Sdílet
Tisková zpráva;
Evropská rada pro výzkum (ERC) dnes oznámila vítěze letošní grantové soutěže Consolidator: bude podpořeno 327 špičkových vědců a vědkyň z 23 zemí napříč celou Evropou. Financování těchto vybraných vědců a vědkyň, které je součástí programu Horizon 2020 pro výzkum a inovace, má celkovou hodnotu 655 milionů EUR. Do České republiky letos míří čtyři projekty. Tři ze čtyř projektů budou realizovány na Masarykově univerzitě v Brně. Díky této podpoře budou mít noví příjemci příležitost vybudovat své výzkumné týmy a realizovat výzkum s dalekosáhlým dopadem na celou společnost. Jedním z podpořených projektů byl také projekt Peptide Killers Roberta Váchy z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Biofyzik Vácha obdrží od Evropské rady pro výzkum grant ve výši 2,3 milionu EUR na návrh nové generace peptidů, které budou schopny selektivně zaútočit na membrány patogenů a mohly by sloužit jako základ pro vývoj nových antibiotik. Tento výzkumný projekt má globální význam vzhledem k rychlému nárůstu rezistentních bakterií vyskytujících se na celém světě. Projekt by měl začít v roce 2021 a bude trvat pět let.
"Jsem velmi hrdý na to, že Robertův ambiciózní výzkumný plán byl podpořen Evropskou radou pro výzkum. Toto téma je velmi relevantní pro řešení nadcházejících strategických výzev, kterým bude naše společnost čelit," komentoval tuto dobrou zprávu ředitel institutu CEITEC Masarykovy univerzity, Jiří Nantl.
Bakterie rezistentní vůči antibiotikům způsobují více než 700 000 úmrtí ročně a očekává se, že do roku 2050 tento počet dosáhne až 10 milionů. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace varuje, že se možná blížíme konci moderní medicíny tak, jak ji známe, a čeká nás post-antibiotická éra. Spotřeba antibiotik, která je hlavní příčinou rezistence vůči antibiotikům, neustále narůstá a objevují se stále nové kmeny bakterií, které jsou resistentní vůči všem dostupným antibiotikům. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi jsou obtížné a někdy nemožné léčit. Použití antimikrobiálních peptidů (AMP) by mohlo vést k vývoji nových způsobů léčby při zasažení rezistentními patogeny. Peptidy jsou přirozeně se vyskytující biologické molekuly, které jsou vrozenou součástí imunitního systému mnoha organismů. Bylo prokázáno, že antimikrobiální peptidy jsou schopny zabíjet bakterie, viry, plísně a dokonce i rakovinné buňky.
Biofyzik Robert Vácha použije svůj Consolidator grant právě k návrhu nových druhů peptidů, které budou schopny selektivně zaměřit a narušit membrány patogenů bez poškození lidských buněk. Jejich selekce bude založena na principu různých lipidových složeních povrchu membrán lidských buněk a patogenů. Tyto membrány chrání buňky před okolním prostředím a právě narušení této obranné funkce pomocí antimikrobiálních peptidů by zapříčinilo zničení buňky. Váchův výzkumný tým vyvine inovativní membránový model a originální růstovou metodu, která vědcům umožní stanovit zákonitosti, které přitahují specifické peptidové vzory k membránám se specifickými lipidovými kompozicemi. Současné využití membrán patogenů a membrán zdravých lidských buněk je jedním z unikátních parametrů tohoto výzkumného projektu.
"V současné době se vědcům podařilo identifikovat více než 3000 antimikrobiálních peptidů, které mohou zabíjet bakterie pomocí široké škály mechanismů. Nicméně, většina těchto antimikrobiálních peptidů je toxická pro člověka, a peptidový vzor, který určuje jejich účinnost je stále neznámý. Rádi bychom právě tyto vzorce identifikovali," vysvětlil Vácha.
K dosažení tohoto cíle použije Robert Vácha kombinaci moderních výpočetních metod a experimentů. Jeho výzkumný tým bude nejen navrhovat nové potencionálně vhodné peptidy, ale také je přímo testovat jak na bakteriích, tak na lidských buňkách. Tento výzkum má také velký potenciál pro vývoj senzorů a biomarkerů, stejně tak by mohl být využit pro samotnou léčbu. Aby Robert Vácha splnil ambice tohoto výzkumného projektu, plánuje rozšiřovat svůj vědecký tým.
Robert Vácha
Po absolvování doktorského studia v oboru Simulace molekulární dynamiky na Univerzitě Karlově v Praze, získal Robert Vácha pracovní pozici na Univerzitě v Cambridge, kde se stal vědecko-vědeckým pracovníkem na Churchill College. O dva roky později odešel na Univerzitu v Lundu ve Švédsku a poté se vrátil do České republiky. Od roku 2017 vede Robert Vácha svou vlastní výzkumnou skupinu Interakce protein-protein a protein-membrána na Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity v Brně. Během své vědecké kariéry publikoval 55 recenzovaných článků, 1 kapitolu knihy a 3 redakční komentáře, které vyústily ve více než 3400 citací (bez započítání autocitací, ISI Web of Science, prosinec 2020). Robert Vácha má H-index 31 a jeho výzkumné práce byly publikovány v mezinárodních vědeckých časopisech jako Nature Communication, PNAS, Nano Letters, ACS Nano, JACS, Angewandte Chemie nebo Accounts of Chemical Research.