Sdílet
1. července 2019
EU-LIFE, aliance třinácti předních evropských výzkumných institucí zaměřených na vědy o živé přírodě, poukazuje na rostoucí nedostatek příležitostí pro kolaborativní výzkum v oblasti biomedicíny na úrovni EU. Zpracovala přehled doporučení, která by měla zlepšit situaci během nového sedmiletého programu na podporu výzkumu a inovací Horizon Europe a projevit se dlouhodobým dopadem.
Brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykova univerzita (MU) se jako člen EU-LIFE k výzvě přidává. „Je potřeba si uvědomit, že evropský grantový systém na podporu výzkumu má určitou logiku a strategii," objasňuje komplexnost problému Jiří Nantl, ředitel CEITEC MU. „Zásadní význam pro podporu a profilaci špičkového základního výzkumu mají elitní schémata ERC, kde zvýšení alokace znamená také zvýšení šance na úspěch. Potřebujeme však také robustní financování kolaborativních projektů mezi institucemi, které umožní dosahovat ambiciózních výzkumných plánů širšího záběru než v rovině projektu jednoho týmu.“
EU-LIFE vyzývá k účinnému kolaborativnímu evropskému výzkumu v oblasti biomedicíny: 6 doporučení pro Strategické programování klastru Zdraví programu Horizon Europe
EU-LIFE, aliance 13 předních evropských institutů zaměřených na vědy o živé přírodě, poukazuje na rostoucí nedostatek příležitostí pro kolaborativní výzkum v oblasti biomedicíny na evropské úrovni a zdůrazňuje, že tento nedostatek ohrožuje dlouhodobý pozitivní přínos medicínského výzkumu v neprospěch občanů. Na základě analýzy překážek účasti v kolaborativním zdravotnickém výzkumu současného programu Horizon 2020 zaměřuje šest svých doporučení na zlepšení situace v nadcházejícím sedmiletém cyklu programu Horizon Europe.
Výrazný pokles účasti ve společenských výzvách pro oblast Zdraví H2020
Instituce EU-LIFE pociťují omezené příležitosti pro kolaborativní výzkum v oblasti biomedicíny v programu Horizon 2020. Údaje poskytnuté deseti členy EU-LIFE toto zjištění potvrzují. Dokládá to 60% pokles účasti těchto organizací v konsorciích tzv. Health Societal Challenges (SC1), ke kterému došlo mezi 7. rámcovým programem pro výzkum a inovace na období 2007–2013 a aktuálním programem Horizon 2020 (107 kolaborativních projektů v 7. rámcovém programu oproti pouhým 42 v programu Horizon 2020). Tento dramatický pokles lze částečně vysvětlit omezeným počtem výzev, zaměřených na pochopení mechanismů a základních principů zdraví a nemoci (témata s nízkým stupněm technologické připravenosti – TRL – „Technology Readiness Level“). Například v pracovním programu Zdraví 2014–2015 „Personalizovaná medicína a péče“ se pouze tři výzvy zaměřily na pochopení mechanismů zdraví a nemoci, zatímco 31 se zaměřilo na vývoj diagnostiky, ICT, inovativních technologií, systémů péče a zdravotní politiky.
Dlouhodobý dopad na zdravotní péči je udržitelný pouze s využitím poznatků základního výzkumu
Je jistě důležité zajistit přenos poznatků základního výzkumu tak, aby se uplatnil jejich pozitivní dopad na lidský život. Stále více se však uplatňuje shoda na názoru, že skutečný medicínský dopad není udržitelný bez silné a trvalé podpory výzkumu zaměřeného na pochopení základních mechanismů zdraví a nemoci. Mnoho otázek týkajících se zdraví a nemocí projevujících se v různých částech světa vyžaduje neodkladnou odpověď. Dlouhodobé inovace vyžadují mezinárodní vědeckou spolupráci a bez ní riskujeme, že ztratíme vědeckou základnu pro jejich budoucí přínos.
6 doporučení pro kolaborativní výzkum klastru „Zdraví“ Horizon Europe
- Vyvážit veřejné financování v klastru „Zdraví“ směrem ke kolaborativnímu výzkumu s dlouhodobým dopadem a přenechat investování do krátkodobého výzkumu (s vyššími stupni TRL) soukromému sektoru. Zatímco méně rizikové fáze výzkumu blíže uvedení na trh jsou přístupné soukromému financování, nižší úrovně TRL s dopadem v delším časovém horizontu jsou rizikovější, a tudíž nefinancovatelné průmyslem či privátní sférou – to by mělo být hlavní odpovědností veřejného financování v rámci programu Horizon Europe.
- Definovat hlavní výzvy týkající se specifických onemocnění a plánovat výzvy pro předkládání projektů na „porozumění mechanismům“ s cílem zajistit mezinárodní spolupráci pro pochopení základních mechanismů, které tvoří znalostní základnu pro onemocnění a léčbu.
- Stanovit realističtější definici dopadu výzkumu. V aktuálních výzvách na předkládání projektů vyžaduje popis očekávaného dopadu řadu spekulací o tom, co by mohlo nastat. To často spěje k rezignaci a popisu spíše vysněného než reálně dosažitelného dopadu. EU-LIFE doporučuje posun směrem k vysvětlení, jak předkládaný projekt přispěje k dalšímu vývoji v rámci výzkumného prostředí a jak budou výsledky využity pro dosažení maximálního dopadu.
- Použít širší a modulární definici „očekávaného dopadu“ tím, že bude bráno v potaz, co je častěji výsledkem základního výzkumu pro danou oblast výzvy a tím, že „základní pochopení“ bude zahrnuto mezi očekávaný dopad. Ocenit samotný aspekt spolupráce v rámci projektu jako měřítko dopadu. Instruovat úředníky a hodnotitele, aby ocenili dopad výzkumu pro danou oblast a příslušnou úroveň TRL.
- Odstranit – ať již přímý nebo nepřímý – tlak na obsáhnutí příliš mnoha a příliš vysokých TRL v jednotlivém projektu zavedením několika etap pro výzkumné téma: první etapa začíná na nižších úrovních TRL a v případě úspěšného postupu se postupuje k TRL vyšším.
- Pro kolaborativní výzkum zavést retrospektivní model hodnocení: spíš než hodnocení „vysněného dopadu“ hodnotit realistický popis dosažitelných výsledků generujících reálné přínosy. Hodnotit se znalostí, čeho bylo v dané oblasti díky financování výzkumu na úrovni portfolia nebo programu již dosaženo.
„Významné objevy minulých století nám ukazují, že krátkodobá vize nepřispívá k tomu, aby byl dopad výzkumu dlouhodobý a udržitelný“, říká Geneviève Almouzni, předsedkyně EU-LIFE a vedoucí týmu Chromatin Dynamics na Institutu Curie ve Francii. „Řešení neuspokojených medicínských potřeb vyžaduje návrat k vyváženějšímu portfoliu výzkumu napříč celým výzkumným a inovačním spektrem. To je jediný způsob, jak zajistit plynulý tok účinných inovací z laboratoří k léčbě.“
„Cesta od objevů k inovacím není lineární a je tvořena řetězem zjištění, kdy výsledkem je vědecký závěr, který ale evokuje potřebu dalšího bádání. Dlouhotrvající inovace vyžadují mezinárodní vědeckou spolupráci, bez níž riskujeme ztrátu vědecké základny s větším budoucím dopadem“, potvrzuje Marta Agostinho, koordinátorka EU-LIFE.
EU-LIFE
EU-LIFE je aliance výzkumných center, jejichž posláním je podpora a posilování excelence evropského výzkumu (www.eu-life.eu). Členy EU-LIFE jsou ve svých zemích přední výzkumné instituce, mezinárodně uznávané pro provádění excelentního výzkumu, široké spektrum transferu znalostí a péči o talenty.
Partneři EU-LIFE
Center for Genomic Regulation (CRG, Spain) | Central European Institute of Technology (CEITEC, Czech Republic) | European Institute of Oncology (IEO, Italy) | Flanders Institute For Biotechnology (VIB, Belgium) | Friedrich Miescher Institute for Biomedical Research (FMI, Switzerland) | Institut Curie (France) | Institute for Molecular Medicine Finland (FIMM, Finland) | Instituto Gulbenkian de Ciência (IGC, Portugal) | Max Delbrück Center for Molecular Medicine in the Helmholtz Association (MDC, Germany) | Research Center for Molecular Medicine of the Austrian Academy of Sciences (CeMM, Austria) | The Babraham Institute (Babraham, United Kingdom) | The Netherlands Cancer Institute (NKI, The Netherlands) | The University of Copenhagen Biotech Research & Innovation Centre (BRIC, Denmark)