Novinky Akce a hosté Rozhovory a názory
Prestižní konference, přesto o ní ví málokdo. Doktorandka Lucie Kotásková popisuje setkání s nositeli Nobelových cen

Sdílet Sdílet Sdílet

10. července 2023

„Můžete se zúčastnit jen jednou za život. Dvakrát, pokud získáte Nobelovu cenu.“ Těmito slovy organizátoři vítají a zároveň inspirují mladé vědkyně a vědce na každoroční konferenci Lindau Nobel Laureate Meeting. Zhruba 600 vysokoškolských studentů, doktorandů a postdoků napříč zeměmi z celého světa dostane možnost se setkat se třemi až čtyřmi desítkami nositeli Nobelových cen. S nápadem přišli v roce 1950 dva lékaři z bavorského Lindau. Jejich cílem bylo ukončit vědeckou izolaci Německa a obnovit vztahy zpřetrhané válkou. Podporu získali od Lennarta Bernadotta, člena švédské královské rodiny. První konference se konala už o rok později a byla věnována fyziologii a medicíně. Roku 2022 vládla chemie. Do tohoto už 71. ročníku byla vybrána ve dvoustupňovém kole i doktorandka CEITEC Vysoké učení technické v Brně Lucie Kotásková. 

O čem je podle Vás Lindau Meeting?

Jedná se o mezinárodní vědecké fórum, které se koná v německém Lindau. Střídají se tři vědecké disciplíny, za něž se uděluje Nobelova cena, a to chemie, fyzika a fyziologie/medicína. Hlavním tématem byla vloni chemie, což je můj obor, takže jsem se přihlásila. Podstatou setkání je poslech přednášek a seminářů nobelistů, možnost s nimi komunikovat, navazovat nové kontakty s ostatními studenty, a hlavně se namotivovat a třeba se v něčem nechat inspirovat. To je vlastně i oficiálním mottem akce: vzdělávat – inspirovat – propojit. Po přednáškách chodili laureáti mezi nás, takže jsme měli možnost si s nimi popovídat. Mnohdy to ale nebylo možné, protože se kolem nich utvořil takový hlouček lidí, že se k nim nedalo dostat. Nicméně celkový dojem, tedy že jsem měla možnost vidět nositele Nobelových cen a poslouchat jejich příběh, cestu, jak se dostali až k té ceně, byl k nezaplacení. To doporučuji všem.

Jak jste se tam cítila?

Hodně malinká (smích). To setkání má být, alespoň já jsem to tak cítila, především inspirativní. A to podle mě bylo pro všechny účastníky, protože když posloucháte, co nobelisté všechno dokázali a jak dlouho jim trvalo, než prokázali, že mají pravdu… I oni sami měli na začátku problémy se dopracovat tam, kam se dopracovali. Lidé v jejich okolí jim nevěřili, a přesto si šli za svým cílem. Bylo to opravdu zajímavé. Ale musím přiznat, že ne všechny přednášky mě zaujaly a „chytly“. Každá byla trochu jiná, protože to každý pojal po svém. Někdo více technicky, jiný naopak ve stylu: přišel jsem vám říct svůj příběh. Takže i na tom záleželo, ale přesto to byl velký zážitek.

Věděla jste, že se něco takového formátu pořádá?

Vůbec jsem nevěděla, o co se jedná a že se to koná pravidelně už od padesátých let. Přestože to má dlouhodobou tradici, dozvěděla jsem se o tom až od mého vedoucího doc. Ing. Petra Neugebauera, Ph.D., který se Lindau Meetingu před lety zúčastnil. Řekl mi, že bych se měla přihlásit, že je to super a že se mi tam bude líbit. A taky že jo, ale dřív jsem o tom neslyšela. 

Čím si vysvětlujete, že o tom studenti netuší?

Já upřímně řečeno nevím. Všem nám po skončení říkali, ať o té akci mluvíme, ať šíříme dál, že se něco takového koná. Řekla bych, že za tu dobu a historii, kterou za sebou konference má, už o ní musí mít povědomí každý. Ale není to tak. Alespoň teda ne v těchto vodách. Nedovedu si vysvětlit, proč to tak je, ale je to určitě škoda.

Jak probíhalo výběrové řízení?

Přijímací proces na červnový 71. ročník začal už v září předchozího roku. Potřebovala jsem CV, motivační a doporučující dopis. Vše se posílá pražské Akademii věd, která je nominující institucí za Českou republiku. AV vybere české adepty, kteří postoupí do druhého kola. Kdo z nich se setká s nositeli Nobelových cen, rozhoduje hodnotící komise jmenovaná Radou Lindau Meetingu.

Jaká jsou hodnotící kritéria?

Trochu jsem se obávala, že mě nevyberou. Jedním z kritérií je totiž publikační činnost, jenže v té době jsem ještě publikačně aktivní nebyla. Takže jsem měla pocit, že tohle mi může uškodit, což se nakonec nepotvrdilo. V rámci CV jsem popsala, co mám vše za sebou a že jsem vyhrála Brno Ph.D. Talent. To si myslím, že mně mohlo pomoct. Doufala jsem, že se těmito benefity (soutěže, stáže, konference) vykompenzují moje nedostatky.

Kolik účastníků bylo z Česka?

Byla jsem tam s pěti Čechy, dvěma Slovenkami a jedním Slovákem. Zajímavé ovšem bylo, že ne každý z nich v té době studoval nebo pracoval v České republice. Přijeli z různých koutů světa, třeba z amerického Colorada. Takže nedokážu říct, kolik jich vyslaly české instituce. Na Lindau Meetingu jsme byli ubytováni pospolu, takže jsme se potkávali u snídaně. Oficiální program začal v neděli a končil ve čtvrtek. Pátek byl vyhrazený na výlet a v sobotu jsme jeli domů.

Kdo z přednášejících Vás zaujal nejvíce?

Těšila jsem se na Bena Feringu, který v roce 2016 získal Nobelovu cenu za design a syntézu molekulárních strojů. Na doktorátu se zabývám molekulovými přepínači, které zde můžeme taky zahrnout, takže mě jeho přednáška přirozeně zajímala a byla jsem zvědavá, o čem bude mluvit. Realita ovšem předčila moje očekávání. Byl skvělý. Pojal přednášku jinak než většina ostatních laureátů, a především je to úžasný řečník. Mluvil o své cestě k Nobelově ceně. V podstatě začal od svého narození až po současnost. Místy to bylo až strhující, lidé během přednášky opakovaně tleskali, byl interaktivní a bezprostřední, chodil po pódiu sem a tam a řekla bych, že svým projevem upoutal každého posluchače. Působil na mě jako strašně milý člověk. Přednášky ostatních laureátů byly samozřejmě také zajímavé, ale Ben Feringa na mě opravdu silně zapůsobil.

Mluvila jste s ním?

Vůbec jsem se k němu nedostala. Po přednáškách měli laureáti ještě semináře a každý účastník si mohl vybrat, čí seminář chce navštívit. Já se zúčastnila samozřejmě jeho semináře. Bylo tam tolik lidí, že místnost praskala ve švech, někteří si ani neměli kam sednout, a opět bezprostřední Ben Feringa dokonce nabídl svoji židli někomu z přítomných. Jeho seminář byl také neskutečný výkon a nezapomenutelný zážitek. 

Inspiroval Vás v něčem?

Po návratu z Lindau jsem byla plná dojmů, nadšení a motivace, protože setkání s laureáty Nobelových cen ve Vás nemůže zanechat žádný jiný dojem. Věřila jsem, že toto nadšení ve mně přetrvá co možná nejdéle a myslím, že se to povedlo.

Promítlo se Vaše namotivování do nějakého projektu?

To léto jsem psala svoji zkrácenou dizertační práci. Takže jsem v podstatě hodně času strávila na tom, abych si vypracovala teoretickou i praktickou část. Myslím si, že jsem do toho investovala dost času, protože ta teze byla poměrně dlouhá. Mám za to, že to způsobily dozvuky setkání s nobelisty.

Jste v kontaktu s někým ze zúčastněných?

Seznámila jsem se tam třeba s jedním vědeckým pracovníkem, který pochází z Nepálu, ale pracuje v Německu. V podstatě od začátku až do konce jsme spolu prošli všechny přednášky.  Shodou okolností se letos hodlám vypravit na krátkou stáž na instituci, kde pracuje. Tak se zřejmě znovu setkáme.

Musela jste něco platit, nebo bylo vše hrazené?

Platila jsem si jen cestu, jinak vše ostatní jako ubytování a jídlo zajišťovali organizátoři.

Čemu se věnujete na CEITEC VUT?

Syntéze organických sloučenin, což tady na CEITEC VUT není úplně běžné. Syntetizuji molekuly, které fungují jako molekulární přepínače, a navazuji na ně stabilní organické radikály. Vedoucí naší skupiny (Magneto-optická THz spektroskopie) se dlouhodobě věnuje vývoji magnetické resonance. Aktuálně společně s dalšími členy pracujeme na implementaci elektronové paramagnetické rezonance tak, abychom docílili vyšší citlivosti měření v nukleární magnetické spektroskopii. Mé nově připravené sloučeniny pak mohou být mimo jiné využity právě jako polarizační činidla pro tyto průkopnické účely. 

Fotogalerie

Autor/ka

Mgr. Kristýna Filová
Copywriting (externí)
Osobní profil

Odborný kontakt

Ing. Lucie Kotásková
Junior researcher
Osobní profil