Sdílet
24. srpna 2020
Přečtěte si přepis rozhovoru s předním českým virologem Pavlem Plevkou na téma vývoj koronaviru i jeho léčba pro Český rozhlas Radiožurnál.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie ve středoevropském technologickém institutu neboli CEITECu na Masarykově univerzitě v Brně Pavel Plevka, dobrý den, zdravím vás do brněnského studia.
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Dobrý den z Brna.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste před týdnem řekl v rozhovoru pro iDNES.cz, že druhá vlna epidemie koronaviru může přijít ještě během prázdnin, z čeho vycházíte?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak vycházím z toho, že ten virus se nezměnil, to znamená, pořád má svůj potenciál způsobit epidemii a rozšířit se nově v populaci, pokud tomu nebudeme nějak bránit.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Z toho biologického pohledu je namístě otázka, jestli přijde další vlna, anebo to berete jako jasnou věc a otázkou je jenom, kdy ta další vlna přijde a jak se s ní potom vyrovnáme?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak z hlediska viru je to zcela jasné. Ta další vlna by přišla. Ale záleží na tom, jak efektivně se tomu jako společnost budeme bránit, to znamená, jak dobře bude fungovat zpracování dohledávání kontaktů, dohledávání nemocných, a také, jak my všichni budeme upravovat svoje chování, to znamená že, aby se nevystavovali nějakým rizikovým situacím, kdy bysme se mohli nakazit, případně nakazit mimoděk někoho dalšího.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Já se k těm radám a praktickým záležitostem ještě dostanu, ale teď zůstanu u aktuálních statistik. Z těch vyplývá, že roste počet nemocných, respektive počet lidí pozitivně testovaných na covid-19, ale rozhodně tak výrazně neroste počet hospitalizovaných. Ten v poměru k těm nakaženými je výrazně nižší než na jaře, znamená to, že ten virus je v současné době slabší?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak my nemáme žádnou evidenci, že by se ten virus změnil, takže on slabší není. Tady je několik aspektů, které můžeme zvážit, co týká toho nepřítomného nárůstu hospitalizovaných. Jeden z nich je, že lidé se dostávají do nemocnice zhruba tak 10 až 14 dní po tom, co se nakazili. Ten nárůst nemocných u nás zatím netrvá tak dlouho, takže tady ta vlna, zvýšená vlna, hospitalizovaných pořád může přijít, a další důležitý aspekt také je, že je docela dobře možné, že v dnešní době se nám daří identifikovat víc těch infikovaných, než se nám dařilo v té takzvané první vlně nebo na začátku epidemie v České republice. To znamená, že těch infikovaných na začátku té epidemie mohlo být víc, než je zohledněno v těch statistikách, protože ty statistiky nám ukazují pouze ty identifikované infikované.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Z toho, co říkáte, že ten nárůst hospitalizovaných přichází se zpožděním, znamená to, že si myslíte, že už třeba teď můžeme být na začátku té další vlny?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak hledět do budoucnosti je vždycky složité, ale jako ten virus má potenciál způsobit druhou vlnu epidemie. A teď už, myslím si, že není možné říct, že by ty nakažení byli lokalizováni do jednoho ohniska, jako tomu bylo předtím v Karviné v těch dolech, a ta infekce rozšířila na větší množství míst, takže záleží, jak zareagují naše krajské hygienické stanice, jestli se jim podaří to šíření viru dál zastavit nebo ne, pokud ne, tak zřejmě budeme muset upravovat naše chování, aby se virus nešířil.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Některé zahraniční studie ukazují, že část populace je nebo může být proti tomu novému koronaviru rezistentní, že i když třeba bydlí nebo pracují s nakaženým tak u nich covid-19 přesto nepropukne. Máte pro to jako vědci, jako virologové nějaké vysvětlení, co v tom hraje roli?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Samozřejmě těch vysvětlení je naopak celá řada a my nevíme, které z nich jsou ty nejdůležitější. Ale lidé se od sebe liší, mají do jisté míry různou genetickou informaci a třeba mohou mít nižší expresy receptorů, což je takový protein, který tomu viru umožní infikovat buňku, a pokud má někdo nízkou exprese receptorů, tak má nižší pravděpodobnost, že se nainfikuje. Další variantou je třeba takzvaná zkřížená imunita, to znamená, že někdo potenciálně mohl mít štěstí a při předchozí infekcí jiným koronavirem si jeho imunitní systém mohl vytvořit takový typ obrany, který ho ochrání i tady předtím SARS- koronavirem-2.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Dá se nějakým způsobem jednoduše zjistit, jestli člověk tímto způsobem rezistentní je?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak jednoduše by se dalo zjistit tak, kdyby se vystavil infekci koronavirem.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Myslel jsem bez toho, to považuju za extrémní situaci, myslel jsem nějak jinak.
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Ne, bez toho v současné době není možné testovat na to, jestli je někdo rezistentní, nebo není.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Mimochodem vy jste už v květnu mluvil ve vysílání Českého rozhlasu Plus o tom, že jste navrhoval šéfovi ÚZISu, panu Duškovi, výzkum, který by zkoumal právě tuto odolnost u některých lidí v České republice na konkrétních případech nakažených, třeba v domovech seniorů. Domluvili jste se s ÚZISem nebo Ministerstvem zdravotnictví, proběhlo něco takového?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Ne, my jsme se nedomluvili, neproběhlo. Je to komplikované kvůli přístupu k soukromým informacím.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Je to škoda z vašeho pohledu?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak myslím si, že trochu ano. Já se teda domnívám, že ten výzkum bych neměl provádět já, ale spíš by měl být v gesci někoho na Ministerstvu zdravotnictví.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Od včerejška nebo fakticky ode dneška funguje Rada vlády pro zdravotní rizika, v čele je přímo pan premiér. Nebudete kontaktovat je, nepokusíte se ten výzkum iniciovat přesně?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak to je jistě zajímavý návrh a já ho zvážíme, děkuji.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Jaká ta vaše představa je, jak by vůbec takový průzkum mohl vypadat nebo výzkum?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak ten výzkum by se prováděl na nějaké skupině lidí, o kterých víme, že byli vystaveni infekci virem. A takovým typickým příkladem je třeba rozšíření infekce v domově důchodců, kde víme, že třeba infikovaný ošetřovatel se staral o několik klientů, a ne všichni byli infikováni. A bylo by třeba analyzovat řadu takovýchto skupin, a pokud bysme opakovaně zjistili, že vždycky došlo k tomu, že nebyli infikováni všichni, tak by to naznačovalo, že existuje nějaká část populace, která je k tomu viru rezistentní.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
V zahraničí se i v prestižních médiích objevily odhady, že takovou tu odolnost nebo takovouto odolnost nebo rezistenci by mohla mít i většina populace. Jste podobně optimistický, opravdu by mohla být většina populace odolná?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak já se nedomnívám, že by to byla většina populace, ale domnívám se, že by to mohly být třeba desítky procent. Ale takové ty optimistické vysoké odhady vychází třeba ze situací na různých výletních lodích, třeba známý je případ Diamond Princess, kde byl infikovaný personál, který se tedy staral o ty cestující. A přesto došlo k tomu, že koronavirem onemocnělo třeba jenom 20 nebo 30 % těch cestujících klientů, takže to by naznačovalo, že to procento rezistentních může být vysoké.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Když čtu rozhovory s vašimi kolegy, a koneckonců i vy jste to před chvílí říkal, shodujete se na jednom, že ten virus nezmizí, budeme s ním muset žít, znamená to, že tím jediným, co může situaci zásadně zvrátit, je účinná vakcína?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak jako z dlouhodobého výhledu ano. Já ještě abych byl trochu optimistický, tak si myslím, že ta situace ohledně koronaviru se podstatně mění tím, jak se lékaři učí lépe pečovat o ty nemocné, kteří mají závažnější průběh choroby, to znamená, že když někdo teď onemocní, tak mám mnohem lepší naději na to, že se uzdraví než na začátku té epidemie.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
To znamená, že to je částečně zlepšení, ale tím zásadním obratem by tedy byla ta vakcína, chápu to dobře?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Přesně tak, ta vakcína, to je něco, co má potenciál zastavit šíření epidemie.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
V médiích se objevují průběžně velmi optimistické zprávy o tom, kam se některé projekty vývoje vakcíny dostávají, co z toho je PR těch týmů a firem, které tu vyvíjejí, a co z toho je opravdu zásadní posun?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak já si myslím, že to je kombinace. Při vývoji vakcín ty firmy nebo univerzity postupují opravdu velmi rychle, nebývale rychle. A je několik vakcín, které už se dostávají do třetí fáze testování, to znamená, že to je ta chvíle, kdy lékaři budou skutečně ověřovat, jestli chrání ty očkované před infekcí koronavirem, nicméně právě ta třetí fáze je kritická, kdy se teprve opravdu dozvíme, jestli ta vakcína funguje.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Kdy považujete za reálné, že ta vakcína opravdu bude dostupná.
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak tady se jedná právě o ten optimistický odhad, pokud by ty vakcíny, které jsou v současné době testovány ve třetí fázi, se ukázaly jako účinné, tak potom je pravděpodobné, že někdy na konci roku budou k dispozici první vakcíny pro očkování. A jako někteří z těch výrobců slibují, že budou schopni vyrábět až miliardy očkovacích látek, to znamená, že v příštím roce by a ta vakcína měla být k dispozici.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch mluvil o tom, že u nás by bylo potřeba asi 3,5 milionu vakcín, z vašeho odborného pohledu odpovídá tento odhad.
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak třeba půl milionu vakcín odpovídá 35 procentům populace, já si teď nejsem jist, v jakém kontextu to pan ministr zmínil. Samozřejmě jako větší množství vakcín by bylo lepší, nicméně tady to tři a půl milionu by určitě umožnilo očkovat všechny starší spoluobčany a všechny ty, kteří pracují v nějakých rizikových profesích, to znamená třeba zdravotníky nebo prodavače v obchodech a tak podobně.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste říkal, že někteří ti potenciální výrobci slibují až miliardy vakcín, dá se z toho odhadnout, kdy těch 3,5 milionu vakcín by v České republice mohlo být k dispozici, jestli je to reálné třeba ještě v příštím roce?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak co se týká výrobních kapacit, tak se zdá, že to reálné je, a potom bude záležet na rozhodnutí nebo politickém vyjednávání české vlády s těmi výrobci vakcín. Pravděpodobně, kolik budeme ochotni zaplatit, jak vysokou budeme mít prioritu.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Mimochodem v květnu Ministerstvo zdravotnictví oznámilo český projekt vývoje vakcíny, máte nějaké aktuální informace, kam se to posunulo?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak, já bohužel o tom projektu žádné aktuální informace nemám. Ale nedomnívám se, že v českém prostředí bylo realistické v dohledné době vyvinout vakcínu proti koronaviru.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vaše pracoviště nikdo nekontaktoval?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Ne, naše pracoviště nikdo nekontaktoval, ale já bych k tomu poznamenal, že to je asi správně, protože já se nedomnívám, že bysme mohli nějak účinně pomoct při vývoji vakcín.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste po oznámení toho projektu řekl, že podle vás ten projekt nemá velkou naději na úspěch, to jste koneckonců teď zopakoval, a doporučil jste ministru zdravotnictví, aby se spíš snažil zajistit výrobní kapacity a to, aby byly dostupné ty vakcíny, je možné třeba v České republice zajistit kapacity pro výrobu vakcíny, že by to mohlo pomoci tomu, abychom je měli i my dříve?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak, ano. Dokonce byly zprávy, že jedna z těch mezinárodních farmaceutických firem bude vyrábět vakcínu v České republice, takže to možné je, ale zase tady to je komplexní situace jako mezinárodního koncernu, takže to, že se u nás vakcína bude vyrábět, ještě bezprostředně neznamená, že se u nás bude i prodávat.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Teď na podzim ta vakcína samozřejmě stoprocentně nebude. Na druhé straně bude možné se očkovat proti chřipce. Doporučujete to, pomůže to i směrem ke koronaviru?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak, já bych to doporučil a jsou tam 2 hlediska. Jedno hledisko je, co se týká individuální ochrany, že pokud se někdo naočkuje proti chřipce, tak bude mít nižší pravděpodobnost, že se chřipkou nakazí, a alespoň se bude muset míň obávat, že by měl třeba kombinovanou infekci chřipkou a koronavirem. A potom z hlediska celospolečenského, pokud by se velké procento lidí naočkovalo proti chřipce, tak budeme mít menší množství respiračních onemocnění, to znamená, že náš zdravotní systém bude muset řešit menší množství lidí, které bude třeba testovat na koronavirus, protože podle symptomů v počáteční fázi infekce není možné tato onemocnění odlišit.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste v úvodu říkal, že ten virus zůstává kolem nás, že jediné, co ho drží a může držet zpátky, je naše chování, když v těch posledních dnech a týdnech roste počet nakažených, znamená to, že jsme ztratili ostražitost.
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak jakoby to nastavení těch karanténních podmínek v České republice se zcela určitě uvolnilo, otevřely se restaurace, je velké množství společenských akcí. A to by bylo nelidské, aby tam všichni udrželi tu ostražitost, takže samozřejmě není překvapivé, že dochází k vyššímu přenosu toho viru.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Co jsou v současné době z vašeho pohledu nejrizikovější místa, kterým bychom se měli, pokud nechceme koronavirus dostat opravdu vyhýbat?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak tady bych to zase rozdělil na 2 aspekty. Ten koronavirus způsobuje primárně dýchací onemocnění, to znamená, že ty infikovaní lidé ho šíří takzvanou kapénkovou infekcí, to jsou malé kapičky vody, které se uvolňují, když zhluboka dýchají nebo třeba kčí nebo zpívají, tak tady to je jeden důležitý parametr, který zvážit, že sborový zpěv v uzavřené místnosti, to poskytuje jako vysokou pravděpodobnost toho, že se člověk nakazí, a další aspekt, je to diskutováno už od začátku té epidemie, udržování osobní hygieny, to znamená nedotýkat se povrchů, kterých se potenciálně dotýkalo mnoho lidí, třeba v dopravních prostředcích, a pokud není možné se tomu vyhnout, tak si potom vydezinfikovat nebo umýt ruce.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Když jste mluvil o tom zpívání, chápu tedy dobře, že jít například na koncert do uzavřeného prostoru, nepovažujete za dobrý nápad?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Ne. Pokud by někdo z těch zpěváků byl infikovaný, tak při tom zpěvu a hlubokém dýchání, tak do toho prostředí opravdu uvolňuje velké množství virových částic, a protože v tom prostoru na tom koncertu zůstaneme pravděpodobně několik hodin, tak ten virus se dostane téměř všude a všichni mají možnost se ho nadýchat. To jsou takové jako studie, třeba v Americe nějaký sbor v kostele, oni tam dodržovali všechny takový ty karanténní nařízení třeba, že stáli 2 m od sebe, neobjímali se, nedotýkali se, ale přesto ten sbor zpíval a nakazila se tam víc než polovina lidí.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy sám, tedy vědec, odborník na viry, změnil jste nějak své chování, omezil jste třeba cestování, nakupování nebo další aktivity?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak já se snažím pokud možno vůbec nejezdit hromadnou dopravou. Já mám tedy štěstí, že můžu chodit do práce pěšky, a nakupujeme pomocí dovážkové služby.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ještě něco jste omezil?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak já bych k tomu dodal, že my zrovna teď máme 2 malé děti, které nám způsobují velké omezení samy o sobě, takže my to tak nepociťujeme.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Z vašeho pohledu, kde všude je smysluplné nosit roušky v současné době?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Já se domnívám, že to dává smysl hlavně ve veřejné dopravě a potom, pokud se dlouhou dobu zdržujeme v nějakém uzavřeném prostoru, kde je hodně lidí, to znamená třeba nějaký obchod, kde by z nějakého důvodu bylo narváno tak říkajíc, tak tam bych si vzal roušku.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
V těch prvních týdnech epidemie se objevovaly v médiích protichůdné vědecké studie nebo citace z nich. Některé tvrdily, že třeba v supermarketu je možné se nakazit ze vzduchu na několik metrů, jiné naopak tvrdili, že to je prakticky vyloučené, potom víc než půl roce jste v tomto směru moudřejší?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak ta situace prošla jistým vývojem. Teď i Světová zdravotnická organizace uznává, že ten virus se může šířit kapénkovou infekcí. A co se týká situace v supermarketu, tak pořád zase záleží na tom, kolik je tam lidí a jak dlouho se v tom supermarketu zdržíme.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ví se víc o tom, jak dlouho ten virus zůstává aktivní na různých površích, třeba na těch tyčích v MHD, o kterých jste před chvílí mluvil?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak na to jsou nějaké studie. Ten virus tam pravděpodobně může zůstat aktivní několik hodin.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Škodí tomu viru sluníčko?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Viru určitě škodí sluníčko, protože obsahuje UV záření, ale tady k tomu bych podotkl, že teď je zcela jasné z různých studií, že k přenosu koronaviru dochází především v uzavřených prostorách, to znamená, že když my jsme někde venku na slunci, tak tam ta pravděpodobnost infekce je nízká, pokud se nenacházíme v nějakém velmi hustém davu.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
V těchto dnech máme vedro, z vašeho pohledu, pokud jde o šíření koronaviru, jsou bezpečná třeba veřejná koupaliště, může se koronavirus šířit i ve vodě v bazénu?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak, abych pravdu řekl, tak nevím, jak stabilní je koronavirus v té vodě, které je pravděpodobně ošetřena nějakým chlorem, ale co se týká potencionálního přenosu třeba na koupališti, tak myslím si, že větší pravděpodobnost by tam byla třeba ve sprchách, spíš než v nějakém venkovním prostoru, kde se lidé budou koupat nebo opalovat.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Na sociálních sítích se od včerejška šíří blok, který publikoval na Aktuálně.cz lékař Jan Hnízdil. Autorkou toho textu je podle něj zkušená viroložka, vedoucí prestižního státního zdravotnického zařízení, která chtěla zůstat v anonymitě, a v tom článku se mimo jiné píše, cituji: Je nejvyšší čas začít se ke covid virus chovat stejně jako k ostatním respiračním virům, které u osob bez příznaků nikdo nemá potřebu testovat, protože to nemá žádný smysl, proto ani nevíme a nepotřebujeme vědět, kolik lidí je aktuálně pozitivních na nějaký jiný virus, kolik jich s těmi jinými viry zemřelo. Začněme se opět chovat racionálně, vyšetřujme pouze osoby nemocné ke zjištění příčiny jejich obtíží tak, jako jsme to dosud vždy činili. Není třeba testovat víc, je třeba testovat naopak méně, a to jen nemocné s těžšími příznaky, nikoliv zdravé nebo lidi s nevýznamnými obtížemi, tolik citace anonymní viroložky tak, jak to publikoval lékař Jan Hnízdil. Jako virolog, co tomu říkáte, souhlasíte?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak já jsem ten samotný blok nečetl, takže mám jenom tu informaci, kterou jste teďka přečetl vy. Je tam jeden aspekt, který mně přijde zvláštní, a to třeba, že tam paní viroložka říká, že je třeba více testovat ty s vážným průběhem choroby. To si nejsem jist, proč by to bylo třeba, protože když víme, že jsou infikováni, tak už to znovu potvrzovat nemusíme, a já si myslím, že to, co proběhlo třeba v Itálii nebo ve Španělsku nebo v současné době probíhá třeba ve Spojených státech nebo v Brazílii nám zcela jasně ukazuje, že nechceme tomu viru umožnit, aby se šířil exponenciálně.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste se už v minulosti ohrazoval proti tomu celkem častému přirovnávání koronaviru k chřipce. V čem je z vašeho pohledu koronavirus, ten nový koronavirus, závažnější?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak ten koronavirus je závažný tím, že relativně velké procento infikovaných potřebuje hospitalizaci a řada z nich, jak víme, potřebuje pomoc s dýcháním nebo nějaké mimotělní okysličování, to znamená, že ten virus má výrazný potenciál zahltit náš zdravotní systém. Také je třeba zvážit, že třeba, když máme chřipkovou epidemii, tak ten konkrétní kmen chřipky, který se šíří, tak má většinou potenciál infikovat třeba jenom 20 nebo 30 % populace, kdežto u koronaviru se zdá, že ten podíl populace, který může infikovat, je výrazně větší.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
My jsme už mluvili o vakcíně proti koronaviru, jak jsme na tom s léky, kolik je vlastně účinných preparátů v tuto chvíli?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Tak v tuto chvíli máme ověřené 2 preparáty, to je remdesivir a dexametazon. V případě remdesiviru víme, že zkracuje dobu hospitalizace. Ta statistika říká, že průměrně ta hospitalizace bez použití remdesiviru trvá 15 dní, s použitím remdesiviru 11 dní, což je skvělé, protože to zase uvolňuje kapacitu zdravotního systému. A ten lék dexametazon dokonce zvyšuje pravděpodobnost přežití u těch pacientů, kterým je aplikován. A tady bych rád řekl, že tohle nejsou jediné aspekty té léčby, které se změnily, ale změnilo se také třeba použití kyslíku nebo přístup k dialýze, které právě výrazně zvyšují to, že pacienti se ani nedostávají na ty jednotky intenzivní péče, a pokud se tam dostanou, tak mají větší pravděpodobnost přežití.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Magazín Forbes dnes na svém webu citoval českého vakcinologa Jiřího Berana, podle kterého by lékem na covid-19 mohlo být i skoro 50 let starý přípravek proti jiným virům s názvem isoprinosin. Ten běžně předepisují u nás praktičtí lékaři. Co si jako virolog o takové zprávě myslíte?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
To bohužel nedokážu posoudit.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Věříte tomu, že se objeví v dohledné době další léky?
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Ano je to možné, protože probíhá obrovské množství, myslím několik tisíc nebo víc než 2000 klinických studií, co se týká léčby koronaviru.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Říká dnešní host Dvaceti minut Radiožurnálu, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie ve středoevropském technologickém institutu neboli CEITECu na Masarykově univerzitě v Brně Pavel Plevka. Díky, že jste byl naším hostem, na viděnou, na slyšenou.
Pavel PLEVKA, virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie, CEITEC
Děkuji za pozvání, na slyšenou.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř.