Sdílet
9. prosince 2022
Cenu za excelentní výsledky v doktorském studiu na MU udělila prorektorka pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová 33 absolventům doktorského studia a jejich školitelům. Mezi oceněnými byly i čtyři absolventky z CEITEC MU. Cenu i letos získali ti, kteří byli vybráni na základě úspěšného ukončení doktorského studia ve standardní době 4 let prodloužené maximálně o jeden rok a kteří současně dosáhli velmi kvalitních výsledků výzkumu. Absolventi přírodovědných a lékařských oborů byli oceněni především za prvoautorské publikace v prvním kvartilu nejkvalitnějších časopisů daného oboru.
Mezi oceněnými byla Abigail Cuyacot Franczyk a její školitel Jan Hejátko. Abigail úspěšně dokončila studijní program Věda o živé přírodě a ve své dizertační práci se zabývala dešifrováním molekulárních mechanismů přenosu signálu mezi dráhou cytokininu a etylénu během regulace vývoje kořene u Arabidopsis. Ve vyvíjejících se rostlinách využívají signální dráhy složitou síť spojení, která umožňuje koordinaci fyziologických a biochemických reakcí, jako je klíčení, kvetení, dozrávání plodů, řízení fotosyntézy a další. V modelové rostlině Arabidopsis thaliana (česky huseníček rolní) jsou to právě hormony cytokinin a etylen, které ovlivňují kritické prvky fyziologických a metabolických procesů. Ve své dizertační práci Abigail popsala vzájemné propojení těchto systémů, popsala signální dráhy cytokininu a ethylenu a vysvětlila molekulární mechanismy jejich vzájemného propojení a jak ovlivňují vývoj kořene.
Další oceněnou byla Ivana Goffová a její školitel Jiří Fajkus. Ivana úspěšně dokončila studijní program Genomika a proteomika a ve své dizertační práci popsala faktory stability genomu u mechu a vyšších rostlin. Poruchy stability genomu postihují zejména genomové lokusy s repetitivním charakterem jako telomery a geny pro ribozomální RNA (rDNA), což z nich činí indikátory takových událostí. Ve své dizertační práci se Ivana zaměřila na tyto citlivé lokusy, a objasnila roli RAD51, klíčového faktoru homologní rekombinace katalyzující zásadní krok invaze vlákna, a RTEL1, helikázy antagonistické k RAD51 fungující jako resolváza G-kvadruplexů. Ivana ve své práci zkoumala, zda ztráta funkce těchto proteinů u odpovídajících mutantů ovlivňuje homeostázu telomer a rDNA, a také citlivost na poškození DNA a opravu dvouvláknových zlomů.
Třetí oceněnou byla Patrícia Klobušiaková a její školitelka Irena Rektorová. Patricia úspěšně obhájila svou dizertační práci ve studijním programu Neurovědy. Ve své práci se věnovala neurodegenerativním onemocnění mozku. Zaměřila se konkrétně na neurální koreláty klinických příznaků a terapeutické intervence. Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje miliony lidí na celém světě a je spojeno s různým postižením základních motorických i nemotorických příznaků. Dosud neexistuje žádný terapeutický přístup, který by Parkinsonovu chorobu vyléčil nebo trvale zastavil její progresi. Patrícia se zaměřila na strukturální i funkční změny MRI u podtypů Parkinsonovy choroby se zvláštním zájmem o identifikaci nervových korelátů obtížně léčitelných příznaků, které mají zásadní vliv na kvalitu života pacientů. Cílem jejího výzkumu bylo identifikovat specifické strukturální a funkční změny u pacientů s Parkinsonovou chorobou související s odlišnými kognitivními podtypy.
Poslední oceněnou z výzkumného centra CEITEC byla Hana Kuchaříková a její školitel Zbyněk Zdráhal. Hana vystudovala obor Genomika a proteomika a ve své dizertační práci popsala kvantifikace změn proteinových posttranslačních modifikací pomocí hmotnostní spektrometrie. Posttranslační modifikace histonových proteinů patří mezi epigenetické značky, které ovlivňují důležité procesy, včetně buněčného cyklu, genové exprese a proteinových interakcí. Pochopení epigenetických mechanismů eukaryotických buněk je velmi důležité nejen pro léčbu lidských onemocnění, ale i pro šlechtění za účelem vyššího výnosu rostlin. Hmotnostní spektrometrie je v současnosti jedna z hlavních technik používaných pro charakterizaci histonových modifikací. Analýzu histonových posttranslačních modifikací komplikuje množství histonových variant, kombinace a pestrost modifikací, zejména na N-koncové části proteinové sekvence bohaté na lysin a arginin. Přesto vývoj fungujících a spolehlivých hmotnostně spektrometrických metod postupuje. Například účinná derivatizace histonů se stala klíčovým předpokladem pro charakterizaci histonových modifikací pomocí "bottom-up" přístupu. Dizertační práce Hany Kuchaříkové je zaměřena na optimalizaci postupů derivatizace histonů a jejich aplikaci za účelem sledování změn histonových modifikací u rostlin a savčích buněk za různých podmínek.
Toto ocenění udělila prorektorka Šárka Pospíšilová poprvé v loňském roce a plánuje oceňovat úspěšné doktorandy a jejich školitele každoročně. „Hlavním cílem toho ocenění je motivace současných doktorandů k tomu, aby ukončovali svá studia ve standardní době a s kvalitními výsledky. Oceňování těch, kteří to dokázali, patří do celého souboru aktivit, které Masarykova univerzita organizuje za účelem zvyšování kvality doktorského studia,“ dodala prorektorka Pospíšilová.
Masarykova univerzita považuje doktorské studium za jeden z pilířů dobře fungující univerzity. Dbá na jeho zkvalitňování, aby bylo efektivnější a jeho absolventi se mohli uplatnit v následné vědecké kariéře stejně dobře jako mimo akademické prostředí. Doktorandi na MU mají možnost se zapojit například do unikátních kurzů a workshopů zaměřených zejména na tzv. transferable skills pod hlavičkou MUNI PhD Academia, konceptu rozvoje doktorandů nad rámec jejich studia.