidí na celém světě a zvyšuje úmrtnost pacientů. Fágová terapie je slibnou alternativou léčby multirezistentních (MDR) bakteriálních infekcí jako náhrada konvenčních antibiotik, protože fágy jsou přirozeným nepřítelem bakterií. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout hydrogel naplněný polyvalentním bakteriofágem s antibakteriálním účinkem proti bakterii zlatého stafylokoka. Projektový tým se snažil vyvinout multifunkční hydrogel na fágové bázi, který by si zachoval dostatečné hojivé vlastnostmi pro hojení chronických ran i během skladování.
Jyoti Jyoti z laboratoře Martina Pumery spolupracovala s laboratoří Pavla Plevky na vývoji mikrorobotů na bázi fágů pro odstraňování biofilmů. Biofilmy jsou složité shluky bakterií obsahující jeden nebo více druhů bakterií. Jsou vázány extracelulárními polymerními látkami (EPS) a přichytávají se na površích, jako jsou živé tkáně, zdravotnické prostředky, potraviny, průmyslová zařízení atd. Podle amerického Národního institutu zdraví jsou biofilmy zodpovědné za více než 60 % mikrobiálních infekcí u lidí a 80 % z nich způsobuje chronické infekce. Mikroboti se těší poslední dobou velké popularitě, protože jsou schopni získávat a přeměňovat energii z okolního prostředí pro autonomní pohyb. Díky aktivnímu pohybu dokáží mikroboti plnit požadované úkoly v kratším čase a v prostředí, které bylo dříve považováno za nepřístupné, což nabízí nové možnosti v oblasti biomedicíny, sanaci životního prostředí nebo také v senzorice. V důsledku samohybné schopnosti mikrobotů se projektový tým pokusil překonat omezení, které představuje pasivní difuze iontů a katalyzátorů a urychlit tímto způsobem likvidaci biofilmů.
Arezoo Saadati pod vedením Lukáše Richtera spolupracoval s Janem Zouharem na vývoji elektrochemického mikrosenzoru pro in-vivo stanovení hladiny aminokyseliny L-prolin v listech modelové rostliny Arabidopsis. Sucho je pomalu se rozvíjející přírodní jev, který ovlivňuje řadu environmentálních procesů a má závažné následky. Proto má včasná předpověď jeho nástupu a ústupu velký význam. L-prolin lze považovat za slibný indikátor pro reakci rostlin na sucho v raných fázích. Tým se proto rozhodl použít elektrochemické senzory pro detekci hladiny L-prolinu v listech Arabidopsis. Elektrochemické senzory přitáhly pozornost výzkumného týmu díky své citlivosti, cenové výhodnosti a schopnosti rychle vygenerovat výsledek.
"Spojením znalostí a zkušeností z věd o živé přírodě a materiálových věd můžeme lépe porozumět složitým biologickým systémům. Hlavní výhodou CEITEC Bridge Fund je, že je náš, a nepodléhá tedy obvyklým omezením grantových agentur. Vyzývám tedy doktorandy, aby se přihlásili se smělými nápady!" uzavírá ředitel konsorcia CEITEC Pavel Tomančák.
Přihlaste se ZDE!
Odborný kontakt
