1. října 2024
Roman Badík se po pěti letech strávených v byznysu vrací do univerzitního prostředí. Od 1. října bude v pozici zástupce ředitele pro administrativu dohlížet na procesy, které poskytují podporu vědeckému bádání na CEITEC Masarykovy univerzity. CEITEC pro něj není žádnou neznámou, v roce 2011 stál u jeho založení, a nyní může ze své nové pozice přispět k dalšímu rozvoji institutu s využitím zkušeností z oblasti komercializace výzkumu a hledání nových finančních příležitostí.
Tak jako se někteří vědci a vědkyně vrací po letech strávených v zahraničí zpět na domácí půdu, tak se i vy nyní vracíte na CEITEC zúročit své zkušenosti z firemního prostředí, kam jste si na pár let „odskočil“. Jaké z toho máte pocity?
Na CEITEC se vracím s určitým očekáváním a nadšením. Tehdy před lety jsem stál u jeho rozjezdu a měl jsem možnost se podílet na budování institutu, který měl již tehdy velké ambice. V roce 2015 jsem odešel a věnoval se nejdříve práci na pozici vedoucího rektorátního odboru výzkumu, následně jsem se stal CEO firmy ENANTIS, prvního biotechnologického spin-offu Masarykovy univerzity (MUNI). Teď se po těch letech vracím s odhodláním využít zkušenosti, které jsem v průběhu času nasbíral, a pomoct CEITEC MUNI s dalším rozvojem. Chci se také přesvědčit, jak se podařilo naplnit ty velké ambice, které jsme měli na začátku, a zároveň přispět k tomu, aby institut nadále rostl a plnil své poslání.
CEITEC MUNI poskytuje svým vědcům a vědkyním velkou podporu, aby se mohli soustředit na svůj výzkum, a práce v oblasti managementu vědy tak vyžaduje velký přehled a řízení synergií. Na co se po nástupu chystáte jako první?
V první fázi chci především pečlivě naslouchat. Byl jsem delší dobu mimo univerzitní prostředí, které má svá specifika, a chci mu opět více porozumět. Bude tedy pro mě nutné nejprve získat detailní vhled do současné situace na CEITEC a pochopit, jaké jsou jeho aktuální potřeby. Chci se zaměřit na zefektivnění struktury a způsobu práce. Podívat se, zda je veškerá práce jasně rozdělena, jestli každý zaměstnanec ví, na čem pracují jeho kolegové a proč. Bez jasně nastavené odpovědnosti a efektivní komunikace se nelze posouvat kupředu, a naopak hrozí, že se budeme „točit v kruhu“, místo toho, abychom společně s vědeckými pracovníky zlepšovali výkon instituce.
Máte tu výhodu, že můžete srovnávat firemní administrativu a administrativu výzkumné instituce. Co mají společného a čím se liší?
Práce s lidmi je to, co obě spojuje. Klíčové pro úspěch v obou prostředích je nutnost obklopit se schopnými lidmi a dát jim důvěru ve svěřených oblastech. Nemám důvod „mikro-manažovat“ své kolegy, pokud jim věřím a vím, že svou práci dělají dobře. Tohle se mi osvědčilo na všech mých předchozích řídicích pozicích a věřím, že tento přístup přinese výsledky i nyní na CEITEC.
A hlavní rozdíl bych viděl asi v rychlosti rozhodování. Ve firmě můžeme udělat rozhodnutí během jednoho dne a okamžitě ho začít realizovat – v případě strategických rozhodnutí je samozřejmě nutné komunikovat s majiteli, ale i tato interakce může být poměrně rychlá. Na druhou stranu, v univerzitním prostředí jsou rozhodovací procesy daleko komplexnější. Je zde více úrovní, na kterých musí panovat shoda na dané záležitosti, což může výrazně prodloužit čas od rozhodnutí k realizaci.
Na CEITEC si velmi ceníme interdisciplinarity a různorodosti, a proto se velmi těšíme, že přinesete na fungování institutu pohled z jiného úhlu. Máte už konkrétní představu, jak využijete své zkušenosti z byznysu?
Určitě ano. Za mého působení v ENANTIS se mi podařilo vybudovat výborně fungující tým a společně následně zvýšit obrat firmy i její ziskovost. Na CEITEC MUNI bych se tak chtěl kromě zmíněné organizace podívat zejména na jeho příjmovou stránku. Existují i jiné než klasické možnosti financování, které by bylo možné využít. Myslím tím například možnosti získávání zdrojů ze spolupráce se soukromou či aplikační sférou nebo z komercializace výsledků výzkumu. Jsem přesvědčený, že pokud chceme CEITEC dále rozvíjet, je nezbytné hledat nové a inovativní způsoby, jak získávat prostředky a zároveň posilovat spolupráci mezi akademickým a komerčním sektorem.