Sdílet
2. března 2021
Posledních patnáct let vedl – a stále povede – vlastní výzkumnou skupinu na Institutu Maxe Plancka v Drážďanech, zkušenosti má i z Evropské molekulárně-biologické laboratoře v Heidelbergu či Kalifornské univerzity v Berkeley. Nyní se stal evoluční biolog Pavel Tomančák novým ředitelem konsorcia Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Jak sám říká, síť kontaktů na aktivní vědce ve vedení předních světových organizací má obrovskou – a to je devíza, kterou chce přinést i do Brna.
„Do Institutu Maxe Plancka v Drážďanech se po vypsání konkurzu na vedoucího skupiny hlásí minimálně třicet vědců, kteří patří ke světové špičce. Obvykle vybereme jednoho nebo jednu. Toto je kalibr talentu, který musíme přilákat do Brna. Peníze na výzkum potom přijdou za nimi,“ předpovídá Tomančák.
A kam chce CEITEC nasměrovat? „Musíme myslet v mnohem delších časových horizontech a investovat do oblastí, které budou posunovat hranice lidského poznání tak, abychom byli schopni čelit krizím, jako je třeba teď covid. Vakcína Pfizer-BioNTech, kterou se teď snažíme aplikovat plošně, je doslova našlapaná moderními poznatky molekulární biologie, jejichž kořeny sahají desetiletí nazpět. Není to tak, že RNA vakcíny vymysleli v Německu v reakci na covid. Je to kulminace základního výzkumu sahajícího do pionýrských dob molekulární biologie. A Brno je v molekulární biologii teď na špici. Musíme pořád hledat the next best thing, další skvělou věc.“
Už si zařizujete v Brně bydlení?
Ne, do Brna se zatím nestěhuji. Funkce ředitele konsorcia CEITEC je do značné míry vědecko-politická funkce. Zaměřuje se hlavně na navázání vědy na CEITEC k mezinárodní vědecké komunitě. Svou vědu budu tedy dělat nadále na Institutu Maxe Plancka v Drážďanech. Tam mám permanentní pozici a to je něco mimořádného, na čem jsem pracoval posledních pětadvacet let. Musí existovat dobrý důvod z takové pozice odejít. Takový důvod, ve smyslu podpory mojí vědy, Brno zatím nenabídlo. Ale co není, může být a já rozhodně vidím pozici ředitele CEITEC konsorcia jako první krok na cestě zpátky do Brna. Každopádně budu do moravské metropole jezdit velmi často. Oprava dálnice D1, se kterou jsem si užil svoje, se zdá směřovat ke konci, takže to snad půjde hladce.
Když srovnáme Institut Maxe Plancka a CEITEC – vnímáte tyto dvě organizace z hlediska vědecké prestiže na stejné rovině, nebo je ve vědeckém světě Max Planck vyšší šarže?
Max Planck je celoněmecká organizace na podporu základního výzkumu s více než stoletou tradicí a třiceti čtyřmi Nobelovými cenami. Srovnávali bychom nesrovnatelné. „Můj“ Max Planck v Drážďanech je relevantnější, existuje nějakých dvacet let, ale za tu dobu si vybudoval obrovskou reputaci v mezinárodní vědecké komunitě. Špičkové talenty z celého světa se předhánějí ve snaze získat u nás pozici juniorních vedoucích skupin, každý rok chrlíme fundamentální objevy a ve vědeckém světě tolik důležité prestižní publikace. Hodně se mluví o našem inovativním přístupu k organizaci vědecké instituce a nezaměnitelné atmosféře mezioborové vědecké spolupráce. Max Planck v Drážďanech je ve vědeckém světě zkrátka pojem. Nicméně chtěl bych přispět k tomu, aby se CEITEC postupně dostal do podobné pozice.
Přihlásil jste se do výběrového řízení na vedení CEITEC sám, nebo vás někdo oslovil?
CEITEC jsem už nějakou dobu sledoval, mám zde kolegy i konkrétní spolupráce. Jsem členem vědecké rady CEITEC-MU. A ano, byl jsem osloven. V Česku to, myslím, zatím na této úrovni ani jinak nejde. Není pravděpodobné, že by se do otevřeného konkurzu přihlásili ti správní kandidáti, protože jak jsem zmínil, ta pozice neobsahuje podporu pro vědecký výzkum kandidáta ani dlouhodobou perspektivu. A to jsou věci, které jsou pro seniorní vědce kvalifikované na vedoucí pozice v institucích typu CEITEC jaksi samozřejmostí.
Zjistěte, co bylo dále zde.
Zdroj: Universitas.cz