Sdílet
14. dubna 2025
CEITEC se opět tradičně zapojil do festivalu Dny elektronového mikroskopie, který je zaměřen na popularizaci tohoto oboru u nejširší veřejnosti. Program vrcholil v sobotu a přilákal stovky návštěvníků všech věkových skupin. Jedním z nich byl také pan Jiří Kala, dnes devadesátiletý pamětník, který stál u počátku výroby malého stolního transmisního elektronového mikroskopu u nás. Nadšený z pokroku, kterého obor v Brně dosáhl, pan Kala vzpomíná na dobu, kdy se u nás začaly vyrábět první mikroskopy.
Dny elektronové mikroskopie
Víte, že každý třetí elektronový mikroskop pochází z Brna? A že elektronové mikroskopy z Brna používá například NASA nebo univerzita Harvard? Brno je světovým centrem vývoje a výroby elektronových mikroskopů. Je to ekosystém, do kterého je zapojená celá řada subjektů, od akademických institucí a vědeckých center přes výrobní firmy až po veřejné instituce, jako je město Brno a Jihomoravský kraj. A protože je elektronová mikroskopie pro region klíčovou oblastí, probíhá již od roku 2017 popularizační aktivita nazvaná Dny elektronové mikroskopie (DEM). Ať už jste odborník, nebo laik, dospělý, nebo dítě, během posledního březnového týdne celá řada brněnských institucí otevírá dveře do jinak nepřístupných laboratoří, ukazuje zájemcům zajímavosti mikrosvěta, a také to, jaké to je v tomto oboru pracovat.
Do programu DEM se tradičně zapojuje také CEITEC VUT. I letos tak naši vědci a vědkyně připravili bohatý program pro školy a nejširší veřejnost. Program vrcholil v sobotu dopoledne, kdy místo klidného měřícího režimu (laboratoře CEITEC Nano jsou otevřené 24/7 a řada kolegů z CEITEC VUT i uživatelé zvenčí využívají nižšího provozu k práci na svých projektech) naše prostory ožily popularizačními aktivitami v duchu tématu letošních DEM „Padouch, nebo hrdina?“. Kolegové si pro veřejnost připravili dva prohlídkové okruhy, ale také přednášku a fyzikální experimenty a hry. Návštěvníci – od dětí přes studenty až po seniory – se během různorodého programu dozvěděli, proč se vědci často potýkají s „padouchy“, jako je prach, rušivé fyzikální jevy či komplikovaná příprava vzorků. Do popředí se však dostali i hrdinové vědeckého bádání – špičkové technologie, čisté laboratoře, a především sami vědci, kteří svým úsilím posouvají hranice lidského poznání.
Jedním z těchto je i pamětník Jiří Kala.
Živoucí kronika elektronové mikroskopie
Během sobotního programu pro veřejnost nás poctil svou návštěvou pan Jiří Kala, devadesátiletý pamětník a někdejší odborník v oblasti transmisní elektronové mikroskopie. S nadšením si prohlédl laboratoře, seznámil se s novou generací ve svém oboru a podělil se s námi o své vzpomínky na počátky sériové výroby elektronových mikroskopů v Brně.
Pan Jiří Kala se narodil v roce v roce 1934 v Brně, kde také získal vzdělání a v roce 1957 absolvoval v oboru slaboproudé elektrotechniky se specializací na mikrovlny. Podle tehdejších zvyklostí dostal „umístěnku do průmyslu“ do Tesly Brno n.p., kde se podílel na zavádění prvního sériově vyráběného transmisního elektronového mikroskopu typu BS 242. Nejen že přístroj uváděl do provozu na univerzitách a výzkumných ústavech po celé zemi, ale v roce 1957 vystoupil i v prvním živém televizním přenosu o elektronové mikroskopii na III. strojírenské výstavě v Brně. Jednalo se o důležité okamžiky, které lze považovat za počátky popularizace elektronové mikroskopie u nás. Připomenout si je můžeme díky dobovým fotografiím, které publikujeme se svolením pana Kaly.
„Tehdy znalosti veřejnosti o elektronové mikroskopii byly blízko nule,“ vzpomíná pan Kala. „A tak jsme se snažili vysvětlovat, o co jde – stejně jako to dnes děláte vy během Dnů elektronové mikroskopie.“
Po zapracování ve výrobě se pan Kala zabýval uváděním tohoto mikroskopu nejen v ČSR, ale i v řadě dalších evropských výzkumných centrech deset let, včetně převádění mikroskopu během mezinárodních konferencí. Nový typ mikroskopu z Tesly BS 413 byl v roce 1964 předveden na konferenci v Praze také prof. Ernstu Ruskovi, pozdějšímu nositeli Nobelovy ceny v oboru elektronové mikroskopie.
V roce 1970 získal inženýr Kala studijní pobyt u prof. Vladimíra Drahoše na ÚPT ČSAV, kterému vděčí za odbornou pomoc. Profesně vzpomíná také na prof. Armina Delonga, jednoho ze zakladatelů elektronové mikroskopie u nás, od jehož narození letos uplynulo právě 100 let, a se kterým poměřoval, jak moc lze zvětšit atom – což také dokládá dobová fotografie, kterou s dovolením publikujeme.
Poslední štací se pro inženýra Kalu stalo pracoviště Výzkumný ústav materiálů a technologií (VÚMT) Výzkumného ústavu kovových materiálů, kde byl nově instalován mikroskop japonské firmy JEOL JEM 200A, v té době jediný mikroskop v ČSR s urychlovacím napětím 200 kV, které umožňovalo studium tenkých kovových folií. Tam pan Kala pracoval až do roku 1996, kdy odešel do důchodu.
Od doby mikroskopu BS 242 se vědecké bádání značně posunulo. Špičkově vybavené laboratoře CEITEC Nano, které funguji v režimu open-access a jsou přístupné (po patřičném zaškolení) nejen zaměstnancům CEITEC VUT, ale i jiným uživatelům, ať už jsou součástí akademické sféry, nebo soukromé, nabízejí veškeré potřebné vybavení pod jednou střechou. Pana Kalu moderní zobrazovací přístroje uchvátily, stejně jako vstřícnost a profesionalita vědeckého týmu. Z jeho slov bylo patrné hluboké dojetí: „Přístrojově i lidsky to bylo skvělé. Pokrok přinášejí lidé a tady je to vidět na každém kroku.“
Popularizace vědy napříč generacemi
Příběh Jiřího Kaly názorně ilustruje smysl popularizačních akcí, jako jsou Dny elektronové mikroskopie. Setkání generací, sdílení zkušeností, obdiv k pokroku i obyčejná lidská radost z poznání vytvářejí jedinečný prostor, kde se věda stává součástí života nás všech.
Na CEITEC VUT jsme hrdí, že jsme součástí komunity elektronové mikroskopie v Brně a že naše programy inspirují nejen mladé zájemce o vědu, ale i ty, kteří stáli u jejích začátků.
Fotogalerie
Autor/ka
