Sdílet
13. ledna 2020
Vybíráme to nejzajímavější z vědy na CEITEC Masarykova univerzita a z článků Magazínu M v roce 2019.
Pronikání virů do buněk? Jinak než se čekalo
Desetiletí panující představy o tom, jak probíhá infikování buněk enteroviry, vyvrátil David Buchta spolu s kolegy z výzkumných skupin Pavla Plevky a Roberta Váchy z institutu CEITEC MU. Enteroviry způsobují řadu onemocnění, od běžného nachlazení až po encefalitidu či dětskou obrnu. Aby se mohly množit a onemocnění vyvolat, potřebují buňky, do nichž propašují svou genetickou informaci, která slouží jako návod pro produkci nových virových částic. Vědci odhalili mechanismus tohoto infikování, který může v budoucnu pomoci v návrhu nových antivirových léčiv.
S antibiotickou rezistencí pomůžou bakteriofágy
Stále větší počet bakterií odolává léčbě antibiotiky, a tak se vytvářejí nové a nové generace těchto léčiv. Výsledkem však je, že už existují bakterie, na které žádné léky nezabírají. V boji s nimi mohou lidem pomoci fágy, což jsou bakteriální viry, které je dokáží zlikvidovat. A právě vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsali strukturu fága P68, který ničí bakterie zlatého stafylokoka, jenž může způsobovat i život ohrožující infekce.
Biochemici vyvíjejí přístroj odhalující nemoci včel
Hnilobu a mor včelího plodu bude rychleji a přímo v terénu detekovat nové zařízení vyvinuté odborníky z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v čele se Zdeňkem Farkou. Když se obě nemoci ve včelstvu objeví, musí jej včelař podle českých zákonů nechat zlikvidovat, tedy spálit. Jenže bakterie, které nemoci vyvolávají, přežívají dlouho a včely je navíc mohou šířit mezi úly. Čím dříve se tedy podaří poznat, že jsou včely nakažené, tím menší škody vzniknou.
Rostliny měníme už tisíce let. Dnes jen přesněji
Podle Karla Říhy z institutu CEITEC Masarykovy univerzity nastala zlatá éra biologie. Evropští vědci, kteří se věnují genetice rostlin, mají ale podle Říhy trochu smůlu, protože instituce Evropské unie hledí přísněji na editování genů než řada zemí mimo unii. Je potřeba obnovit racionální debatu, aby evropské vědě neujel vlak, říká v rozhovoru v pro Magazín M.
Vědci zmapovali genom křenu a potočnice
Vysoký obsah vitamínů, významné léčebné účinky a také známá pochutina. Takové jsou vlastnosti dvou rostlin - křenu selského, který je u nás oblíbenou přílohou, a potočnice lékařské, která se ve Velké Británii, Francii a dalších západoevropských zemích hojně využívá nejen do salátů. Na první pohled odlišné brukvovité rostliny jsou ve skutečnosti blízce příbuzné, a protože jde o hospodářsky významné plodiny, podívali se biologové z institutu CEITEC Masarykovy univerzity na jejich genom.
Zdroj: Magazín M