Sdílet
21. března 2024
Stipendijní program Brno PhD Talent, do kterého město Brno investuje již od roku 2009 ve spolupráci se svými partnery, je součástí strategie rozvoje regionu, která systematicky posiluje mezinárodní atraktivitu Jihomoravského kraje, což je klíčový atribut pro příliv a udržení nadějných talentů i renomovaných vědeckých špiček. Stipendiem ve výši 330 000 korun Brno podporuje mladé vědce v jejich doktorském studiu a jejich rozvoji v oblasti strategického řízení výzkumu.
Ocenění si mladí vědci převzali z rukou primátorky Markéty Vaňkové 12. března 2024 již tradičně ve slavnostním Sněmovním sále Nové radnice a my vám níže představujeme pět excelentních výzkumníků z CEITEC, jejichž životopis nyní obsahuje i město inovací, vědy a výzkumu - Brno.
Thomas Peter Fellmeth
Výzkumná skupina: Struktura a dynamika proteinů, CEITEC MUNI
Thomase fascinují vědecké výzvy, proto se ve svém výzkumu zabývá dosud ne zcela probádanou Alzheimerovou chorobou. Při vzniku této neurodegenerativní choroby hraje klíčovou roli Tau protein a Thomas svým projektem chce přijít na kloub tomu, proč se Tau proteiny v případě Alzheimerovy nemoci shlukují a narušují tak fungování mozku, namísto aby se úhledně skládaly jako stavební kameny. Má přitom v úmyslu využít počítačové simulace a sledovat, jak se tyto Tau proteiny chovají ve velkém měřítku a na atomární úrovni. Výsledky bude pak ověřovat experimentálně s pomocí kryoelektronové mikroskopie.
Péter Kacz
Výzkumná skupina: Mikroprostředí imunitních buněk, CEITEC MUNI
Neznámé stránky života chtěl prozkoumávat Péter odjakživa. Proto se jeho výzkum zaměřuje na molekulární biologii, konkrétně na onkologické onemocnění – chronickou lymfatickou leukémii (CLL). Zajímá ho, proč v případě tohoto typu leukémie dochází k poruchám signalizačního systému, takzvaných B-buněčných receptorů (BCR), který předává informace B-lymfocytům – buňkám imunitního systému zodpovědným především za imunitní odpověď organismu. Pokud by totiž vědci přišli na to, proč se tato signalizace v případě chronické lymfatické leukemie porouchává, mohli by zjistit, jak tyto špatné signály vypnout, což by umožnilo léčbu CLL.
Anna Kurowská
Výzkumná skupina: Molekulární struktury na površích, CEITEC VUT
Hnací silou Anny byla vždy snaha něco změnit a pomoci tím zlepšit svět. Oblast vývoje kvantových informačních technologií proto skýtá mnoho příležitostí, jelikož vyžaduje posun ve vývoji současných nebo objev nových materiálů. Slibnými materiály jsou v tomto ohledu topologické izolanty (TI), které uvnitř nevedou elektrický proud tak jako běžné izolanty, ale zato jsou vodivé na svém povrchu, a to dokonce bez ztráty energie. Pokud bychom navíc byli schopni na povrchu uspořádat pravidelně magnetické atomy, očekáváme, že materiál by díky tomu mohl získat nové kvantové vlastnosti – například by díky nim měl být zajištěn proud spinu bez ztrát a pouze v jednom směru, což by mohlo zamezit ztrátě kvantové informace. Anna nyní hledá způsob, jak vytvořit takový magnetický topologický izolant, čímž přispívá k realizaci kvantové informatiky druhé generace.
Lucie Nepovímová
Výzkumná skupina: Strukturní virologie, CEITEC MUNI
Řešit složité vědecké výzvy Lucii přináší nejen radost, ale uspokojuje to i její přirozenou zvídavost. V oboru strukturní virologie studuje pomocí špičkové technologie elektronové mikroskopie méně známé aspekty replikace enteroviru 71 (EV71), který je známý tím, že způsobuje závažnější průběh dětského onemocnění „rukou, nohou a úst“ (tzv. sedmou nemocí). Jeho vlivem často dochází například k postižení centrálního nervového systému, kardiovaskulárního a respiračního systému. Pokud Lucie lépe porozumí životnímu cyklu viru, může to urychlit vývoj účinných strategií v boji s touto nemocí.
Marek Zálešák
Výzkumná skupina: Příprava a charakterizace nanostruktur, CEITEC VUT
Kde jinde než v Brně, srdci elektronové mikroskopie, by Marek měl pracovat na zdokonalené této fascinující technologie. Elektronové mikroskopy se používají pro zobrazení libovolných povrchů až na jich atomární úrovni a stále existuje potenciál k jejich zdokonalování. Pokud se Markovi podaří porozumět tomu, jak svazek elektronů vyslaný elektronovým mikroskopem interaguje s analyzovaným vzorkem, posune to světovou elektronovou mikroskopii o další úroveň výš a vědci díky tomu získají jasnější a detailnější obraz pozorovaných vzorků.
Autor/ka
