Sdílet
29. srpna 2024
Laboratoře CEITEC Nano jako klíčová součást celorepublikové výzkumné infrastruktury CzechNanoLab si zásluhou prvotřídního vybavení už léta drží pozici vědeckého výzkumného pracoviště na světové úrovni. Velkou zásluhu na tom nese úspěšná modernizace přístrojového a laboratorního vybavení uskutečněná mezi lety 2017 až 2021, kterou podpořila Evropská unie z Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. V čele výzkumného týmu od počátku stojí vedoucí pracoviště CEITEC Nano Michal Urbánek.
„Projekt CEITEC Nano+ byl zaměřen na modernizaci výzkumné infrastruktury CEITEC Nano na VUT v Brně ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, jehož účelem bylo posílení výkonu, relevance a excelence výzkumu ve vědeckém centru hlavně v oblasti nanotechnologií a nanověd. Díky němu se podařilo vědecké centrum hlouběji začlenit do mezinárodních vědeckých struktur a upevnit jeho postavení jako špičkového evropského výzkumného pracoviště,“ přiblížil Michal Urbánek a doplnil, že celkově bylo na projekt schváleno asi 146 milionů korun, z čehož 124 milionů pokryly dotace z Evropského fondu regionálního rozvoje.
Výzkumníci z více než dvaceti zemí
V čem jsou laboratoře CEITEC Nano unikátní? „Není to ani tak určitý přístroj jako fakt, že tu máme pohromadě velké množství špičkových přístrojů tvořících ucelenou technologickou a analytickou řadu, takže vědec si zde může dělat výzkum na jednom místě, aniž by musel někam přejíždět,“ nastiňuje Urbánek. Provoz laboratoře přijde ročně na padesát milionů korun, investice do přístrojů činí kolem osmi set milionů. „Z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dostáváme sedmadvacet milionů korun každý rok, další zdroje plynou z vlastních projektů a poplatků od uživatelů centra. Uživateli jsou nejčastěji studenti všech úrovní studia a výzkumníci nejrůznějšího zaměření. Nejvíce k nám chodí lidé z CEITEC VUT, ale nechybí ani zájemci z dalších fakult VUT, CEITEC MU nebo z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Část uživatelů sem přijíždí i ze zahraničí, nejvíce je zastoupeno Rakousko, dále Polsko, Maďarsko Německo, pravidelně k nám létají i z Anglie. Celkem služby našeho centra využili výzkumníci z více než dvaceti národností,“ vypočítává Urbánek.
Špičkové výzkumné pracoviště
Samotná laboratoř je rozdělena na čtyři části: laboratoř nanofabrikace, kde se vyrábí nanostruktury a nanosoučástky, dále laboratoř nanocharakterizace, kde se vyrobené vzorky zkoumají, laboratoř strukturální analýzy pro průzkum struktury materiálů a laboratoř počítačové tomografie, s níž lze pomocí rentgenu provádět 3D mapování materiálů a součástek. Udržení pozice špičkového výzkumného pracoviště však není jednoduchou záležitostí a výzkumný tým si to velmi dobře uvědomuje. To bylo také jedním z hlavních důvodů, proč se rozhodl posunout o krok dál a spustit modernizační projekt CechNanoLab+.
„Loni jsme podali žádost v grantové výzvě OP JAK Výzkumné infrastruktury I., kterou organizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Náš modernizační projekt uspěl s ohromujícím výsledkem sedmdesáti osmi bodů z osmdesáti a stal se tak vůbec nejúspěšnějším projektem v rámci této výzvy. Projekt byl podpořen k financování bez krácení rozpočtu a získal 361 milionů korun určených na modernizaci a inovaci stávajícího vybavení,“ přiblížil Michal Urbánek, který je koordinátorem celé infrastruktury CzechNanoLab.
Od nanotechnologií k polovodičovým čipům
CzechNanoLab představuje výzkumnou infrastrukturu pro výzkum v oblasti nanověd a nanotechnologií a primárně slouží vědcům, kteří mají při svém bádání ambice posouvat hranice poznání v nejrůznějších oblastech od fyziky přes nanoelektroniku až po neurovědy. Spolupracuje s ní řada organizací, mezi nimiž nechybí high-tech společnosti, specialisté z oblastí elektronové a světelné mikroskopie, polovodičových čipů nebo dokonce vesmírného programu Evropské kosmické agentury (ESA). „Jedinečnost infrastruktury spočívá v propojení základního akademického výzkumu s průmyslovými aplikacemi, a co je hlavní, poskytuje prostor, kde realizovat své nápady, experimentovat s nimi a získat na ně zpětnou vazbu. Díky tomu jsou laboratoře ideálním podhoubím pro vznik dalších výzkumných záměrů,“ vysvětluje Michal Urbánek.
Vedle výzkumu v oblasti nanověd a nanotechnologií představují laboratoře rovněž důležitou součást národního inovačního ekosystému v prioritní oblasti polovodičových čipů. To znamená, že jako jediné pracoviště svého druhu v České republice dokáže zajistit přístup k přístrojovému vybavení a know how potřebného pro výzkum a vývoj v této oblasti. „Vývoj vědeckého vybavení postupuje neustále kupředu a mnoho našich stávajících přístrojů již technicky či morálně zastává. Proto chceme pomocí projektu CzechNanoLab+ modernizovat naše vybavení na nejvyšší technologickou úroveň a udržet se tak mezi nejlepšími výzkumnými infrastrukturami. Kromě toho nám to umožní zvýšit rozsah služeb, a to díky zavedení nových perspektivních technologií, které jsme dosud neměli,“ naznačil perspektivu do budoucna Urbánek.
Modernizační projekt byl zahájen 1. ledna letošního roku a jeho trvání je naplánováno na tři roky. Dvě třetiny z celkové částky 361 milionů korun poputuje do brněnského CEITEC Nano, zbývající třetina do pražské Laboratoře nanostruktur a nanomateriálů na Fyzikálním ústavu AV ČR, druhého uzlu výzkumné infrastruktury CzechNanoLab.
Zdroj: Novinky kraje, autor: Marek Adamík
Fotogalerie
Odborný kontakt
