Sdílet
30. října 2023
Velké a notoricky známé projekty poskytující finance na vědu bývají sázkou na jistotu. Je o ně ale také větší zájem a neuspěje v nich každý. Nově sjednocená Grantová kancelář na CEITEC MUNI má ambice pomoci vědcům vyhledávat i takové grantové výzvy, se kterými vědci zatím neměli zkušenost, které však často lépe odpovídají jejich potřebám. Alice Valterová, nová vedoucí Grantové kanceláře, se pouští se svým týmem do realizace nové vize grantové politiky CEITEC MUNI. A odvaha jim rozhodně nechybí.
Nemáš obavy, že vědci se budou na méně známé grantové příležitosti dívat s nedůvěrou?
Nejde o žádné nedůvěryhodné zdroje financování, ale o to, že vědci nemají prostor pídit se po specifických výzvách a studovat jejich podmínky. To za ně chceme dělat my. A chceme se do toho pustit s důkladnou přípravou – jít na úroveň jednotlivých výzkumných skupin, zmapovat si jejich historii, úspěšnost v podávání grantových žádostí, zjistit si, jaké mají partnery a strukturu financování. Pobavit se s nimi, kam směřují a jaké následují trendy. To vše by nám mělo dát představu, jaké spektrum výzev je pro ně relevantní a v momentě, kdy se otevře vhodná výzva, je můžeme oslovit, aby do toho s naší podporou šli. Není to samozřejmě jednosměrný vztah, neradi bychom se dostali do situace, kdy by se vědci až příliš spoléhali na to, že za ně grantové výzvy sledujeme, ale chceme jim vytvořit maximálně podpůrné prostředí, aby financování získali.
To zní jako hodně komplexní služba. Jakou roli v tom hraje fakt, že byla nedávno spojena agenda dvou oddělení, z nichž jedno se věnovalo přípravě grantových žádostí a druhé jejich realizaci?
Spojení obou oddělení bylo logickým krokem, protože ve skutečnosti šlo o jednu službu. Umožní to mít kontrolu nad celým grantovým procesem od přípravy projektu až po jeho realizaci a ukončení. Cílem je zajistit, aby informace proudily v rámci sjednoceného týmu efektivněji a aby se neustále zlepšovala spolupráce mezi přípravou a realizací, která se bude následně promítat do zvýšení kvality poskytovaných služeb.
Jaké na to máte kapacity v týmu?
Pro čistě projektovou agendu máme momentálně cca 10 kolegyň na plný úvazek a několik na částečný. Pomáháme nejen se sepsáním grantové žádosti, ale v případě získání financování i s dodržováním přísných projektových pravidel, hlídáme trendy v hodnocení, přístupu projektových kontrol a podobně.
Do našeho týmu teď hledáme ještě člověka s vědeckým backgroundem v oblasti živých věd, budeme tak moci s větším zacílením a rychleji vyhodnocovat relevanci jednotlivých grantových výzev.
Chystáme se i na rozsáhlý sběr dat a jejich vyhodnocování, abychom se měli reálně o co opřít. Máme v plánu vést něco jako karty výzkumných skupin, kde budeme udržovat informace o jejich potřebách. Už teď mi v tom pomáhá nový formát setkávání vedoucích výzkumných skupin, tzv. Leaders‘ Lunches, kde si dělám poznámky o tom, jaký typ spolupráce vědci hledají, co považují za důležité nebo jak se vyvíjí trendy v oblasti jejich výzkumu. Tyto informace předávám dál do týmu, abychom věděli, co máme sledovat a na co se zaměřit. Když se pak objeví relevantní grantová výzva, budeme schopni včas se připravit a projekt vymazlit. Není nic horšího, než když sepisuješ projekt na poslední chvíli, protože pak tě to mnohdy nutí recyklovat staré texty a projekt nemá dobrou kvalitu. Potřebujeme mít i dostatek času najít něco, co je opravdu sexy pro hodnotitele, aby to celý projekt pozvedlo o level výš a pomohlo uspět v široké konkurenci.
Co si máme představit pod tím „sexy“?
Dřív stačilo napsat grant na základní výzkum, připojit se do konkrétní výzvy a pak doufat, že bude v tom moři projektů lepší než ty ostatní. Dnes se čím dál častěji vypisují tematické výzvy, témata jsou definovaná „shora“ podle toho, jaké jsou např. aktuální priority Evropské unie nebo České republiky, takže projekty se týkají mnohem užších témat než dříve a je o to těžší vyhmátnout to, co upoutá pozornost hodnotitelů. Je proto zásadní do projektu popsat dopady nejen pro danou oblast výzkumu, ale ideálně definovat přesah projektu do širších společenských témat a výzev. Stále častěji se také vypisují mezisektorové granty, do kterých se vedle akademiků zapojuje i firemní sektor.
I proto je důležité, abychom na CEITEC MUNI dbali na provázanost jednotlivých aktivit a neuzavírali se do vědecké bubliny, ale hledali synergie i mimo ni. Je nezbytné, aby výzkumná strategie byla v souladu s investičním plánem a komunikačními aktivitami. Musíme mít jasnou představu o tom, jaké technologie jsou klíčové, jak efektivně spolupracovat s lídry ve výzkumných oborech, kteří mají potenciál pro další spolupráce, a jak tyto spolupráce efektivně komunikovat. Ono totiž nestačí pochlubit se získáním prestižního grantu, je potřeba zviditelnit i následný dopad projektu na celou instituci, region nebo na celou společnost. Části grantů řešící impakt a efektivní diseminaci mají čím dál větší vliv na úspěšnost a je nutné na to reagovat silnou strategií.
To je ovšem něco, co překračuje hranice Grantové kanceláře…
To ano, tato oblast vyžaduje pozornost a koordinaci ze strany vyššího managementu CEITEC MUNI. Věřím, že vše, co potřebujme, máme a je potřeba jen nastavit priority a dát jasný mandát, samo od sebe se to nestane.
Vraťme se zpět k novinkám, které chystáte pro větší efektivitu při podávání grantových žádostí. Co ještě máte v plánu?
Plánujeme vrhnout se na analýzy starých projektů. Podívat se, co tam bylo dobře, co naopak špatně, co nám hodnotitelé vytkli, co doporučili a připravit z toho obecné závěry, které bychom formou seminářů nebo školení přednesli vědcům, aby si tuto zpětnou vazbu na předchozí projekty nemuseli studovat sami. Mnohdy se k těmto informacím ani nedostanou, protože standardně mají přístup jen ke svým aplikacím.
Chceme nastavit osobní schůzky, které budou šité na míru jednotlivcům, semináře k novým výzvám a portál grantového oddělení, kde budou přehledné informace k poskytovatelům a harmonogram dostupných výzev.
Dále se chceme věnovat i rozvoji našich kompetencí – stále je co se učit a trendy ve financování výzkumu a hodnocení grantů se dynamicky mění.
Sleduješ proto i dobrou praxi v zahraničí? Je něco, co tě inspirovalo?
Tyto věci se na internetu dost špatně hledají. Úroveň grantové podpory je asi dost různorodá – setkala jsem se s poměrně sofistikovanou grantovou podporou například na univerzitě v Tartu nebo výbornými analytickými nástroji na VIB, ale obecně je naše úroveň podpory – a zejména realizační fáze grantů – poměrně vysoká. Přičítám to náročnému legislativnímu prostředí České republiky, které je v porovnání s jinými zeměmi asi poměrně psychedelické. Dílčími aspekty ze zahraničí se ale určitě necháme inspirovat.
V zahraničí se také podle mě cíleněji lépe pracuje s lákáním a udržením podstdoků. Instituce mívají vlastní fond, ze kterého financují třeba třídenní pobyt vybraných dvou tří postdoků. Ty pak provedou institutem a seznámí je s lídry výzkumných skupin. Mít krásný a moderní web je sice fajn, ale vidět supermoderní laboratoře na vlastní oči a mluvit osobně s vědci je ten nejlepší marketing.
A pak můžeme vytáhnout na světlo možnosti financování postdoktorských pozic prostřednictvím grantů typu Marie Skłodowska-Curie Postdoctoral Fellowships, kde máme velmi vysokou úspěšnost a nabídnout zájemcům podporu v jejich přípravě.
A co work-life balance? Máš v tom pracovním zápalu čas na soukromý život?
Momentálně vůbec. Pevně doufám, že se situace brzy zlepší, jakmile se nové aktivity dobře nastaví a rozjedou. Teď mě nejvíc frustruje to, že zatím nejsou vidět konkrétní výsledky, a bude to ještě dost dlouho trvat, než nějaké hmatatelné výstupy budu moci prezentovat. Všechny změny se dějí za pochodu již rozběhnutých agend a já mohu jen děkovat svému týmu za to, jak ke změnám přistupují a podporují mě. Velký impuls tomu může dát i intenzivnější spolupráce s vyšším managementem, který bude stanovovat priority v souladu s dalšími aktivitami na CEITEC MUNI.
Musím ale říct, že mě to strašně baví, je to nový impuls a mám tolik nápadů, co by se dalo ještě udělat a vymyslet. Jen je potřeba, abych i já sama dobře rozložila síly. Tohle prostě nebude sprint, ale dost dlouhý maraton.
Autor/ka
Odborný kontakt
