Sdílet
13. června 2023
Středoevropský technologický institut CEITEC Masarykovy univerzity hostil historicky první česko-slovenskou konferenci strategického řízení ve vědě na národní a institucionální úrovni. Konference poskytla prostor pro setkání předních představitelů vlády obou států včetně premiéra Petra Fialy se zástupci vedení českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů, příslušných ministerstev, rad vlád pro výzkum, vývoj a inovace a grantových agentur. Na organizaci konference se podílely i Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Biomedicínské centrum Slovenské akademie věd. Cílem konference byla výměna zkušeností v oblasti strategického řízení výzkumu s důrazem na vytvoření prostředí podporujícího excelentní vědu.
Organizující instituce spolupracují intenzivně již pět let v rámci mezinárodní aliance progresivních biomedicínských institucí pod názvem Alliance4Life. Tato konference přinesla unikátní možnost ostatním českým a slovenským univerzitám a výzkumným institucím, aby se zapojily do debaty o zvyšování kompetencí v oblasti managementu a administrativy výzkumných institucí a společně pak našly řešení pro strategické řízení vědy. Konference navazuje na národní kulaté stoly o vědní politice „Jak pomoci pozitivní změně?“, které se v rámci Alliance4Life v roce 2019 uskutečnily v Praze a v Bratislavě, a je zároveň třetím ročníkem konference Institucionální management ve vědě, kterou organizoval CEITEC MUNI v letech 2018 a 2019. Letos se všichni aktéři setkali společně, aby dokázali ještě více využít synergií, a posílit tak vědní politiku v obou spřátelených státech.
„Naší ambicí je propojovat různé oblasti vědní politiky a diskutovat konkrétní otázky, které s sebou její dynamický vývoj přináší. Chceme vytvořit příležitost pro vzájemnou inspiraci, přinášet smysluplná a hodnotná řešení a rozvíjet kulturu a prosperitu vědeckých institucí v České republice a na Slovensku,“ vysvětlil ředitel CEITEC MUNI Jiří Nantl.
Konferenci zahájil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš, který promluvil o důležitosti strategického vedení z institucionální i národní perspektivy. „Strategický přístup k řízení vědy je mimořádně důležitý, neboť pomáhá zajistit, že vědecký výzkum a vývoj jsou zaměřeny na klíčové oblasti, které mají potenciál přinést nejvyšší přínosy společnosti, ekonomice a životnímu prostředí. Jedním z kritických aspektů strategického řízení vědy je vymezení priorit. A zde hrají klíčovou roli jak národní vědecké strategie, tak strategie jednotlivých vědeckých institucí. Důležité je, aby tyto strategie byly flexibilní a umožňovaly pružnou adaptaci na nové výzvy a trendy. V národním kontextu by měla být strategická agenda vědy orientována na posilování výzkumné a vývojové kapacity země, podporu inovací a transfer technologií, a tím na udržitelný hospodářský růst. To zahrnuje investice do lidských zdrojů, infrastruktury a mezinárodní spolupráce. Institucionální strategie by měly podporovat multidisciplinární přístupy, diverzitu a inkluzivitu v rámci vědeckých týmů a také vytvářet prostředí, které podporuje kreativitu a inovace. Věda je zásadním hnacím motorem lidského pokroku a společenského rozvoje. Její potenciál je obrovský a bezprecedentní a jsem rád, že Masarykova univerzita hraje na poli české vědy tak významnou roli, čehož je tato konference důkazem,“ řekl Martin Bareš.
Premiér Petr Fiala ve své řeči hovořil zejména o prioritách vlády v oblasti vědy a výzkumu, financování a nových výzvách pro vědu, kterým musí čelit v této době. „Aby naše země zůstala úspěšná, musí změnit své myšlení a více se otevřít. Jak kvalifikovaným zahraničním pracovníkům, tak novým poznatkům a nápadům. To si uvědomuje i naše vláda. Pro budoucí úspěch musíme udělat řadu změn v řízení a financování vědy, ale zejména v celém systému vzdělávání. Dobře si uvědomujeme, že věda od státu nepotřebuje jen finanční podporu, ale především celkovou změnu prostředí, pravidel a motivace," uvedl Petr Fiala.
Generální ředitelka výzkumné a inovační autority Úřadu vlády Slovenské republiky Michaela Kršková, která působí jako první Chief Innovation Officer slovenské vlády a tajemnice Rady vlády pro vědu, techniku a inovace, představila strategii Slovenské republiky. „Na Slovensku díky reformám z Plánu obnovy navrhujeme nejkomplexnější změnu přístupu k financovaní a hodnocení vědy, výzkumu a inovací za poslední dvě dekády – od povinnosti využívat zahraniční hodnotitele nebo panely přes předvídatelné a stabilní institucionální financování kvality až po zjednodušení a zkvalitnění grantové podpory napříč inovačním cyklem. Výměna zkušeností s českým výzkumným prostředím je pro nás neocenitelným zdrojem inspirace v tomto procesu,“ uvedla generální ředitelka Kršková.
Ředitelé organizujících institucí shrnuli své zkušenosti z pětiletého působení v rámci Alliance4Life a co jim členství v tomto mezinárodním sdružení iniciovaném Jiřím Nantlem vedené ústavem CEITEC MUNI přineslo. „Dvacet let po vstupu našich zemí do EU přetrvávají rozdíly ve výkonnosti vědy vůči západní části Unie. Zkušenosti ukazují, že k jejich překlenutí nestačí posílit financování, ale je třeba hluboká proměna způsobu řízení a fungování včetně vnitřní kultury výzkumných institucí. Právě díky tomu jsme zabezpečili i udržitelnost CEITECu, který se v posledních deseti letech stal nepřehlédnutelnou součástí české a evropské vědy,” řekl Jiří Nantl. Nepřehlédnutelnou institucí na poli vědy se stalo také Mezinárodní centrum klinického výzkumu, ICRC, které bylo vybudováno pod Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a od roku 2022 napojeno na Masarykovu univerzitu cestou její Lékařské fakulty. „Buněčný a klinický výzkum se tu odehrává pod jednou střechou. Daří se nám získávat národní i mezinárodní grantové projekty včetně těch nejprestižnějších, jako je ERC, a přilákat zahraniční vědce, kteří tvoří v současnosti víc jak 20% všech zaměstnanců,“ řekla Irena Rektorová.
Odpolední část konference byla věnovaná panelovým diskuzím. Představitelé vedení českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů debatovali se zástupci příslušných ministerstev, rad vlád pro výzkum, vývoj a inovace a grantových agentur o reformě hodnocení vědy, o moderním a udržitelném HR ve vědě, o sdílených infrastrukturách a o profesionalizaci managementu vědy v prostředí výzkumných institucí a univerzit.
O Alliance4Life
Alliance4Life sdružuje dvanáct výzkumných institucí a univerzit z jedenácti zemí střední a východní Evropy, které se rozhodly sdílet své zkušenosti s překonáváním bariér i specifik v oblasti vědní politiky na národní úrovni i svou institucionální dobrou praxi, která již přináší pozitivní změny. Cílem aliance je přispět k pozvednutí úrovně věd o živé přírodě v zemích, které v rámci Evropské unie zaostávají jak celkově v excelenci výzkumu, tak v transferu znalostí směrem k inovacím. Za hlavní faktory rozhodující o dlouhodobém úspěchu vědecké instituce, kterého není možné dosáhnout bez spokojenosti a motivace vynikajících vědců, přitom považuje jednak institucionální úroveň, zejména pracovní prostředí, kulturu a existenci strategie, ale také podmínky, které dávají prostředí vědy rámec na národních úrovních.
Fotogalerie
