Sdílet
4. ledna 2023
Rok 2022 odstartoval mezinárodním setkání juniorních vědců pořádané společenstvím vědeckých institucí s názvem Alliance4Life, které CEITEC založil a koordinuje. Téměř 800 juniorních vědců a vědkyň z více než jedenácti evropských zemí se společně vzdělávali, propojovali, a obeznámili se se zajímavými kariérními příležitostmi i možnostmi financování výzkumu.
Cenu Jihomoravského kraje za přínos v oblasti vědy obdržel v lednu 2022 vedoucí výzkumné skupiny na institutu CEITEC MU a vedoucí Mendelova centra genomiky a proteomiky rostlin Jiří Fajkus, který je mezinárodně uznávaným odborníkem především v oblasti biologie telomer a členem prestižní Evropské asociace molekulární biologie EMBO. Jiří Fajkus popsal geny kódující skutečné RNA podjednotky rostlinných telomeráz a přispěl tak k zásadní změně pohledu na evoluci telomer a telomeráz u rostlin.
V únoru se našim vědcům podařilo vyvinout novou metodu k lepší diagnostice rakoviny na bázi nanočástic. Zdeněk Farka a jeho vědečtí kolegové vyvinuli novou diagnostickou metodiku, při které využívají foton-upkonverzní nanočástice pro přípravu speciálních značek k přesnější a rychlejší detekci rakovinných biomarkerů. Uvedená metodika umožňuje časnou detekci hned několika onkologických onemocnění a umožňuje lékařům diagnostikovat i mírné zhoršení zdravotního stavu již v začátcích onemocnění.
Začátkem března spustila Česká televize vysílání nového seriálu pro děti o G. J. Mendelovi - Tajemství pana M. Strhující osmidílný příběh plný dobrodružství a objevů přiblížil dětem život a dílo G. J. Mendela a promítal se na dětském kanálu České televize Déčko. Seriál se natáčel mimo jiné i na CEITECu a několik našich vědců a vědkyň bylo zapojeno v roli odborných konzultantů do tvorby scénáře seriálu.
Nejlepší březnovou zprávou bylo, že Pavel Plevka získal prestižní ERC Consolidator Grant Evropské rady pro výzkum. Z Česka uspěl letos v této výzvě jako jediný. Pavel Plevka se ve svém výzkumném projektu s názvem BioPhage zaměří na studium fágové infekce bakteriálního biofilmu tvořeného buňkami zlatého stafylokoka. Cílem projektu je popsat, jak fágy infikují bakterie a množí se v nich, a objasnit doposud necharakterizované interakce fágů s bakteriemi. Fágy mohou lidstvu v budoucnosti pomoci v boji proti bakteriím rezistentním na antibiotika.
Dalším příjemným překvapením byly zprávy z Dubaje. Společná expozice biotechnologické firmy Photon Systems Instruments (PSI) a CEITEC zabodovala na EXPO v Dubaji. Organizátoři světové výstavy ocenili exponát We Speak Plantish jako jedenáctý nejzajímavější z tisíce exponátů, které na světové výstavě prezentovalo 192 zemí světa. Vystavená technologie dokáže na základě reakcí rostlin na světlo určit nejen jejich okamžitou potřebu, různé druhy stresu nebo případné onemocnění, ale při dlouhodobém sběru a analýze dat stanoví i kvalitu jejich genetické výbavy. Dnes si může široká veřejnost tento exponát prohlédnout ve vědeckém centru VIDA v Brně.
Díky Thomasu Evangelidisovi a jeho výzkumu, který započal během svého působení na CEITEC MU, má Masarykova univerzita další spin-off společnost. Výsledek jeho výzkumu tak nezůstane pouze na univerzitní půdě, ale najde své uplatnění v praxi. Spin-off společnost AI|ffinity, kterou Thomas Evengelidis založil, získala licenci na software, který pomocí umělé inteligence dokáže určovat strukturu biomolekul až na úroveň atomů.
Nezaháleli jsme ani v oblasti institucionálního managementu. Na jaro jsme představili našim zaměstnancům novou Leadership policy, která slouží jako nástroj k inspiraci, rozvoji a posílení vedoucích a jejich týmů. Nová leadership policy, kterou CEITEC nyní zavádí, poskytuje hned několik praktických nástrojů, které pomáhají vedoucím výzkumných skupin, sdílených laboratoří i administrativních oddělení rozvíjet jejich vůdčí a manažerské schopnosti (tzv. leadership skills). Kvalitní lídři pak lépe vedou, motivují a rozvíjejí i členy svých týmů.
Výzkumný tým pod vedením profesora Radka Marka z CEITEC MU popsal tajemství chemické vazby ve své publikaci v mezinárodním chemickém časopise Chemistry Europe. Práce Bena J. R. Cuyacota, Jana Novotného, Radka Marka a dalších popisuje relativistickou spin-orbitální elektronegativitu a chemickou vazbu mezi těžkým a lehkým atomem. Výsledky jejich výzkumu mají dopad na celou řadu oborů, od NMR spektroskopie až po materiálovou vědu.
Nikola Kostlánová, Robert Vácha a Zdeněk Farka byli v květnu oceněni rektorem MU Martinem Barešem za jejich mimořádné úspěchy ve vědě, výzkumu a pedagogické činnosti. Vědecká tajemnice Nikola Kostlánová získala Cenu rektora za inovace ve výuce, biofyzik a vedoucí výzkumné skupiny Robert Vácha získal Cenu rektora za mimořádný výsledek v mezinárodní grantové soutěži a biochemik Zdeněk Farka získal Cenu rektora za mimořádné výzkumné výsledky pro mladé vědce do 35 let.
Červnová CEITEC PhD konference byla přehlídkou výsledků výzkumu našich talentovaných doktorandů. PhD konference je výborným nástrojem pro sledování pokroku studentů. Každý student má možnost vidět, na čem pracují ostatní studenti a studentky a zároveň je to skvělá příležitost procvičit si prezentaci svých výsledků ve spíše neformálním prostředí. Není to náhoda, že absolventi naší PhD School získávají po dokončení doktorského studia nabídky od prestižních organizací jako je Yale, Harvard, nebo Max Planck Institute.
Helene Boisivon se svým týmem odhalila, jak změna klimatu ovlivňuje vývoj semene u rostlin. V souvislosti s klimatickými změnami jsou stále častější sucha a vlny veder. Helene Robert Boisivon popsala, jak vysoké teploty ovlivňují produkci semen, od okamžiku květu až po dobu zrání semen. Její výzkum byl publikován v odborném časopise Frontiers in Plant Science.
Začátkem léta pozval ředitel CEITEC MU Jiří Nantl všechny zaměstnance a zaměstnankyně, doktorandy a doktorandky na speciální letní setkání s cílem ještě více zlepšit pracovní prostřední a komunikovat plány a vize do budoucna.
Šárka Pospíšilová byla zvolena členkou prestižní Evropské asociace molekulární biologie. Genetička a molekulární hematoložka profesorka Šárka Pospíšilová, vede výzkumnou skupinu Lékařská genomika na institutu CEITEC Masarykovy univerzity (MU) a působí také jako prorektorka pro výzkum a doktorské studium MU. Členové EMBO společně ovlivňují směřování biologických věd v Evropě i mimo ně a podporují excelenci v této společensky důležité vědecké disciplíně.
Albert Cairó, Karel Říha a jejich kolegové z vědeckého centra CEITEC Masarykovy univerzity objevili dosud neznámý mechanismus, který je zodpovědný za přeprogramování genové exprese během buněčné diferenciace. Tento proces se odehrává na konci meiózy a je úzce spojen s produkcí semen a mohl by tím pádem otevřít nové možnosti pro vývoj plodin lépe uzpůsobených změnám životního prostředí. Výsledky tohoto výzkumu byly srpnu publikovány v jednom z nejpřednějších odborných časopisu světa – Science.
Tibor Füzik, Jana Moravcová a Sergej Kalynych z výzkumné skupiny Pavla Plevky určili molekulární strukturu enteroviru 70 – původce akutní hemoragické konjunktivitidy (AHC). AHC je vysoce nakažlivá virová oční infekce bez dostupných možností léčby. Výzkumný tým popsal strukturu enteroviru 70 v jeho nativní formě během uvolňování genomu, ale i strukturu prázdné kapsidy po uvolnění genomu. Kromě toho tým určil struktury viru v komplexech se dvěma sloučeninami, které dokázali zablokovat virovou infekci. Jejich výsledky umožní vývoj terapeutik proti enteroviru 70 a mohly by tím pádem vést k léčbě proti AHC.
V srpnu u nás proběhl praktický EMBO kurz světelné mikroskopie. Po dobru dvou týdnů CEITEC hostil více než 70 vědců a vědkyň z laboratoří z celého světa, kteří se sešli v Brně, aby se zúčastnili věhlasného kurzu Evropské Asociace Molekulární Biologie (EMBO). Primárním cílem kurzu světelné mikroskopie bylo umožnit 16 studentům a studentkám, vybraným z velkého množství uchazečů, naučit se a implementovat nejnovější technologie světelné mikroskopie ve svých domácích laboratořích. Značka EMBO zastává excelenci ve vědě a hlavním cílem této odborné asociace je podporovat talentované výzkumníky ve všech fázích jejich kariéry, stimulovat výměnu vědeckých informací a pomáhat budovat výzkumné prostředí, v němž mohou vědci a vědkyně dosahovat co nejlepších výsledků. Tento kurz vznikl spoluprací prestižní asociace EMBO a výzkumného centra CEITEC a byl účastníky velmi dobře hodnocen.
Již počtvrté se v Brně sešli mladí výzkumníci zabývající se ribonukleovou kyselinou (RNA), aby společně strávili týden plný vědy, učení a networkingu. Letní škola RNA byla určena studentům magisterského a doktorského studia biologických oborů, kteří se zajímají o moderní přístupy experimentálního výzkumu a praktické aplikace nejnovějších poznatků v oblasti RNA biologie. RNA je předmětem zájmu mnoha vědců a měla zásadní význam i během pandemie COVID19, kdy pokroky v RNA biologii pomohly odhalit světlo na konci pandemického tunelu.
Tým vedený Daliborem Blažkem objevil nový mechanismus regulace sestřihu RNA, který v září zveřejnil jeden z nejprestižnějších odborných časopisů světa NATURE. Sestřih RNA je zcela zásadní proces pro řízení genové exprese. Vědci prokázali, že při sestavování a aktivaci spliceozomu a při regulaci sestřihu hraje ústřední roli protein zvaný CDK11. Blažkův výzkumný tým navíc ukázal, že protinádorová molekula OTS964, která má schopnost cílit výhradně na CDK11, ovlivňuje proces sestřihu. Vliv CDK11 na aktivaci spliceozomu byl doposud neznámý. Výsledky výzkumu Dalibora Blažka a jeho kolegů otevírají nové cesty ve výzkumu sestřihu RNA a genové exprese. Řízení sestřihu prostřednictvím inhibice CDK11 může v budoucnu vést i k terapeutickým aplikacím.
Václav Šeda získal ocenění Purkyňova nadačního fondu za nejlepší publikaci. V oceněné publikaci, která vyšla v nejprestižnějším hematologickém odborném časopise Blood popsal Václav Šeda zásadní poznatek o biologii chronické lymfatické leukémie (CLL), která je nejčastější leukémií u dospělých. Václav Šeda pod odborným vedením Marka Mráze objevil, jakým způsobem rakovinové buňky regulují svoji migraci v těle pacienta, a především jakým způsobem přežívají terapii léky ze skupiny tzv. BCR inhibitorů. Tento výzkumný tým jako první na světě ukázal, že tento adaptační mechanismus lze blokovat pomocí nových inhibitorů GAB1.
Koncem září jsme v rámci celoevropské akce s názvem NOC VĚDCŮ otevřeli brány našeho výzkumného centra veřejnosti. Na své si přišli nejen fanoušci vědy. Návštěvníci z řad široké veřejnosti se zapojili do přednášek, experimentů, workshopů a her v našich impozantních prostorách. Jsme rádi, že jsme měli přiležitost přiblížit kouzlo vědy našim brněnským spoluobčanům.
Gabriel Demo z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity získal prestižní cenu NEURON pro nadějné vědce za jeho výzkum komunikace transkripce a translace. Hlavním předmětem jeho vědeckého zájmu jsou bakteriální infekce, kontrola translace a biologie ribonukleové kyseliny.
V říjnu jsme měli tu čest realizovat speciální projekt pro Výkonnou agenturu Evropské rady pro výzkum (ERCEA). Projekt s názvem Masaryk University Science Journalism Initiative měl za úkol připravit půdu pro nový typ ERC grantu zaměřený na komunikaci vědy. Britský vědecký novinář Edwin Colyer strávil celý říjen na CEITECu a Masarykově univerzitě s cílem porozhlédnout se po našich laboratořích a vypátrat ty nejzajímavější příběhy o našem výzkumu.
V říjnu jsme také hostili živé vysílání pořadu České televize Fokus Václava Moravce. Oblíbený televizní pořad, tentokrát s tématikou Věda jako spása, se natáčel živě v našem impozantním Atriu. Václav Moravec pozval dva naše vědce jako hosty na své proslulé červené podium. Pavel Plevka a Karel Říha se vyjadřovali k tématům zdravotní nouze, klimatická nouze, a nouze o jídlo. Přiblížili tak široké veřejnosti důležitost základního výzkumu a jaké možnosti nám současná věda nabízí.
Největší říjnovou událostí byla bezesporu vědecká evaluace mezinárodním vědeckým poradním orgánem ISAB. Hodnotitelé ve svém reportu napsali, že většina našich výzkumných skupin se může pochlubit vynikající kvalitou. Za jedenáct let své existence se CEITEC MU dle hodnotitelů vypracoval na jedno z nejvýznamnějších výzkumných center v Evropě. Hodnotitelé ocenili zapojení našich vědců do vzdělávání na Masarykově univerzitě i jejich působení ve vedoucí pozicích klinických pracovišť ve Fakultní nemocnici Brno.
Hodnotitelé ve svém reportu uvedli, že díky pozoruhodným úspěchům je CEITEC MU již po jedenácti letech existence předním centrem věd o živé přírodě ve střední Evropě a jedním z nejvyspělejších výzkumných ústavů v Evropě. Mezinárodní vědecký poradní orgán ISAB ve své hodnotící zprávě ocenil i vynikající vedení ředitele Jiřího Nantla, zástupce ředitele pro vědu Karla Říhy a zástupce ředitele pro výzkumné infrastruktury Pavla Plevky. ISAB rovněž ocenil jmenování Pavla Tomančáka do funkce ředitele konsorcia CEITEC. Dle hodnotitelů dodala vize a zápal Pavla Tomančáka CEITECu novou energii a bezpochyby bude CEITEC pod jeho vedením nadále vzkvétat a získávat mezinárodní uznání.
Richard Štefl a jeho vědečtí kolegové odhalili unikátní mechanismus účinku savčího enzymu Dicer. Dicer je enzym, jehož schopnost zpracovat RNA je nezbytná pro regulaci genových aktivit v buňkách. Výzkumný tým popsal, jak by mohl být Dicer reaktivován, aby sloužil jako antivirový enzym.
V prosinci získal Dominik Hrebík ocenění ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Absolvent CEITEC PhD School Dominik Hrebík si převzal od ministra Baláše cenu pro vynikající studenty a absolventy studia a za mimořádné činy studentů pro rok 2022.
Marek Mráz získal čestné uznání ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj. Ministr Vlastimil Válek ocenil Marka Mráze čestným uznáním za jeho výzkumný projekt studující úlohu microRNA a jejich cílových molekul v transformaci folikulárního lymfomu a agresivitě chronické lymfocytární leukémie.
A protože letos bylo skutečně co slavit, konec roku jsme uzavřeli skvělým vánočním večírkem pro všechny, kteří se na úspěchu CEITEC MU podíleli. Večírek byl zahájen udělováním cen CEITEC MU AWARD 2022 za nejlepší vědecké výsledky uplynulého roku s mezinárodním přesahem. Po udělování se o zábavu postarala naše institucionální kapela Death Science Seminar, kterou založil náš bioinformatik a bubeník Vojtěch Bystrý a manažerka sdílených laboratoří a zpěvačka Kateřina Hošková. CEITEC Atrium se proměnilo v taneční parket a vědci a vědkyně všem dokázali, že to umí rozjet nejen na poli mezinárodní vědy.