Sdílet
16. června 2020
Přístroj o velikosti stolního počítače nabízí rychlejší, levnější, a přitom stejně přesný způsob odhalování zánětů a nemocí.
Do dvou let běžně u lékaře, v budoucnu možná i u vás doma. Nový analyzátor, který vyvíjí doktorand Jan Zítka z CEITEC Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity v Brně, dokáže z krve do 20 minut stanovit, zda v těle máte zánět nebo vás trápí nějaké jiné onemocnění. A hlavně je tak malý a jednoduchý na obsluhu, že si ho časem budeme moci pořídit domů.
„Honza našel díru na trhu a vytvořil alternativu k robustním bioanalyzátorům v nemocnicích,“ říká na objev profesor Vojtěch Adam, pod jehož vedením Zítka pracuje. Trochu to připomíná revoluci stolních počítačů. Současné bioanalyzátory, jako počítače před čtyřiceti lety, také zabírají celou místnost, váží sto kilogramů a stojí miliony. Jan Zítka jakožto hlavní konstruktér vytvořil zařízení, které neztrácí nic z přesnosti, a přitom je levnější a menší.
Prototyp 5
„Není to nic nového – jen jsme známé zařízení zmenšili, trochu zlepšili a zlevnili,“ říká skromně Zítka. Toto „nic nového“ ovšem může přerůst v menší revoluci. Už za dva roky by se díky startupové a komerční spolupráci s firmou BioVendor, která se specializuje na laboratorní medicínu, nové bioanalyzátory mohly objevit v malých ordinacích a do budoucna i v domácnostech.
Celý přístroj je maximálně jednoduchý a univerzální. Využívá známé a spolehlivé metody detekce laboratorních biomarkerů, např. zánětu, kardiovaskulárních onemocnění nebo rakoviny – inovace je v miniaturizaci a zjednodušení. „Vymýšlíme nový přístroj, nikoliv metodu stanovení,“ komentuje Zítka.
„Tzv. chemiluminiscenční imunoanalýza (metoda CLIA) využívá magnetické nanočástice, které mají specifický povrch. Ten rozpoznává sledované biomarkery z krve, a když je detekuje, rozsvítí se, což můžeme měřit pomocí fotonásobiče. Výsledek testu je pak negativní, pozitivní a v případě nízkého signálu ,možná‘ je nutné další vyšetření“.
Obsluha přístroje je uživatelsky jednoduchá. Vložíte do něj vzorek (krve, moči nebo sliny) a vhodnou testovací kazetu. Ty se mění podle potřeby. „Když přijde babička, z lednice vezmete jinou testovací kazetu, než když přijde mladá žena s požadavkem na těhotenský test,“ popisuje mladý vědec. Celé zařízení, aktuálně Prototyp 5, vzniklo za využití 3D tisku. „Původně jsem chtěl alespoň vnější obal z plechu, ale díky koronaviru pro mě bylo jednodušší vytisknout i ten,“ směje se Zítka.
Stratosférické sondy a nedůvěra
Jan Zítka začínal před pěti lety jako technik-vývojář, který dělal různé prototypy a zlepšováky pro ulehčení práce vědců v týmu, který pro výzkum využíval stratosférické sondy. Souvislost mezi sondami a bioanalyzátorem je větší, než by se na první pohled mohlo zdát – obě zařízení používají velmi citlivý fotonásobič. A jelikož ho od mládí zajímá, jak věci fungují, přišel s nápadem, jak by se nemocniční bioanalyzátor dal zjednodušit. „Na začátku jsem ho odrazoval a tvrdil jsem, že je to nesmysl a jen ztrácí čas,“ říká profesor Adam. Jan Zítka se ale nenechal odradit a na projektu začal pracovat „tajně“ a sdílel až úspěšné výsledky. „Myslím, že Honza brzy přijde s nějakým dalším šíleným nápadem,“ dodává profesor Adam.
Zdroj: Týdeník Hrot