Sdílet
4. června 2024
Pití alkoholu během těhotenství je dlouhodobě diskutované téma, zejména kvůli jeho potenciálním negativním dopadům na vývoj dítěte. Výzkum prováděný v rámci European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood (ELSPAC) a navazující neurozobrazovací studie Health Brain Age (HBA) přináší nové poznatky, které naznačují, že i mírné pití alkoholu během těhotenství může mít dlouhodobé následky na vývoj mozku dítěte a jeho funkci v dospělosti.
Výzkumný tým složený z vědců a vědkyň z CEITEC Masarykovy univerzity, RECETOX Masarykovy univerzity a University of Toronto sledoval skupinu 191 mladých dospělých ve věku 28–30 let, z nichž přibližně polovina byli muži. Tito jedinci byli součástí prenatální kohorty ELSPAC, narodili se v letech 1991–1992 na jižní Moravě a v mladé dospělosti podstoupili neurozobrazovací vyšetření pomocí strukturální a funkční magnetické rezonance (MRI a fMRI) zaměřené na funkci sítě center mozku, která souvisí s odměňováním. Tito mladí dospělí také vyplnili dotazník týkající se jejich užívání návykových látek.
Informace ohledně spotřeby alkoholu před početím a v polovině těhotenství poskytly matky účastníků v rámci studie ELSPAC na začátku 90. let. Jejich děti byly pak sledovány následujících 30 let a ve věku 28–30 let absolvovaly v magnetické rezonanci úkol, ve kterém se snažily získat a také neztratit co největší počet bodů. Výzkumníci sledovali, jak mozek těchto mladých dospělých reaguje na odměny a případné ztráty a jak často tito mladí dospělí užívají návykové látky. Zajímalo je také, jestli se případný dlouhodobý vliv prenatální expozice alkoholu na funkci mozku a užívání návykových látek liší mezi muži a ženami. „Výsledky ukázaly, že i mírné pití alkoholu během těhotenství, avšak ne před početím, má u potomků, nehledě na pohlaví, výrazný vliv na reakce mozku na odměny a zvyšuje pravděpodobnost kouření marihuany. Konkrétně se ukázalo, že vystavení alkoholu v polovině těhotenství je spojeno s odlišnou funkcí mnoha oblastí mozku v mladé dospělosti a častějším kouřením marihuany během celého života a že tyto efekty přetrvávají, i když vezmeme v potaz další vlivy jako vzdělání či deprese matky během těhotenství. Alkohol, který těhotná konzumuje, se totiž velice snadno dostává přes placentu k plodu a může tak přímo ovlivňovat vývoj mozku dítěte,“ konstatuje Klára Marečková z CEITEC Masarykovy univerzity, první autorka studie, kterou zveřejnil časopis Translational Psychiatry.
U mužů, kteří byli prenatálně vystaveni alkoholu, byla pak v reakci na absenci ztráty bodů během fMRI úkolu patrná i silnější odpověď mozku ve zrakových oblastech, což může souviset s vnímáním stimulů indikujících absenci ztráty, a především v putamen, které je známé jako jedno z klíčových center odměny a vykazuje výraznou aktivaci u závislého chování. Tato vyšší reakce u mužů v porovnání s ženami tedy přináší další významné zjištění, a sice to, že prenatální expozice alkoholu může mít různé dopady na mužský a ženský mozek.
Přestože je doporučována abstinence od alkoholu během těhotenství, pití alkoholu v tomto období je stále běžné. Například ve Spojeném království uvedlo 28,5 % žen, že během těhotenství pily alkohol, v Rusku to bylo 26,5 % a ve Švýcarsku 20,9 %. Ve Spojených státech uvedlo určité pití alkoholu během těhotenství 30 % žen, přičemž toto číslo klesá na 8 % během třetího trimestru.
Výsledky tohoto výzkumu potvrzují, že neexistuje bezpečná míra pití alkoholu během těhotenství. I mírné pití může mít dlouhodobé dopady na funkci mozku u potomků a zvýšit riziko užívání návykových látek v dospělosti. Tyto závěry zdůrazňují potřebu informovat veřejnost o rizicích spojených s pitím alkoholu během těhotenství a podporovat úplnou abstinenci v tomto kritickém období.
Autor/ka
