Sdílet
12. dubna 2018
Mezi patnácti osobnostmi, kterým byla v lednu tohoto roku předána Cena města Brna za rok 2017, byli i dva laureáti z brněnské techniky: Radim Chmelík v kategorii technických věd a Jiří Oplatek za oblast architektura a urbanismus.
Radim Chmelík působí v současné době jako profesor na Ústavu fyzikálního inženýrství Fakulty strojního inženýrství a CEITEC VUT, přednáší ale i na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Svoje vědecké poznatky přenáší do praxe a spolupracuje s několika předními high-tech firmami. Jako autor či spoluautor vytvořil více než 50 odborných publikací zejména z oblasti optiky, ale také moderních nanotechnologií a tenkých vrstev. Je spoluautorem devíti patentů z oblasti optiky a 3D zobrazovacích metod. V rámci své pedagogické činnosti vychoval desítky úspěšných absolventů a také inicioval úzkou vědeckou a vzdělávací spolupráci s evropskými i americkými univerzitami, díky níž jsou našim studentům umožněny vzdělávací pobyty. Cenu města Brna získal za svůj multimodální holografický mikroskop, který v budoucnu může pomoci s léčbou nádorových onemocnění a před časem již získal i ocenění Česká hlava. Na vývoji unikátního mikroskopu pracuje přes patnáct let a stále se jej snaží zdokonalovat. Radim Chmelík vede na CEITEC VUT výzkumnou skupinu Experimentální biofotonika a zástupci města ocenili mimo jiné i jeho podíl právě na vybudování tohoto vědeckého centra.
Jste zvyklý sbírat spíše vědecká ocenění, přesto, může Cena města Brna přispět k popularizaci vědy? Pociťujete něco takového?
Popularizace vědy je ještě důležitějším efektem různých ocenění než povzbuzení vědce samotného. Vlastně každé ocenění mimo vědeckou komunitu vědu popularizuje. V tomto případě město Brno veřejně vyjadřuje názor, že vědu, respektive techniku, považuje za společensky velmi potřebnou disciplínu, což je pěkné. V souvislosti s oceněním je pak obvykle možnost alespoň části veřejnosti srozumitelným způsobem objasnit, co vše bylo nezbytné udělat pro vznik oceněného výsledku a jaký je jeho přínos.
Je tomu více než pět let, co byl vaší technologii multimodálního holografického mikroskopu udělen český patent. Sledujete, kde a k jakým účelům se využívá?
Mikroskop se velmi dobře uplatňuje ve vědeckých laboratořích, především v těch, které se zabývají biologií živé buňky. Svědčí o tom kvalitní publikace, které v posledních letech vznikly. Sledujeme však i několik průkopnických aplikací v neživých vědách, například využití mikroskopu pro pozorování účinku nanostruktur na světelný svazek.
Na čem momentálně váš tým pracuje? Jak daleko jste od představení další generace mikroskopu?
Pracujeme na několika nápadech, jak dosáhnout základních zobrazovacích schopností patentovaného mikroskopu pomocí jednoduššího zařízení, které by se připojovalo k obyčejnému komerčnímu mikroskopu. Jednalo by se o levnější řešení, které by bylo pro některé aplikace dostačující. Myšlenku momentálně ověřujeme v laboratoři. V nejbližší době uvidíme, jestli byly naše předpoklady správné a jak rychle se podaří celý systém vyladit.
Cenu jste získal i za podíl na budování centra CEITEC. Nakolik vám usnadňuje práci a co naopak schází, aby se česká věda a výzkum dostaly na světovou úroveň?
CEITEC poskytuje výborné zázemí pro vědeckou práci – tvoří ho vybudovaná laboratorní infrastruktura, fungující servis i jméno, které již začíná být známé nejen ve vědeckém světě. Do výzkumu se skvěle zapojují i PhD studenti. A díky pravidelnému ročnímu meziná- rodnímu hodnocení zde vědci rozhodně nemohou usnout na vavřínech. Co schází, je rozumné dlouhodobě stabilní institucionální financování. Zatím je CEITEC ve srovnání s obdobnými instituty v cizině i s ústavy akademie věd příliš závislý na momentálním úspěchu v grantové soutěži. Proto je třeba psát velké množství grantových aplikací, a to zásadně omezuje čas vědců na bádání.
Zdroj: Události z VUT