Sdílet
22. září 2020
Značnou část případů koronaviru v české populaci se na jaře nepodařilo odhalit a nedostala se tak do úředních statistik – říkají experti, kteří mají přístup k detailním datům. Více testů v létě našlo více nakažených bez příznaků, zejména mezi mladšími lidmi. Pokročil i vývoj léčby. Tím ovšem dobré zprávy končí. Začátkem září začal opět růst počet lidí v nemocnicích: rizikové skupiny totiž nelze na sto procent ochránit.
Ještě zkraje letošního roku psal o novém koronaviru jen na Facebooku pro své přátele – ale ti ho prý přesvědčili, že by měl napsat delší texty a pro všechny. Tak zní krátká verze příběhu, jak Tomas Pueyo (vyslovuje se Puejo) napsal sérii populárních článků s mimořádným dopadem na dění v prvních měsících pandemie. Během března si jeho dva texty přečetlo na serveru Medium přes šedesát milionů lidí, sdílela je řada expertů a čtenáři je spontánně přeložili do čtyřiceti jazyků.
„Byla to mimořádná doba, trefil jsem se do tématu, o kterém se chtěl dozvědět fakta přístupným jazykem snad celý svět. To už se v mém životě nemůže nikdy opakovat,“ vysvětloval Tomas Pueyo minulý měsíc v online diskusi se čtenáři. O epidemiologii se dřív vůbec nezajímal, vzděláním je průmyslový inženýr a má titul MBA ze Stanfordovy univerzity. Věnuje se analýze dat a startupům, už dvakrát se mu podařilo uspět s mobilní aplikací, kterou v krátkém čase vytáhl z nuly k desítkám milionů uživatelů. „Díky tomu vím, co dokáže exponenciální růst, jak může být rychlý a zároveň pro lidi těžko pochopitelný, protože se s ním v životě běžně nesetkají,“ vysvětloval Tomas Pueyo, co jej inspirovalo k sepsání článků o tom, jak rychle se koronavirus šíří a jaký dopad to může mít na celý svět.
V době, kdy evropské státy včetně Česka teprve vstupovaly do plošné karantény, zavřely se školy a většina obchodů, napsal text „Kladivo a tanec“ s podtitulem „Jak může vypadat následujících osmnáct měsíců, pokud nám politici koupí čas“. Popsal, jak po úderu „kladiva“, zastavení ekonomiky a zároveň exponenciálního růstu nákazy, přijde ještě těžší období „tanečků“ s novým virem, než se najde účinná vakcína. Během něj bude potřeba testovat, nakažené izolovat, zároveň vyhledávat jejich kontakty a posílat lidi do karantény, aby se nákaza opět nekontrolovaně nerozjela.
Již v březnu Tomas Pueyo naťuknul, co se nyní ukazuje jako klíčové: jsou to politici, kdo rozhoduje o tom, jak se bude tančit, a vodítkem je pro ně to, na co jsou lidé ochotni přistoupit.
Kočka, jež nechytá myši
Na začátku září, kdy vznikal tento text a počet odhalených případů nákazy se poprvé přehoupl přes pět set denně, to vypadalo, že jsme v Česku tančili možná příliš dlouho: za úterý 8. září se pak počet pozitivně testovaných dokonce dostal nad tisíc.
Jeden z pilířů, na kterém mělo stát bezbolestné tlumení šíření pandemie, tedy dohledávání kontaktů pozitivně testovaných lidí, se hroutil. Pražská hlavní hygienička Zdeňka Jágrová přiznala, že pod náporem nově pozitivně testovaných systém telefonického dohledávání kontaktů nakažených kolabuje a její lidé přes veškeré nasazení nestíhají.
Veřejně se tak potvrdily anekdotické příhody o tom, že ani po několika měsících relativního klidu, co dozníval jarní úder kladiva, nebyl tento klíčový prvek dostatečně posílen. Šéfa Seznam.cz Pavla Zimu to koncem srpna přimělo k detailnímu sepsání vlastních zkušeností, které v závěru shrnul do třech vět: „Covid-19 opravdu dostat nechcete, není to nic moc. Buďte zodpovědní a kontakty si radši obvolejte sami. Na tenhle stát spoléhat nemůžete.“
Aby hygienické stanice opět stíhaly, mohlo by dojít k omezení trasování, naznačila zkraje září šéfka pražské hygieny Jágrová i ministr zdravotnictví Vojtěch. Z vyhledávání by vypadli lidé bez příznaků nemoci a mladší ročníky. K tomu hygienička Zdeňka Jágrová přidala vysvětlení, že příliš detailní dohledávání nakažených v Česku vede k tomu, že data o zjištěných nakažených nemusí být srovnatelná se zahraničím a „Českou republiku to poškozuje“. Před těmito úvahami ovšem varovala pražská kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) a v době uzávěrky tohoto vydání Reportéra nebylo jasné, jak změna trasování dopadne.
Hlavním smyslem trasování je přitom brzdit šíření infekce, srážet dolů tak zvané reprodukční číslo ukazující, kolik jeden nemocný v průměru nakazí lidí. Každé zpoždění ve vyhledávání a každé omezení, kdo se nebude kvůli kontaktu s pozitivním dohledávat, přispěje k opaku a postrčí šíření nového koronaviru blíž k rychlému exponenciálnímu růstu. Záludností onemocnění covid-19 je navíc to, že bez příznaků je prvních tři až pět dnů i u té nejzávažnější infekce, třetina případů je asymptomatických, avšak i tito lidé mohou virus zcela nevědomky rozsévat.
Hygienikům měla ulevit druhá verze mobilní aplikace eRouška upozorňující lidi, že se setkali s nakaženými: ta sbírá blízké kontakty s jinými mobily přes zapnutý Bluetooth. Plán byl, že se aplikace spolu se sadou dalších elektronických nástrojů pod názvem „chytrá karanténa“ rozjede v průběhu září.
„Nejde o to, jak se ta kočka jmenuje, ale zda chytá myši. Pokud byla hygiena schopna trasovat sedmdesát procent kontaktů bez použití chytré karantény, to bylo krásné číslo,“ řekl datový analytik Josef Šlerka. „Ale oni se podívají na seznam kontaktů a hygienici rozhodují, kdo byl kritický kontakt a kdo ne. Když toho mají hodně, posílají na testy jen kritické kontakty. Počty vytrasovaných kontaktů se nerovnají počtu lidí odeslaných na testy, a to je další z mnoha zakopaných psů české hry s pandemií,“ dodal Josef Šlerka, který se s dalšími výzkumníky a vědci podílí na přípravě nových modelů epidemie ve vznikajícím Centru pro modelování biologických a společenských procesů.
Až 400 tisíc zranitelných
Zatímco u naprosté většiny odhalených nakažených má covid-19 velmi mírný průběh, u menšího počtu lidí hrozí vážné potíže. Jiří Jarkovský z odboru analýzy dat z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) koncem května prezentoval model, který uměl s vysokou mírou spolehlivosti odhadnout, kdo z pozitivně testovaných skončí v těžkém stavu. Hlavními rizikovými faktory pro to jsou věk, mužské pohlaví a přítomnost některých běžných chronických onemocnění ledvin, plic nebo diabetes.
U muže pod čtyřicet let a bez těchto komplikací vycházela pravděpodobnost těžkého průběhu onemocnění na méně než 0,3 procenta. Ve věku 60 až 69 let vystoupala až na devět procent, u ženy stejného věku byla však jen poloviční. Na základě toho Jiří Jarkovský odhadl, kolik by v Česku mohlo být rizikových osob. Skupina s vysokým rizikem těžkého průběhu onemocnění mu v květnu vyšla na 3,8 procenta populace České republiky, tedy asi 400 tisíc lidí. V Česku je prý zranitelná část populace rovnoměrně rozložena, v jednotlivých okresech se podle modelu pohybovala mezi 2,9 a 4,8 procenta obyvatel. „Je to samozřejmě teoretický výpočet, znamenalo by to, že by se museli nakazit všichni v populaci, ale umožňuje to vyčíslit velikost zranitelných skupin,“ uvedl na konci jara. (Úřad zatím nemá novější výpočet k dispozici.)
K počtu zranitelných je třeba přičíst velkou míru nejistoty, protože covid-19 je pořád nové onemocnění. Od prvního potvrzeného výskytu v Číně neuplynul ani rok. Miliony uzdravených mají za sebou obvykle jen pár měsíců od prvního setkání s touto infekcí. Na počátku září tedy nebylo ani možné říct, jak je silná a jak dlouho jim vydrží získaná imunita.
Uplynula i příliš krátká doba na zjištění dlouhodobých dopadů viru na zdraví. „Zdá se, že u mnoha lidí i velmi mírná choroba vyvolává poškození svalů, zvláště srdečního. Nevíme však, zda může být trvalé,“ uvedl s odkazem na aktuální odbornou literaturu přední český imunolog a bývalý šéf Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václav Hořejší.
Mladší se „roztančili“
Přes léto nejvíce nabobtnala skupina identifikovaných nakažených v kategorii mladších ročníků. Plynule s tím klesl střední věk nakažených, v srpnu spadl na pětatřicet let. Nejvíce zastoupenou skupinou byla totiž věková kategorie 25 až 34 let, následovaná studenty mezi patnácti a čtyřiadvaceti. Přinejmenším do konce srpna platilo, že se nákaza výrazněji nerozšířila k nejzranitelnějším lidem, tedy mezi seniory starší sedmdesáti let.
Pravděpodobným vysvětlením tohoto jevu je, že se mladší generace vrátila k chování jako před příchodem koronaviru, a naopak starší generace zůstaly na pozoru. „Naše data tomu docela nasvědčují,“ řekl Daniel Prokop ze sociologické výzkumné organizace PAQ Research. Již od března pravidelně sbírají údaje o tom, jak se lidé v různém věku chrání a kolik udržují kontaktů. Na jaře si dávali na nový virus stejný pozor všichni, ale od té doby se „roztančila“ právě generace mezi osmnácti a čtyřiatřiceti lety.
„Dnes se 61 procent mladých nechrání vůbec, případně provádí jen menšinu protektivních aktivit, na druhé straně se jedenáct procent z nich chrání extrémně pečlivě. V generaci nad pětapadesát let je tento poměř 39 ku 22,“ komentoval poslední výsledky průzkumu Daniel Prokop. Obdobný vývoj byl u množství udržovaných kontaktů. Mladší generace se vrátila koncem června k životu jako před karanténou. Z generace nad pětašedesát let setrvala v zóně s minimem sociálních kontaktů asi čtvrtina seniorů, naopak zhruba třicet procent z nich bylo opět velmi aktivních s deseti a více kontakty týdně – vyplývá z průzkumu PAQ Research.
Údajné slábnutí viru
Rostoucí počet pozitivně testovaných mladých Čechů přispěl k tomu, že se počet vážných případů, tedy hospitalizací a úmrtí, zdál v srpnu a začátkem září na první pohled nižší, než by odpovídalo rychle rostoucímu počtu všech odhalených případů. Jak již bylo řečeno, lidé pod čtyřicet let se kvůli covidu-19 dostávají do nemocnic jen zřídka.
Právě kvůli nižšímu počtu hospitalizací přes léto se vynořily úvahy o slábnutí koronaviru – oslovení vědci však byli skeptičtí. „Pro toto vysvětlení neexistují žádné důkazy a já mu nevěřím,“ řekl na počátku podzimu imunolog Václav Hořejší.
Nepotvrzovalo se ani to, že by koronavirus zmutoval do varianty s nižší mírou smrtnosti. „Není důkaz o tom, že kmeny šířící se v populaci nyní by byly nyní méně nebezpečné než na jaře,“ řekl Pavel Plevka, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie vědecko-výzkumného centra CEITEC na Masarykově univerzitě v Brně. Viry obecně jsou pod tlakem jednoho ze základních přírodních zákonů, tedy evolučním tlakem, aby se efektivněji šířily, ale to aspoň zatím není případ nového koronaviru. Například šíření smrtící eboly je omezeno tím, že v ohnisku infekce velmi rychle zemře padesát až osmdesát procent infikovaných, a virus se nestihne dál rozšířit. „Mutant viru eboly, který by působil méně závažné onemocnění, by měl evoluční výhodu, protože by dokázal infikovat více lidí,“ vysvětlil Pavel Plevka. „Koronavirus je v tomto směru pod menším evolučním tlakem, protože už nyní se dokáže šířit velmi efektivně,“ odkázal výzkumník na velké množství bezpříznakových případů choroby covid-19.
Situaci na jaře a začátkem září ovšem nešlo jednoduše srovnat. Dnes je již zřejmé, že v březnu bylo v Česku mnohem více případů, než kolik se jich podařilo identifikovat testy. Hygienici byli na jaře schopni vytrasovat jen zlomek ze skutečně nakažených. Na světlo tehdy vyšly především vážnější případy.
„Naše modely ukazují, že nyní (začátkem září) je podstatně více detekovaných v poměru ke všem nemocným,“ uvedl René Levínský z CERGE, který je zároveň ředitelem vznikajícího Centra pro modelování biologických a společenských procesů. Jako nepřímý důkaz ukázal na graf vývoje bezpříznakových jedinců na celkovém počtu zjištěných případů. „Ze začátku nebyli detekováni žádní bezpříznakoví jedinci, nyní je to více než polovina. Z posledního tisíce pozitivních je to 553 případů,“ vysvětlil Levínský.
K podobným závěrům, tedy že skutečný počet nemocných musel být na jaře násobně větší, než se tehdy dařilo odhalit, došli výzkumníci i v mnohem postiženějších zemích. Matteo Villa z italského institutu ISPI odhadl, že v Itálii bylo na vrcholu jarní vlny pandemie až třináctkrát víc nemocných, než kolik se podařilo detekovat. Smrtnost nového koronaviru, tedy kolik z nakažených umírá, odhadl v Itálii na 1,1 procenta, což je však stále zhruba desetkrát víc než u chřipky.
Důvodem k mírnému optimismu a důvodem nižší smrtnosti bylo i to, že od jara pokročila péče o nemocné s covidem-19. Například nově po -užívaný podpůrný lék dexamethason pomáhá při nejtěžším průběhu onemocnění, smrtnost v těchto případech snižuje až o třetinu. Ve fázi testování jsou již desítky vakcín a výsledky prvních velkých studií hodnotících vedle bezpečnosti i jejich účinnost by měly být publikované do konce roku.
Plný text najdete v magazínu Reportér.