Sdílet
19. června 2024
Pohání mě zvědavost
Seznamte se se Štěpánkou Vaňáčovou, členkou EMBO a někdejší držitelkou EMBO Installation grantu
Štěpánka Vaňáčová, vedoucí výzkumné skupiny na Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) při Masarykově univerzitě v Brně, neměla původně v plánu, že bude dělat kariéru jako vedoucí výzkumné skupiny. „Práce v laboratoři a studium témat, která mě zajímala, mě velmi bavily, ale nikdy jsem o tom nepřemýšlela ve smyslu budování kariéry,“ říká. „Vždy jsem se považovala za vědkyni v základním výzkumu. Upřímně řečeno, je to zvědavost, jak věci fungují, která mě žene dopředu!“
Vaňáčová si všímá, že dnešní doktorandi jsou jiní. „Přemýšlejí spíše o kariérním postupu, než aby se nadchli pro témata a samotný výzkum,“ říká. „Když je přijímám do skupiny, vysvětluji jim, že nadšení je ten hlavní hnací motor – to je ta zábava!“
V roce 2019 byla zvolena členkou EMBO a o dva roky později se zapojila do EMBO Fellowship Committee. Svou roli vnímá jako give-back EMBO za pomoc při návratu do České republiky a založení vlastní laboratoře. „Klíčový byl pro mě EMBO Installation grant v roce 2008. Jsem si jistá, že bez tohoto grantu a Wellcome Trust International Senior Fellowship bych nebyla tam, kde jsem nyní,“ říká Vaňáčová.
„Nejdřív to byl pro mě po sedmi letech pobytu v zahraničí kulturní šok, protože hodně věcí tu bylo pořád na začátku. Ale zpětně toho nelituji,“ říká. „EMBO Fellowship mě etablovalo jako nezávislou výzkumnou pracovnici, což je výjimečné.“
Vaňáčová je nyní uznávanou špičkou ve studiu posttranskripčních modifikací RNA, ale svůj život vědkyně začala výzkumem v jiné oblasti. Po doktorátu na Karlově univerzitě v oboru parazitologie se přesunula na Kalifornskou univerzitu v Los Angeles na postdoktorandskou pozici, na které studovala lidského parazita Trichomonas vaginalis. „Je to dost zajímavý organismus – nemá mitochondrie a studovat ho bylo opravdu vzrušující. Ale čím dál víc mě mrzelo, že jsme měli v té době k dispozici jen omezené nástroje, abychom mohli v této oblasti pokročit,“ říká Vaňáčová.
Její pozornost se proto obrátila k průkopnickému výzkumu RNA, kvůli němuž změnila obor, a připojila se k laboratoři Waltera Kellera v Basileji. Své důvody vysvětluje takto: „Jde o to udělat další krok a naučit se něco nového. A byl to opravdu zásadní krok v mé kariéře. Od té doby svým studentům vždy doporučuji, aby v určitém okamžiku své kariéry změnili své zaměření, protože já jsem se díky tomu naučila přemýšlet o experimentech a vědě z úplně jiné perspektivy.“
Díky finančním prostředkům Evropské unie se nyní spolu s kolegy českými vědci snaží propojit jejich výzkumy zpracování RNA, její syntézy a translace a hledat nové nástroje založené na RNA nebo dokonce nové terapie pomocí RNA. Vaňáčová považuje EMBO za klíčové při zlepšování výzkumných systémů na národní úrovni, protože vytváří sítě a pomáhá poskytovat příklady osvědčených výzkumných postupů. Říká: „Nejdůležitější na EMBO je to, že propojuje vynikající vědce z různých oborů. Nejen v rámci věd o živé přírodě – dnes jsou to také výzkumníci z oblasti výpočetní techniky, chemici, biologové a další. A EMBO vytváří tuto síť a propojení mezi různými obory, zeměmi a národnostmi.“
Co bych poradil mladým vědcům
Seznamte se s Karlem Říhou, členem EMBO a někdejším držitelem EMBO Installation grantu
Karel Říha, vedoucí skupiny na Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) při Masarykově univerzitě v Brně, se domnívá, že teď je skvělá doba pro zahájení výzkumné kariéry, i když podle něj se základní potřebné dovednosti v posledních letech hodně posunuly. „Tato doba vyloženě vybízí dělat něco kreativního,“ říká. „Podívejte se na big data. Schopnost pracovat s nimi a interpretovat je se stává jedním ze základních nástrojů biologů. Důležité pro biologii je schopnost syntetizovat všechny poznatky a na to už naše mozky prostě nemají kapacitu.“ Dodává, že modelování a umělá inteligence budou hrát velmi důležitou roli v budoucích kariérách v oblasti přírodních věd, a proto vybízí mladé výzkumníky, aby se dívali za hranice svých bezprostředních obzorů.
„Poradil bych vám, abyste se snažili především dostat do dobrého prostředí – dobré laboratoře, abyste se vzdělávali, nebáli se vyjet do zahraničí a vystavit se novým prostředím, novým myšlenkám,“ říká Říha. „Nestyďte se oslovovat lidi se svými nápady.“
Říha uznává, že jeho zvolení členem EMBO v roce 2020 bylo významným krokem v jeho kariéře. „Upřímně řečeno, byl jsem opravdu, ale opravdu poctěn,“ říká. „Člověk cítí zadostiučinění, že se mu dostává uznání. A také se tím zapojíte do různorodého – více seniorního – networku. Tím, že jsem se stal členem EMBO, jsem měl možnost interagovat s ostatními v úplně jiné rovině.“ V České republice, odkud Říha pochází, dělají podle Říhy vědy o živé přírodě obrovský pokrok, zejména proto, že mnoho vědců studovalo nebo pracovalo v zahraničí a nyní se vrací domů. „Přinášejí s sebou skvělé projekty a velké peníze. Nabízí se ovšem otázka, jestli to tak bude i dalších deset let, nebo ne. Obecně si však myslím, že ten trend je dobrý,“ uzavírá.
Autor: Terry O'Connor